Nová ročenka společnosti HOPE (European Hospital and Healthcare Federation) přináší zajímavý pohled na desetiletý vývoj nemocniční péče v zemích Evropské Unie. V tomto období zažívala oblast dynamický vědecký a technologický pokrok, který byl ale vyvažován ekonomickou restrikcí v důsledku počínající finanční krize a zvyšujícího se počtu chronických pacientů.
Evropská populace roste od 60.let, mezi roky 1980 a 2008 vzrostl počet Evropanů o 9%, v letech 2000 až 2008 již pouze o 3%, růst by se měl dále zpomalovat – do roku 2035 by mělo přibýt dalších 5% obyvatel, do roku 2060 se potom počítá s mírným poklesem (zvláště v tzv. EU-12 zemích, které přistoupily v roce 2004, včetně České republiky). Dojde však k podstatné změně ve věkové struktuře. Osob starších 65 let bude v EU-27 v roce 2060 více než 30% oproti 17% v roce 2008. Poměr osob pracujících ku osobám nad 65 let klesne z 4:1 v roce 2008 na 2:1. Počet osob nad 80 let bude růst z 4,4% v roce 2004 na 8% v roce 2008 a na 12,1% v roce 2060, mezi lety 2008 a 2035 dojde k jejich největšímu nárůstu opět v zemích EU-12 : + 169% Kypr, + 139% Slovensko, + 133% Česká republika. Největší podíl osob nad 80 let bude ve velkých zemích EU-15: Itálie (9,1% v roce 2035 a 14,9% v roce 2060), Španělsko (11,3% resp. 14,5%), Německo (8,9% resp. 13,2%). Tento demografický vývoj povede k vyšší poptávce po zdravotních a sociálních službách.
Mezi roky 1998 a 2008 vydávaly Evropské země v průměru 8,5% HDP (8% v roce 1998 a 9% v roce 2008). Nad 10% Rakousko, Francie, Německo a Švýcarsko (uváděno pro srovnání , nejedná se o zemi EU), pod 7% Kypr, Estonsko, Litva a Lotyšsko). Česká republika podle ÚZIS vydala v roce 2008 7,1% HDP na zdravotní péči. Ve sledovaném období byl více než 2% růst zaznamenán v Irsku (6,2 na 8,7%), Velká Británie (6,7% na 9%), Portugalsko (8 na 10,1%), Slovensko (5,7 na 7,8%) a Bulharsko (5,2 na 7,3%). Průměrné roční výdaje na obyvatele byly v celé EU 2877 dolarů, v zemích E-15 (tzv. staré země EU) 3320 dolarů, v zemích EU-12 1195 dolarů. V roce 2008 v České republice byly průměrné roční výdaje 1527 dolarů. Podíl veřejných výdajů na zdravotnictví ve většině zemí nad 70% s výjimkou Kypru 45,1%, Bulharsko 57,8%, Lotyšsko 59,6%, Švýcarsko 59% a Řecko 60,9% (v ČR 84,7%). Ve sledovaném období byl největší nárůst tohoto parametru v Rumunsku: + 18,9%, Holandsku + 18%, Řecku + 8%, naopak největší pokles byl zaznamenán na Slovensku -24,8%, Bulharsku – 11,3%.
Za nemocniční péči se v přepočtu na obyvatele vydává v EU 34,9%. Nejméně v Portugalsku (19%) a Slovensku (21%), nejvíce Lotyšsku (52%) a Švýcarsku (44%). U nás 34%. Nemocniční péče je v EU dominantně financována z veřejných výdajů. Ve sledovaném období mezi roky 1998 a 2008 nestoupaly výdaje za nemocniční péči proporcionálně s nárůstem celkových zdravotních výdajů. Naopak ve vetšině zemí EU stagnovaly nebo se snižovaly.
V roce 2008 byl v Evropě průměrný počet nemocnic 2,6 na 100 tisíc obyvatel, nejméně v Holandsku 1/100 tis. obyvatel, nejvíce ve Finsku 6/100 tis. obyvatel ( v ČR 1,8). V letech 1998 až 2008 došlo k poklesu počtu nemocnic o 6%. Nejmenší pokles nemocnic byl ve Španělsku o 1,7% (13 nemocnic), největší o 41,7 %(42 nemocnic). Průměrný počet lůžek byl 530 na 100 tis. obyvatel – nejméně ve Španělsku 320, nejvíce v Německu okolo 800 (v ČR 604). Ve sledovaném období byl zaznamenán průměrný pokles počtu lůžek o 18%, výjimkou byl vzestup počtu lůžek v Holandsku o 31%. Průvodním jevem poklesu počtu lůžek je současný nárůst počtu lůžek v soukromých zařízeních, ve státech EU-15 představují cca 1/3. Více než polovinu všech nemocnic v Evropě stále tvoří nemocnice poskytující akutní lůžkovou péči, a to přesto že v letech 1998 až 2008 jich např. v Německu zavřeli 274, ve Francii 249, v Itálii 230. Jejich počet klesl v Estonsku a Lotyšsku téměř o polovinu, o třetinu v Maďarsku, Slovensku a Švýcarsku. Počet akutních nemocničních lůžek klesl v tomto období o 18%, k rychlejšímu poklesu docházelo v letech 1998 až 2003 až o 10,9%, v letech 2003 až 2008 o 8,1%. V zemích EU-15 byl pokles mezi -6,5% v Irsku a -40,2% v Itálii, v zemích EU-12 pokles o -3,7% v Rumunsku až -34,1% v Estonsku. Stále však přetrvává až 20% rozdíl v počtu akutních lůžek v EU-15 (průměr 360 /100 tis. obyvatel – nejvíce Německo a Rakousko okolo 550, nejméně Švédsko 210 a Finsko dokonce pod 200) a EU-12 (průměr 467 – nejvíce Lotyško 520, ČR 519, nejméně Malta 280).
Ve sledovaném desetiletí se nepochybně zvýšila produktivita nemocniční péče, což je parametr měřitelný např. průměrnou délkou doby hospitalizace a obložností. Průměrná doba hospitalizace se v roce 2007 pohybovala mezi 5 až 8 dny, výjimkou byly Dánsko (3,5 dne), Finsko (4,0) a Malta (4,3 dne). Průměrné zkrácení doby hospitalizace bylo ve sledovaném období cca 1 den, větší pokles byly zaznamenány v zemích EU-12 : Estonsko -2,9 dnů, Litva -2,5 dne a Slovensko -2,5 dne. V ČR byla průměrná délka hospitalizace v roce 2007 7.4 dne. V roce 2007 byla průměrná míra obložnosti (celoroční průměr) v Evropě 77%. Nejnižší míra obložnosti je v Belgii 66,6% a Holandsku 68,1% , nejvyšší v Irsku 87,2%, Švýcarsku 85,2% a Velké Británii 83,6%. Ve stejném roce byla míra obložnosti v ČR cca 70%.
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: