Ischemická choroba srdeční v roce 2010

Mezi jednotlivými národy a dokonce i mezi regiony jednotlivých zemí existují značné rozdíly v mortalitě na ICHS. Tyto rozdíly lze vysvětlit demografickými změnami, změněným životním stylem a postupnou urbanizací. V současné době klesá mortalita na toto onemocnění ve valné většině průmyslově vyspělých zemí, zatímco naopak stoupá v rozvojovém světě a v zemích jako je Rusko, Ukrajina a v zemích Centrální Asie. Každoročně na světě zemře 3,8 miliónů mužů a 3,4 miliónů žen s touto diagnózou. Paradoxně snižující se mortalita této diagnózy vede k větší prevalenci onemocnění v pozdějším věku.

Podle AHA (American Heart Association) prodělalo v roce 2008 svoji první koronární příhodu 770 tisíc Američanů, opakovanný IM postihl 430 tisíc Američanů a počet "klinicky němých" IM se odhaduje na 190 tisíc. Je to nejčastější příčina úmrtí amerických mužů a žen, každé 5. úmrtí v roce 2005 bylo podmíněné touto diagnózou. Kvůli ICHS zemřelo ve stejném roce 144 na 100 tisíc obyvatel. Rovněž v Evropské Unii představuje ICHS nejčastější příčinu úmrtí.

Prognosticky se stále jedná o velmi závažné onemocnění. Až 37% z těch, kteří v daném roce prodělají koronární příhodu, na ni také zemře. I další čísla jsou při stávajícím technickém pokroku překvapující. Podle výsledků zátěžových testů a Holterových monitorací až 30-43% asymptomatických pacientů po IM mělo zaznamenanou epizodu tzv."němé ischemie" v 30-denním období po infarktu myokardu. Podle Heart and Soul Study potkala recidiva IM až 7% ze sledovaných pacientů a přitom tito pacienti neudávali žádné anginózní obtíže a dokonce u nich nebyly popsány vyvolatelné ischemické změny zátěžovým vyšetřením.

Toto onemocnění se nejčastěji v obecné populaci manifestuje pod klinickým obrazem anginy pectoris nasledované akutním koronárním syndromem a nakonec náhlou srdeční smrtí. Z pacientů, u kterých se objeví tyto akutní formy tohoto onemocnění, polovina zemře v následujících 30 dnech. Z toho 29% z těchto pacientů zemře v nemocnici, 69% mimo nemocnici .

Nyní se krátce věnujme finanční nákladnosti léčby onemocnění, která se skládá z výdajů za intervenční výkony, medikamentózní léčbu, neinvazivní diagnostiku a další sledování pacientů. Celkové náklady spojené s tímto onemocněním lze rozdělit na přimé (za zdravotní péči) a nepřímé (pracovní neschopnost atd.). V roce 2003 se přímé zdravotní výdaje na ICHS odhadovaly na 23 miliard euro, z toho 61% představovala cena nemocniční péče (14 mld.), 23% (5,4 mld) farmakoterapie a 16% ambulantní péče včetně první pomoci. Až o milión „produktivních" let v důsledku úmrtí na ICHS přijde ročně EU, což představuje podle odhadů ztrátu až 11,7 mld eur. V důsledku pracovní neschopnosti přijde pracovní fond v EU každoročně o 90 miliónů pracovních dnů.

V době všeobecně dostupných intervenčních možností je nutné připomenout závěry studie COURAGE, která nepotvrdila očekávaný profit koronární intervence u pacientů se stabilní formou ICHS na optimální farmakoterapii. Přechodné zlepšení kvality života zcela vymizelo v průběhu 3 let u intervenované skupiny pacientů vůči skupině neintervenovaných pacientů.

Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D. s využitím European Heart Journal