Ve dnech 24.- 26. června se v Nice uskutečnil IV.kongres všeobecného lékařství, kterého se zúčastnilo 2 tisíce účastníků. Ti zastupovali 50 tisíc všeobecných francouzských lékařů. Tento kongres byl označen za přelomový tím, že byla konstituována Le College de la Médecine Générale, která zastřešila dohromady 8 společností, odborných a pedagogických, ale i profesionálních sdružení a odborových organizací. Jejím předsedou se stal Profesor P.L. Druais, který prohlásil, že vytvořením této College se podařilo vydobýt po dvacetiletém snažení postavení všeobecného lékařství jako právoplatné specializace s pevně konstituovaným odborným a pedagogickým zázemím.
Vznik této nové struktury byl nezbytný, protože bylo potřeba vytvořit protiváhu státu v diskusích o dalších reformách zdravotní péče a postavení všeobecného lékařství v systému zdravotní péče. Toto zdůraznil předseda organizačního výboru kongresu Jean-Louis Bensoussan, který dále připomněl složitou situaci všeobecných lékařů, zvláště v soukromém sektoru. Až 90% mladých lékařů uvažuje o tom, že by se spíše nechali zaměstnat, než aby riskovali provozování vlastní praxe. Někteří z lékařů již dokonce své práce opustili. Přitom připomněl, že svojí snahou o zajištění zdravotní péče pro všechny občany Francie mají praktičtí lékaři důležitou sociální úlohu ve společnosti.
Na kongresu potom vystoupila francouzská ministryně zdravotnictví a sportu Roselyn Bachelot-Narquin. Její vystoupení mělo poměrně bouřlivý průběh, který odrážel stávající napětí mezi státní správou a zástupci lékařů (velmi připomínal návštěvy našich ministrů na Sjezdech lékařské komory). Lékaři se v průběhu minulých voleb většinově postavili na stranu nynější vládní koalice ( a podobně jako u nás zvláště zástupci praktických lékařů), ale přijetí kontroverzního zákona nazvaného Le loi Hôpital, patients, santé et territoires stávající ministryně je rozladilo. Velmi špatně bylo přijato jeho ustanovení, které lékařům z míst dostatečně pokrytých lékařskými službami přikazovalo strávit týdně půl pracovního dne (!) v oblastech s nedostatečným personálním obsazením (tzv. desert médicaux). Nesplnění této povinnosti je pokutováno částkou 2900 euro ročně. Další povinností bylo ustanovení o povinném ohlašování dovolených privátních lékařů státním orgánům. Na tomto kongresu však ministryně vyjádřila své odhodlání změnit tato velmi nepopulární opatření a převést je do režimu dobrovolných dohod zástupců lékařů a regionálních samospráv. Dále vyjádřila svůj obdiv k této náročné odbornosti a rozsahu jejích povinností a odpovědnosti a podpořila zejména mladé lékaře v jejich odhodlání se medicíně věnovat ( po mnoha letech se měl zvýšit počet mladých lékařů začínajících svoji práci všeobecných lékařů v privátní sféře). Dále zdůraznila význam všeobecného lékařství v době krizí typu infekce H1N1.
Třídenní kongres měl kromě výše zmíněné, spíše organizační části, i svoji odbornou část, ve které zazněly zajímavé příspěvky. Dr.Reste z Bretaně ve své práci upozornil na častý výskyt „falešných" hodnot INR (zvláště při hodnotách INR 2,0 a více) při odběrech v domácnostech pacientů a to nejspíše v důsledku nesprávné manipulace s odběrovým materiálem (dlouhá doba zpracování atd.), což by mohlo vysvětlovat některé případy předávkování perorálními antikoagulancii. Syndrom vyhoření tzv. burn-out syndrom je podle studie ze Štrasburku již přítomen u téměř 46% studentů (!) všeobecného lékařství. Další studie hodnotila faktory, které vedou studenty medicíny k volbě praktického lékařství jako svého budoucího povolání a došla přitom k závěru, že tyto faktory (jako např. svoboda při výkonu povolání) však ve skutečnosti posléze neodpovídají skutečné realitě. V odborném programu bylo předneseno více než 160 ústních sdělení a dalších 60 sdělení formou posterů.
Autor: MUDr. Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: