Chronická nepřenosná onemocnění jako celosvětový zabiják č.1

Podle zprávy Světového ekonomického fóra z roku 2009 jsou tzv. chronic non-communicable disease větším ekonomickým nebezpečím než finanční krize, přírodní katastrofy nebo pandemie chřipky. Tato onemocnění, mezi nimiž jsou uváděna kardiovaskulární onemocnění jako ischemická choroba srdeční a cévní mozkové příhody, dále DM II.typu, chronická respirační onemocnění a některá onkologická onemocnění, budou v následujících 10 letech podle propočtů stát např. Čínu 558 miliard dolarů, Indii 237 miliard a Velkou Británii 33 mld dolarů. V USA stojí místní ekonomiku kardiovaskulární onemocnění a diabetes ročně 750 miliard dolarů. Počet úmrtí na tato onemocnění dvojnásobně převyšuje úmrtí na infekční onemocnění (nejvíce AIDS, TBC a malárie), mateřskou a novorozeneckou mortalitu a úmrtí v důsledku nedostatku potravy a mají na svědomí 44% předčasných úmrtí.

Chronická nepřenosná onemocnění byla v časopise Nature (AS Daar, 2007 ) definována jako onemocnění, která se u postižených jedinců projevují po dlouhou dobu a nejsou podmíněna jednou příčinou přenositelnou z postiženého jedince na druhého. Podle zprávy WHO jsou přímo spojené s těmito onemocněními následující faktory: vysoký krevní tlak (celosvětově hlavní rizikový faktor, který v roce 2004 zapříčinil 7,5 miliónů úmrtí), tabakismus (5,1 mil. úmrtí), zvýšené hladiny cukru (3,4 mil. úmrtí), fyzická neaktivita (3,2 mil. úmrtí), nadváha a obezita ( 2,8 mil. úmrtí) a vysoká hladina cholesterolu (2,6 mil. úmrtí). Přitom až 80% úmrtí na tato onemocnění jsou preventabilní a šlo by jim zabránit kombinací změny životního stylu a farmakoterapie.

Tato onemocnění jsou spojována s následujícími společenskými změnami - globalizací, urbanizací, demografickými změnami a změnami životního stylu. Již to nejsou onemocnění „z nadbytku", ale často jsou spojena s chudobou, jak ukazují následující data. Podle WHO jsou rizikovými faktory pro úmrtí v nízkopříjmových zemích ( seřazené od nejvýznamnějších po méně významná ): dětská podvýživa, vysoký krevní tlak, nechráněný sex, nedostatečná hygiena a nedostatek pitné vody, zvýšená hladina cukru, splodinami topení zněčištěné ovzduší domácností, tabakismus, fyzická inaktivita, nedostatečné kojení a nakonec vysoká hladina cholesterolu.

Tyto rizikové faktory se v posledních letech významně změnily a to v důsledku globalizace, která je zatím spíše spojovaná s rizikem rychlého rozšíření infekčních onemocnění do celého světa. Tím, že přispěla k rozšíření celosvětového průmyslového růstu, změnám v zemědělství, kdy subvence podporují zvláště produkci obilí, změnám v potravinářství s nárůstem průmyslově zpracovávané stravy (processed food). Globalizace v rozvojovém světě dále rozšířila okruh problémů, které tyto země musí řešit.

Pořadí hlavních rizikových faktorů ve vysokopříjmových zemích je následující: tabakismus ( v roce 2004 zapříčinilo 2,4 miliónu úmrtí v těchto zemích ), vysoký krevní tlak (1,4 mil. ), nadváha a obezita ( 0,7 mil. ), fyzická inaktivita ( 0,6 mil. ), vysoká hladina cukru ( 0,6 mil. ), vysoká hladina cholesterolu (0.5 mil. ), malý příjem ovoce a zeleniny ( 0,2 mil. ), znečištění ovzduší ( 0,2 mil. ), požívání alkoholu ( 0,1 mil. ) a rizika vyplývající ze zaměstnání ( 0,1 mil. ).

Ke zvládnutí těchto rizik a jejich rozšiřování v době globalizace, je nutné přijmout koordinovaná rozhodnutí podobná těm, o které se svět snaží v oblasti klimatických změn. Vznikla organizace Oxford Health Alliance, která sdružuje instituce a jednotlivce uvědomující si rizika této skupiny onemocnění (www.oxha.org). Bude zapotřebí přijmout změny v organizaci poskytované zdravotní péče a to i v ekonomicky vyspělých zemích, protože se dlouhodobě nedaří do praxe převést již známá řešení. V USA i přes roční výdaje 132 miliard na léčbu DM dosahuje cílových hodnot pro hladiny tlaku, lipidů a samotného cukru při léčbě pouze 10% amerických diabetiků. Bude zapotřebí větší flexibility modelů financování a organizace zdravotní péče s větším zapojením pacientů. Situace již donutila zvláště některé rozvojové země ke změnám. V Indii se rychle rozvijí poskytování zdravotní péče nelékaři, Brazílie se stala hlavním celosvětovým producentem generických léčiv.

Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D. s využitím New England Journal of Medicine