10 let od zavedení DRG systému v Německu

DRG je klasifikační systém, který byl vytvořen pro účelné financování nemocniční péče a který zařazuje případy hospitalizace na základě tzv. atributů případů do DRG skupin. U našeho západního souseda tento systém funguje již 10 let, čímž se nabízí určitá rekapitulace uplynulého období. Za 8 let vzrostl počet lékařů z 114 000 (2003) na 139 000 (2011). Tento nárůst lze přičítat právě DRG systému, jelikož v tomto systému je klíčový personál, který produkuje výkony. Přitom počet ošetřujícího personálu zpočátku klesal, pro srovnání v roce 2003 320 000, zatímco v roce 2007 jen 298 000, ale v důsledku pracovního vytížení tento počet v roce 2011 opět vzrostl na 310 000.

Se zavedením DRG systému je spojena i vyšší administrativní náročnost. „Primární dokumentace a kódování, přípravy na zúčtování, atd. jsou náročné a odčerpávají peníze z péče o pacienty,“ uvedl Norbert Roeder, ředitel a předseda představenstva kliniky Münster. Roeder přitom patří do zástupu lidí, kteří vnímají systém spíše neutrálně. Zdravotnická péče se „nepokazila“, minimálně zůstala na stejné úrovni.

Současně však v Německu existuje názorový proud, který na DRG systém pohlíží výrazně kritičtěji. Odpůrci DRG systému dokonce žádají jeho zrušení. Poslední pozměňovací návrh financování nemocnic od vládní koalice totiž přináší pouze kosmetická vylepšení. Hlavní problém spočívá v podfinancování nemocnic. Tento efekt není v žádném případě výsledkem malých konstrukčních chyb DRG systému, které by se daly odstranit řadou vylepšení. Podfinancování nemocnic je ve skutečnosti cílem DRG systému. Konstrukce systému je údajně zaměřena na to, určité části nemocnic plánovitě odepřít hospodářskou jistotu. Hlavní význam v podfinancování spočívá v orientaci DRG cen na průměrné náklady. V klinikách s nadprůměrnými náklady to vede k zadlužování. Podle kritiků DRG je systém, který odepírá nemocnicím hospodářskou jistotu jen těžko slučitelný se zákonem o financování nemocnic (KHG z roku 1972, stále platný).

Výsledkem působení DRG systému je tzv. Efekt sklepních schodů: stanovení cen ve výši průměru všech nemocnic nutí nemocnice, jejichž náklady jsou nadprůměrné, své náklady snižovat, což se projeví ve snížené nabídce výkonů. V praxi však všechny nemocnice nechtějí od svých nabídek ustoupit.

Diskuze o budoucnosti již byla zahájena. Tématem se zabývala konference „Managing Hospital Volumes“ pořádaná spolkovým ministrem a OECD a mimo jiné na ni zaznělo, že Německo je jediným státem, kde se DRG systém uplatňuje jako striktní cenový systém. V ostatních zemích je užíván jako pouhý instrument vedle individuálních ujednání o rozpočtu nemocnic v závislosti na zvláštnostech péče. Podobný model má mnohé zastánce, viz předchozí text, i v Německu.

Autor: RNDr. Jan Hrubý