Svoboda mylně informoval premiéra Nečase

Dohodnutý převod čtyř pražských nemocnic na město Prahu se poslanci Borisi Šťastnému (ODS) vůbec nelíbí a chce mu zabránit. Převod nemocnic - Homolky, Bulovky, Thomayerovy nemocnice a Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí - dohodl primátor Bohuslav Svoboda (ODS) s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem (TOP 09). Prý se uskuteční v roce 2013. Šťastný napadá především převod Homolky a tvrdí, že to je příprava na pokoutnou privatizaci. "Mám informace, že jde o podivný, promyšlený plán, jak vyvést lukrativní zařízení přes hlavní město z majetku státu," tvrdí Šťastný.

OTÁZKA: HN: Co vám vadí na myšlence převodu nemocnic na město?

Samotný pan primátor na posledním zastupitelstvu i ministr zdravotnictví při rozhovorech, které jsem s ním měl, trochu pozměnili původní oznámení o dohodě. Spíše to je vize. Nicméně v tu vteřinu, kdy tato údajná dohoda byla oznámena na tiskové konferenci, byli všichni mimořádně překvapeni, protože tomu nepředcházela ani odborná, ani politická diskuse.

OTÁZKA: HN: Primátor Svoboda se prý dohodl jak s ministrem Hegerem, tak s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. O dohodě prý vše věděl i premiér Petr Nečas.

Znovu opakuji, že já jsem se to dozvěděl z tiskové konference pana primátora s ministrem Hegerem.

OTÁZKA: HN: Nepramení vaše kritizování dohody o převodu nemocnic spíše z toho, že se s vámi o tom nikdo nebavil?

Jednoznačně vylučuji, že můj postoj by byl ovlivněn ať už jakýmikoli politickými střety z minulosti, nebo zhrzeností nad nekomunikací. Na to jsem dostatečným profesionálem. Není to o tom, že by se nebavil nikdo se mnou. Pan primátor se totiž o převodu nemocnic nebavil s nikým, snad s výjimkou velmi úzkého okruhu lidí. Ve chvíli, kdy se o takto zásadních věcech neřekne ani slovíčko a je to oznámeno na tiskové konferenci, tak to nevzbuzuje příliš důvěry.

OTÁZKA: HN: Vy jako expert ODS přes zdravotnictví a pražský zastupitel nejste u jednání s panem Hegerem a Svobodou? Čím si to vysvětlujete?

Nedovedu si vysvětlit, jakým způsobem ta jednání mezi panem primátorem a ministrem byla vedena. Faktem je, že jsem si na tento styl kabinetní politiky ze strany primátora zvykl. Takto utajeným kabinetním způsobem vznikla pražská koalice s TOP 09 a podobně utajeně byl vybrán ředitel dopravního podniku. Vše se dovídáme následně. Nesouhlasím s tímto vedením politiky, ale to je jediné, co s tím mohu dělat.

OTÁZKA: HN: Proč neoslovíte předsedu vaší strany a premiéra Nečase?

Já jsem samozřejmě s panem premiérem o té věci okamžitě hovořil a řadu věcí jsme si řekli.

OTÁZKA: HN: Jaký má premiér názor?

Nechci komentovat, co říkal, protože to bylo naše soukromé politické jednání. Nicméně jsem nabyl přesvědčení, že pan premiér byl ze strany pana primátora mylně informován v tom ohledu, že převod je dostatečně projednán nejen se mnou, ale i ostatními členy ODS. Je to typický příklad toho, jak autokraticky postupuje pan primátor.

OTÁZKA: HN: Jak myslíte, že primátor mylně informoval premiéra?

Pan premiér se domníval, že pražská ODS a ostatní experti byli v této věci předem panem primátorem Svobodou zpraveni a vše bylo řádně prodiskutováno. Bohužel se tak nestalo.

OTÁZKA: HN: V tom případě primátor lhal premiérovi?

Nehodlám komentovat uzavřená jednání mezi mnou a premiérem. Navíc se to dotýká pouze jich dvou.

OTÁZKA: HN: Myslíte si, že Praha není schopná ty nemocnice spravovat lépe a efektivněji, než to v současnosti činí ministerstvo zdravotnictví?

Jsem přesvědčený, že když k tomu Praha bude mít vůli, dostatek peněz, politické zázemí a dobrý tým, může leckteré zdravotnické zařízení spravovat stejně kvalitně jako ministerstvo zdravotnictví.

OTÁZKA: HN: Možná i lépe?

Nechci říkat lépe, ale alespoň stejně kvalitně jako ministerstvo zdravotnictví.

OTÁZKA: HN: Primátor s ministrem chtějí pod Prahu převést i Nemocnici Na Homolce. Vy jste toho velkým kritikem. Z jakého důvodu?

Mohl bych vyskakovat dva metry vysoko jako pražský poslanec a patriot, že by nám špičkové zdravotnické zařízení mohlo spadnout takto snadno do klína. Já to nečiním z odborného pohledu. Jsem přesvědčen, že myšlenka převodu tohoto pracoviště na město Prahu, stejně tak jako úvaha primátora převést IKEM na město, je čistá fantasmagorie. Nemocnice na Homolce je špičkovým pracovištěm poskytujícím specializovanou péči v řadě oborů, které se neslučují s běžným modelem městských a krajských nemocnic. Nedovedu si vůbec představit, že by město mělo zřizovat zařízení, které má oddělení typu stereotaktické robotické chirurgie či neuroonkologické léčby Leksellovým gama nožem.

OTÁZKA: HN: Mluvíme ovšem o duplicitě, která je zbytečná. V Praze je špičkových kardiocenter sedm. Roboti jsou v metropoli tři a v ČR jich je osm.

Pokud stát chce nějakým způsobem řešit otázku Nemocnice Na Homolce, tak se tady nabízí už řadu let naprosto přirozený model. Ten hovoří přesně o tom, co říkáte, tedy racionalizace duplicitních oborů. Vyřešilo by se to sloučením Homolky s nemocnicí v Motole. Zařízení jsou vedle sebe, sdílí společné inženýrské sítě je jednoduché je propojit. Pak se dají některé obory zredukovat. Zařízení by bylo řízeno jedním managementem, ušetří se strašná spousta peněz a mělo by to smysl.

OTÁZKA: HN: Vy jste řekl, že převod Homolky na Prahu je příprava na její privatizaci. Můžete to doložit?

Neřekl jsem, že jde o přípravu. Ve mně ovšem ten netransparentní způsob celého projednávání, kdy docházelo k evidentně utajeným jednáním primátora a ministra Hegera, vzbuzuje řadu pochybností. Když se pohybujete v odborných kruzích, tak dostáváte signály, že existují soukromé zájmy o pražské zdravotnictví. Pro mě slovo privatizace není urážkou, ale vznešeným pojmem.

OTÁZKA: HN: Pokud se neprivatizuje jako v devadesátých letech.

Tehdy jsem nebyl v politice. Dnes se po Praze už mnoho měsíců říká, že jedna velká finanční skupina má zájem o lukrativní nemocnice, konkrétně o Homolku a Ústav pro péči o matku a dítě. Nechtěl bych se dočkat toho, aby Praha převzala zdravotnická zařízení a následně je obratem, místo toho, aby je provozovala vlastními silami, vyváděla, a to ať už formou přímého prodeje, nebo pronájmu. Jsem přesvědčen, že je nutno v tomto myslet na budoucnost a na pražské pacienty. To je důvod, proč jsem na to upozornil, protože jsem takové signály dostal.

OTÁZKA: HN: Ten signál byl od finanční skupiny PPF?

To nebudu komentovat.

OTÁZKA: HN: Záměrem Hegera a Svobody je snížit počet nákladných specializovaných pracovišť. Například v Praze je výzkumné pracoviště porodnictví U Apolináře i v Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. Svoboda chce, aby se z Podolí stala obyčejná porodnice a výzkumné pracoviště bylo jen U Apolináře.

Rozdíl mezi oběmi nemocnicemi přece existuje. Podolí je specializovaným ústavem, který poskytuje špičkovou superspecializovanou péči pro celou republiku. A poskytuje podmínky pro vědu a výzkum.

OTÁZKA: HN: To samé ovšem dělá i Apolinář. Není to zbytečné a drahé?

Porodnických klinik je vícero. Jedna je na Vinohradech, kterou dlouhá léta vedl sám primátor, a další kliniky jsou v dalších velkých nemocnicích. Je nutné se podívat na pražské zdravotnictví jako na celek a pak udělat rozhodnutí. Nejde přicházet s fantasmagorickými politickými výkřiky, oznámením toho či onoho zdravotnického zařízení, že se má stát městským holdingem jen tak pro nic za nic, z minuty na minutu a ze dne na den přes noc.

OTÁZKA: HN: Co podle vás bude převedení čtyř nemocnic na municipalitu znamenat pro pacienty?

Ten projekt se nyní nedá takto hodnotit. Musí se o něm ještě debatovat. Pražským pacientům by existence alespoň jedné metropolitní nemocnice pomohla. Praha jako jediný kraj nemá svou nemocnici ani lůžková zařízení. Nedokáže tudíž péči řídit a ovlivňovat.

OTÁZKA: HN: Bude mít Praha podle vás na provoz čtyř nemocnic?

Neřeklo se ani slovíčko, jak a kde město na tento projekt vezme peníze. Na účtu zdravotního odboru jsou volné řádově miliony korun. Bulovce chybí v cash flow půl miliardy korun, v Krči to je ještě více. A co když selže jeden z přístrojů a Praha bude potřebovat 50 milionů na nový přístroj nebo na jeho opravu? Příští rok v lednu se musí přidat na platech lékařům. Jen na tato zařízení, to dělá na platech 300 milionů korun. Kde na to Praha vezme?


Boris Šťastný

Léta s Klausem

Do aktivní politiky vstoupil lékař Boris Šťastný (1970) v roce 2006, kdy byl zvolen poslancem parlamentu. Mezi léty 2003 až 2006 byl poradcem prezidenta Václava Klause. Od té doby jsou prý blízcí přátelé. Šťastný vystupuje v ODS, v které je od roku 1998, jako stranický odborník na zdravotnictví.

Podnikání

Šťastný podniká od začátku 90. let v oblasti sportu. Založil společnost ASPEN SPORT a.s., která distribuuje sportovní potřeby firmy Head.

Primátor Svoboda nikoho o svém plánu neinformoval. Jedná utajeně, a to je typický příklad jeho autokratického postupu.

Zdroj: www.ihned.cz