Chrání opravdu červené víno a čokoláda před infarktem?

Tímto ve veřejnosti populárním tématem se zabývala i sekce nedávno skončeného kardiologického kongresu v Mnichově.  

Flavanoly (katechin a epikatechin) z rostliny Theobroma cacao jsou tou látkou, která podle S.Desche z univerzity v Lipsku stojí za antioxidačním, vaskuloprotektivním působením čokolády (cestou zvýšení produkce oxidu dusnatého zvýšením aktivity katalyzujícího enzymu eNOS). Taubert v JAMA (2007) publikoval studii o poklesu TK (o 2.9/1.9 mmHg) u pacientů s prehypertenzí a hypertenzí v I.st. při pravidelné konzumaci 6.3 g/denně na flavonoly bohaté hořké čokolády. Podobné snížení TK, navíc se snížením mortality, bylo zjištěno v epidemiologické studii Zutphen Elderly Study.V BMJ byla loni publikována metaanalýza Butraga Lopeze, která prokázala 37% pokles kardiovaskulárních onemocnění. Tyto zjištění je třeba podpořit randomizovanou klinickou studií, která překoná limity výše provedených studií (krátké trvání, malý počet pacientů, bílá čokoláda jako placebo atd.). Tato studie však naráží na problém s jejím financováním, nalezením čokolády se standardním množstvím  flavanolů (v tomto velmi významný technologický proces její výroby) a volbu vhodného placeba. Sám S.Desch zatím před „léčebným“ používáním čokolády varuje.

Již studie Gaziana a spol. z NEJM v roce 1993 naznačila pokles mortality při konzumaci „moderovaného“ množství alkoholu. Konzumace je pravděpodobně prospěšná pozitivním zvýšením HDL cholesterolu. Corder v Nature zveřejnil v roce 2001 práci o klesajících hladinách endothelinu-1 při konzumaci polyfenolů obsažených pouze v červeném víně (v této práci nejlépe dopadl Cabernet Sauvignon z Jižní Ameriky a Merlot z Francie). Podle přednášejícího E.Sjibrandse z Erasmus Univerzity v Rotterdamu je tedy mírná konzumace červeného vína na endotelu závislá a naopak nezávislá na ovlivnění krevního tlaku. Zatím přesný patofyziologický mechanismus není známý, ale je důležité zdůraznit, že u pacientů s hypertriglyceridemií není pozorován žádný pozitivní efekt podávání alkoholu.

Francesco Sofi z Univerzity ve Florencii je autorem metaanalýzy uveřejněné v roce 2008 v BMJ, v které hodnotí vliv středomořské diety na celkovou mortalitu (pokles o 8%) a kardiovaskulární mortality (pokles o 10%). Středomořská dieta odpovídá tomu, co se jedlo v okolí Středomoří v 60. letech minulého století – dostatek ovoce a zeleniny, celozrnné pečivo, ryby, ořechy, mléčné výrobky, rostlinné oleje, červené víno. Podstatnou součástí této kultury stolování je pomalý průběh konzumace stravy, čerstvost surovin místního původu a malé porce.  

Jako nejlepší prevencí KV onemocnění se však stále více jeví optimistický přístup k životu s každodenním dostatkem smíchu. Toto je nový přístup k prevenci, neboť zatím je zdůrazňován vliv negativních emocí u onemocnění srdce (až dvojnásobné zvýšení mortality – RESEARCH registry). Sugawara uveřejnil v roce v 2010 v American Journal of Cardiology studii, ve které 30 minutové sledování komedie v porovnání s dokumentárním filmem zlepšilo o 17% ischemii indukovanou tzv. flow-mediated vazodilataci.

Závěrem připomeňme, že subnalýza studie PURE prokázala, že existuje pozitivní vazba mezi velikostí HDP a množstvím konzumovaného ovoce a zeleniny. Na druhou stranu podobná vazba funguje i u zdrojů energie, kdy záleží, zda lidé získávají energii z tuků anebo z cukrů. Ve studii byl hodnocen vztah HDP a životního stylu u 154 tisíc obyvatel 17 zemí na 5 kontinentech. Bohaté země mají díky menšímu pohybu v zaměstnání méně celkové pohybové aktivity, méně kouří, což platí zejména pro muže.

Autor: MUDr.Opočenský Martin, PhD.