Chirurgická společnost si stěžuje, že doktoři mají moc přesčasů. Ti ale upřednostňují vyšší výdělek

Loni skončila České republice evropská výjimka, podle které mohli lékařiročně odsloužit více než tisíc přesčasových hodin. Limit se snížil z 1090 hodin na čtyři stovky. Důvodem bylo, že doktoři by měli mít více volného času a prostoru odpočívat, aby pak mohli odvádět lepší práci.

Jenže se tak nestalo. Zákon, který měl české doktory donutit relaxovat, selhává. Alespoň podle České chirurgické společnosti, která už kvůli tomu kontaktovala i ministra zdravotnictví.

"V nemocnicích se opravdu nic nezměnilo," říká šéf chirurgickéspolečnosti a náměstek Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miroslav Ryska.

Norma sice podle Rysky zakazuje překročit 34 přesčasových hodin měsíčně, ve skutečnosti se však téměř nikde na pracovištích nedodržuje. Fakt, želékaři stále slouží až stovky hodin navíc, vyplynul rovněž z průzkumu na velkých i malých chirurgických pracovištích.

Konkrétní doktoři ale na problém upozorňují otevřeně jen výjimečně. Ministerstvo práce a sociálních věcí zaznamenalo v posledních patnácti měsících pouze dvě upozornění, že se v nemocnici porušuje zákon. "V obou případech jsme tuto informaci obratem poskytli Státnímu úřadu inspekce práce," řekl mluvčí ministerstva Petr Habáň.

Více hodin, více peněz

Důvod mlčení? Podle bývalé europoslankyně a exředitelky vinohradskénemocnice Zuzany Roithové si doktoři prací navíc vylepšují plat. "Do hlášení o porušování zákona se jim proto nechce," míní někdejší ministrynězdravotnictví Roithová.

Ministerstvo zdravotnictví před čtvrtrokem oznámilo, že už nebude tolerovat dvojí smlouvy lékařů - zaměstnaneckou smlouvu a vedle ní dohodu o pracovní činnosti, která přesčasové hodiny oficiálně přikryje. Dodržování zákazu ale nikdo nekontroluje.

S apelem u resortu neuspěla ani chirurgická společnost, reakce ministerstva byla prý nulová. "Ani po měsíci nemáme žádné vyrozumění," tvrdí profesor Ryska. Ministerstvo zdravotnictví nereagovalo ani na dotazy redakce.

Zuzana Roithová se domnívá, že ministerstvo zdravotnictvíspoléhá na to, že případná žaloba na porušování zákona a evropské směrnice by nesměřovala na vedení úřadu, ale na management konkrétnínemocnice. "Ministerstvo si totiž svou roli splnilo, když evropskou směrnici o přesčasech implementovalo do zákona. Teď je dodržování zákona na nemocnicích," vysvětluje Roithová, původním povolánímlékařka.

Sláva telemedicíně

Nejde ovšem o ryze český problém. Dotyčnou směrnici nezvládají naplnit ani v dalších evropských zemích. Šéfové nemocnic v zahraničí si ale často na rozdíl od těch českých mohou práci lidí lépe zorganizovat.

"Například ve Skandinávii je část lékařů ve službě jen na telefonu. Umožňuje jim to telemedicína a posílání zdravotnickédokumentace elektronickou formou. Lékař může být doma s rodinou a řešit diagnostiku pacienta na dálku," popisuje Roithová.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek ovšem namítá, že pouhá organizace práce nestačí. Česká republika má totiž lékařů málo.

"Nemocnice marně hledají asi šest set lékařů, což je jeden promoční ročník," říká Milan Kubek s tím, že lékaři by měli dostat přidáno. "Zatímcolékař v německé univerzitní nemocnici dostane plat 4 220 eur za měsíc, v naší fakultní nemocnici si vydělá v přepočtu zhruba 850 eur," tvrdí šéf lékařské komory.

34 hodin
přesčasů měsíčně zakazuje lékařům překročit norma, která platí od loňska. Ve skutečnosti se ale téměř nikde nedodržuje.

AUTOR: Veronika Rodriguez
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori

Zdroj: www.ihned.cz