Liberální rakouský ekonom Josef Alois Shumpeter zavedl pojem „tvořivého ničení“ (creative destruction), kterým charakterizoval kapitalismus. Staré způsoby a pořádky jsou vlastním systémem zničeny a nahrazeny novými. Podle autora knihy Erica Topola, předního amerického kardiologa a zároveň pionýra v užívání mobilních technologií v medicíně, je tvořivé ničení proces, kterým musí projít dnešní medicína. Jenom tak se může vyrovnat s dynamickým vývojem v oblasti digitálních technologií, zaváděním nových způsobů komunikace a sociální interakcí (Facebook) a posledními prudkými změnami v oblasti genetiky (analýza lidského genomu) a biologie.
Způsob praktikování současné medicíny, která byla vždy značně konzervativní v zavádění nových technologií, se vlivem posledních objevů musí změnit. Individualizovaná medicína je již v některých oblastech zrealizována (tzv. biologická léčba) a je spojena s takovým množstvím dat, že je její aplikace nemyslitelná bez digitální pomoci. Podle Topola se současná medicína potýká s několika problémy: eskalujícími náklady, určitou paralýzou zdravotnického průmyslu (farmaceutických firem, výrobců přístrojů a diagnostických testů) a stávajícího modelu regulujících státních institucí (FDA atd.), a tak potřebuje velkou reorganizaci („shakeup“).
Medicína se dostala do tohoto bodu proto, že došlo k tzv. digitalizaci lidských bytostí analýzou genomu. Teď je každý z nás popsatelný pomocí 6 miliard bází naší vlastní genetické informace. Dříve nepředstavitelné je dnes skutečností – bezdrátové senzory mohou permanentně monitorovat mimo jiné naše vitální funkce, zobrazovací metody současnosti jsou schopné provést 3D rekonstrukci celého našeho těla a všudypřítomné fonendoskopy mohou být nahrazeny kapesními ultrazvukovými přístroji. Tento pokrok je díky moderním mobilním telefonům spojen s všeobecnou dostupností vysokorychlostního internetu se všemi jeho možnostmi (Google, sociální sítě, komunikace pomocí e-mailu atd.), schopností vše zaznamenat a dále ihned předat (např. právě i data o našich vitálních funkcích).
V mnoha zemích, určitě i v USA a České republice, se často mluví o reformě zdravotní péče. Myslí se jí však především změny v oblasti financování a systému fungování zdravotního pojištění. To o čem ve své knížce píše Topol je zásadní potřeba inovace způsobu praktikování zdravotní péče. Dnes je stále realitou, že prevence je vykonávána na populační úrovni (scrreningové programy karcinomu prostaty, prsu atd.), často se používá lék a jeho dávkování ve vazbě na diagnózu a ne na konkrétního pacienta. Dnes neustále zmiňovaná medicína založená na důkazech pracuje s daty získanými převážně na základě populačních studií.
Něčím zcela novým je aktuální proces demokratizace medicíny např. pomocí sociálních sítí, kdy je běžné shromažďování informací a vzájemné sdělování zkušeností jednotlivých pacientů o konkrétních chorobách, ale samozřejmě i o jednotlivých lékařích a nemocnicích. V různých částech světa je možné si koupit analýzu vlastního genomu s interpretací lékaře, ale i bez něj, kromě toho je čím dál běžnější nahlížení do vlastních lékařských záznamů, výsledků laboratorních testů atd.
Topol se první části své knihy věnuje především tomu, jak digitální svět změnil a mění svět současnosti, a proč přes enormní nárůst dat se jich zatím jen málo využívá ve prospěch pacientů. V druhé části se podrobně věnuje jednotlivým částem toho, co nazývá digitální medicína současnosti – bezdrátové senzory, genetika, zobrazování a medicínské informace atd. V poslední části předkládá zcela konkrétně, jak toto vše změní (nebo by mohlo změnit) medicínu budoucnosti.
Kniha obsahuje mnoho zajímavých a neotřelých pohledů na každodenní medicínské situace, je to fascinující čtení. Slovy jednoho z čtenářů: A must-read.
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: