Výrobci léčiv hledají nové cesty, jak se dostat k novým lékům s patentovou ochranou, jež jim zajistí růst tržeb. jednou z nich jsou fúze a akvizice. Miliardy dolarů se letos protočily ve fúzích a akvizicích vefarmaceutickém průmyslu. Zprávy z trhů i světových agentur potvrzují, že tento sektor opět zachvátila akviziční horečka. Firmy si prohazují jednotlivé divize, zbavují se málo perspektivních oddělení, skupují své konkurenty a neostýchají se ani přikročit k nepřátelskému převzetí rivalů.
Překotné změny posledních měsíců přitom nejsou na světovémfarmaceutickém trhu ojedinělé. Naposledy jimi společnosti prošly ještě před začátkem finanční a ekonomické krize v roce 2008. Tato poslední vlna se dotkla i české farmaceutické společnosti Zentiva, která patří mezi nejvýznamnější výrobce generických léčiv ve střední Evropě. Firmu v roce 2009 získala francouzská Sanofi za zhruba 30 miliard korun.
Od té doby se sektor částečně odvrátil od velkých fúzí a spíše se zaměřil na menší nákupy, jež měly nastartovat expanzi hlavně v rychle rostoucích ekonomikách.
Jenže nyní je zase všechno jinak. Od letošního ledna do začátku května proběhly podle údajů agentury Thomson-Reuters ve světě fúze a akvizice za 1,3 bilionu dolarů, což je meziroční nárůst o 91 procent. Z velké části za nimi stojí právě farmaceutické firmy na obou stranách Atlantiku.
Fúze jsou ve farmacii populární
Akvizice jsou u firem vyrábějících léky žádoucí. "Ve farmaceutickémprůmyslu jsou velké fúze populární, a to kvůli stejným důvodům jako v ropném nebo třeba v těžebním průmyslu," uvedl pro britský deník Guardian Jonathan Jackson ze společnosti Killik. "Velikost firmě přináší úsporu jak ve financování, tak v nákladech na marketing a výzkum či vývoj," poznamenal.
V podobném duchu se vyjadřuje také expertka Margaret Labbanová z londýnské IHS Life Sciences. "Fúze představují prorůstovou strategii s relativně nízkým rizikem," řekla HN analytička. "Díky fúzím mohou podniky obvykle rozšířit svoji nabídku léčiv, své výrobní možnosti a také mohou získat přístup k novým distribučním i prodejním sítím. To všechno vede k růstu jejich tržeb i k výrazné úspoře nákladů," vysvětluje Labbanová.
Odborníci na současný akviziční rozmach čekali již dlouhé měsíce, a proto je příliš nepřekvapil. "Máme velmi dlouholeté výrobní cykly a to někdy může vyvolat pocit velkého klidu. Skutečností ale je, že farmaceutickéspolečnosti moc dobře vědí, co se děje na trzích," prohlásil Andrew Witty, šéf britské GlaxoSmithKline.
Další důvody vyjmenovává i analytička Labbanová. "Oživující ekonomika, výrazně se měnící prostředí v USA (pod vlivem zdravotnické reformy prezidenta Baracka Obamy), stejně jako snaha najít alternativní zdroje k růstu tržeb. To všechno jsou příčiny, které zřejmě vedly k nárůstu fúzí a akvizic vefarmaceutickém průmyslu," vysvětlila.
Současná vlna akvizic se ale od té poslední z předkrizového období liší. Výrobci léčiv se soustřeďují spíše na cílenější transakce, kdy nekupují jen celé společnosti, ale pro ně strategicky významné divize. Podobně postupovaly britská GlaxoSmithKline a švýcarský Novartis, jež si prohodily své divize. A to tak, aby se mohly lépe zaměřit na léky protirakovině (Novartis) nebo na výrobu očkovacích látek (GlaxoSmithKline).
Postrach jménem patentový útes
Strašákem pro farmaceutické podniky byl až donedávna takzvaný "patentový útes", tedy postupné vypršení patentů na klíčové léky, které pak mohou převzít výrobci generik. To jsou léčiva, na něž se již podobná ochrana nevztahuje, a jsou tedy levnější.
Jak na firmy ztráta podobné ochrany dopadá, může ukázat i příklad amerického Pfizeru a jeho léku Lipitor, jenž se používá na snížení vysokého krevního tlaku. V roce 2011 vypršela patentová ochrana tohoto přípravku, což se projevilo v celkových příjmech společnosti. Ty v následujícím roce meziročně klesly hned o 11 procent.
Jak podotýká analytička Labbanová, i další velké firmy se s dopadem patentového útesu do značné míry potýkaly v několika posledních letech, kdy jim kvůli tomu výrazně klesly tržby. "Velká většina podniků na tuto situaci reagovala restrukturalizací. Výrazně snížily své výdaje na výzkum a vývoj a současně se soustřeďovaly na oblasti s nejvyšším potenciálem růstu. Akvizice, partnerství mezi podniky a dohody o licencích, to jsou nejlepší způsoby, jak snížit rizika, urychlit příchod nových léků," míní.
Právě nová léčiva, jež zajistí růst příjmů, jsou alfou a omegou nových akvizic a fúzí. "Farmaceutické firmy musí přijít s novými produkty s patentovou ochranou, aby mohly nahradit své starší výrobky, na které se podobná ochrana už nevztahuje," potvrdil HN Erik Gordon, analytik a profesor z Ross School of Business při Michiganské univerzitě.
Výzkum a vývoj nových léků se firmám v současné době nejen protahují, ale také prodražují. Jak uvádí agentura Bloomberg, průměrné náklady na vývoj a uvedení úplně nového přípravku vyšly ještě na začátku 90. let na 1,1 miliardy dolarů. Loni to ale již bylo pět miliard dolarů.
Méně zaměstnanců i peněz na vývoj
Americké podniky lákají akvizice ještě z jiného důvodu. Zajímají se o evropské firmy, a to proto, aby sídlo nově vzniklé společnosti mohly přemístit do Evropy, kde jsou firemní daně nižší než ve Spojených státech. Jak upozorňuje Labbanová, podobně nedávno postupovala třeba americká společnost Actavis, jež loni dokončila akvizici irské Warner Chilcott. "V Irsku se těší z nižších daní," uvedla s tím, že Actavis odhaduje, že do konce roku díky snížení nákladů a nižším daním ušetří 400 milionů dolarů.
Analytici se shodují, že současná vlna akvizic a fúzí s sebou přinese i rozsáhlé propouštění a uzavírání závodů. Nejinak tomu bylo v minulosti. Například v laboratořích ve městě Sandwich před lety vlastně omylem vznikla viagra - vědci totiž původně hledali lék proti vysokému krevnímu tlaku aangině pectoris. Místo toho se ale objevila proslulá modrá pilulka, která se stala celosvětovým trhákem. Ten přinesl svému výrobci, Pfizeru, miliardy dolarů. Lidé ze Sandwiche se ovšem z úspěchu příliš dlouho netěšili. Pfizertotiž velkou část laboratoře v Sandwichi zavřel a zrušil stovky pracovních míst.
Případ Sandwiche není ojedinělý, od roku 2005 zlikvidoval Pfizer po světě 56 tisíc zaměstnaneckých pozic. K uzavírání poboček přistoupil po převzetí konkurenta Wyeth za 68 miliard dolarů v roce 2009. Tehdy uzavřel dvacítku výzkumných středisek.
A nejen Pfizer se uchýlil k propouštění. Od roku 2009 jen v USA přišlo o zaměstnání ve farmaceutickém průmyslu více než 156 tisíc lidí, uvádí společnost Challenger Gray & Christmas. Firmy snižovaly své zaměstnanecké stavy také v Evropě. Na druhou stranu, tisíce nových pracovních příležitostí pak vzniklo v rychle rostoucích ekonomikách.
AstraZeneca zatím Pfizeru unikla
Největší pozornost ve farmaceutickém průmyslu nedávno přilákala právě společnost Pfizer. Ta usilovala o převzetí menšího britského konkurenta, firmy AstraZeneca. Sloučením těchto dvou podniků by vznikla nová jednička na farmaceutickém trhu.
Pfizer ale se svojí nabídkou na úrovni 69 miliard liber, tedy v přepočtu 2,4 bilionu korun, narazil. A to jak u samotné firmy, tak u některých akcionářů i politiků.
AstraZeneca se totiž soustřeďuje na vývoj experimentálních léků protirakovině a na léčbu astmatu a cukrovky. Výkonný ředitel firmyAstraZeneca Pascal Soriot se domnívá, že právě tyto produkty do budoucna firmě zajistí výrazný nárůst tržeb. A proto považoval nabídkuPfizeru za příliš nízkou.
"Pro Pfizer bylo poměrně složité získat AstraZenecu, protože pro britské politiky je poměrně složité uvěřit jeho příslibům, že neudělá totéž, jako když kupoval jiné podniky. Tedy že nebude zavírat závody a propouštět zaměstnance," komentoval kroky Pfizeru analytik Gordon. Podle něj jsou obavy, že by transakce mohla poškodit vědu, podložené. "A to vzhledem k tomu, že Pfizer má poměrně slabou minulost, co se týká výroby novýchléků," dodal odborník na farmaceutický průmysl.
Nyní má Pfizer nejméně tři měsíce na rozmyšlenou, co dál. Teprve po čtvrt roce může s AstraZenecou zasednout k jednacímu stolu, ale pouze pokud ho k tomu Britové pozvou. V opačném případě může Pfizer podle britského akvizičního práva přijít s novou nabídkou až po půl roce.
Rošáda překvapila analytiky
Za jednou z největších transakcí ve farmaceutickém průmyslu v letošním roce stojí švýcarský podnik Novartis. Firma v rámci reorganizace hledala nové cesty, jak se soustředit na sektor pro ni ziskovější a nadějnější - tedy na léčbu rakoviny.
Švýcaři se snaží připravit na období, kdy rivalové uvedou na trh levnější generikum, konkurující Novartisovu "trháku" Diovan, jenž je určen na boj proti vysokému krevnímu tlaku.
Aby se firma mohla ještě více specializovat, společně sGlaxoSmithKline překvapila analytiky nečekanou rošádou. Od Britů odkoupila právě divizi výzkumu a vývoje onkologických léčiv a naopak jim prodala oddělení očkovacích látek. Tento krok Novartis ukončil prodejem své veterinární divize americké společnosti Eli Lilly. Celková hodnota transakce podle odhadů analytiků dosáhla zhruba 27 miliard dolarů.
Ze složité spleti transakcí ale nakonec všechny společnosti vyjdou jako vítězové s jasněji danou identitou. Švýcarský Novartis se bude více soustřeďovat na svůj jádrový byznys, tedy boj proti rakovině, zatímcoGlaxoSmithKline se může lépe věnovat svému tradičnímu vývoji očkovacích látek.
Farmaceutické firmy kladou stále větší důraz na svoji specializaci, k čemuž jim napomáhají i fúze a akvizice. Na snímku Kathrin Jansenová, viceprezidentka pro výzkum vakcín firmy Pfizer.
AUTOR: Simone Radačičová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
RSS/Atom: