Když dnes chtějí čeští vědci ze svých objevů udělat lék, zahraniční farmaceutické firmy jim často ani neodpovědí na e-mail. Na americký trh jim proto nedávno zkoušel pomoci i sám ministr zdravotnictví Leoš Heger, když s nimi na konci března společně obcházel stánky na česko-amerických technologických dnech v Chicagu. Profesor Antonín Holý však byl jiný případ.
Jeho léky už šest let pomáhají nakaženým virem HIV po celém světě a kalifornskáfarmaceutická firma Gilead Sciences za licenci profesora Holého ochotně platí desítky milionů dolarů ročně. A svůj věhlas potvrdil znovu včera. Paradoxně zrovna den poté, co slavný český chemik zemřel, americké úřady schválily užívání léku Truvada pro prevenci nákazy HIV.
I toto antivirotikum, které podle studií snižuje rizikovým skupinám pravděpodobnost nakažení smrtelným virem až o 73 procent, je postaveno právě na výzkumné práci legendy české vědy.
Český chemik světového významu tím vlastně zajistil badatelskou budoucnost svého domovského Ústavu organické chemie a biochemie při Akademii věd. Díky smlouvě, kterou před šesti lety uzavřel s kalifornskou farmaceutickou firmou Gilead Sciences, totiž proudí přímo do kasy českých akademiků téměř 1,5 miliardy korun ročně.
Lekce pro mladou generaci
Pětasedmdesátiletý vědec tím dnešním výzkumníkům předvedl lekci, jak poznatky ze základního výzkumu úspěšně uplatnit v komerční praxi. "Veškeré jeho výsledky, které dnes zachraňují zdraví a životy lidí po celém světě, vznikaly ze základního výzkumu. Přitom ten se teď hodně podceňuje a právě práce Antonína Holého dokazuje, že má cenu ho podporovat," říká k odkazu profesora Holého jeho spolupracovník a bývalý šéf české Akademie věd Václav Pačes.
Profesor Holý ale nezajistil budoucnost české biomedicíny jen po ekonomické stránce. Až do poslední chvíle se věnoval spolupráci s mladou generací vědců. "Pro profesora Holého byla vždycky největším koníčkem chemie. Podebatovat si s kolegy nebo studenty o nějakém zajímavém chemickém problému mu poskytovalo nesmírnou radost," vzpomíná Marcela Krečmerová, která se s profesorem Holým seznámila před pětadvaceti lety, ve třetím ročníku organické chemie na Přírodovědecké fakultě v Praze, a dodnes pokračuje v jeho práci na Akademii věd.
Celé dny se ale debatami nad chemickými sloučeninami trávit nedaly. Krečmerová vzpomíná i na jeho pracovnu, do které se občas zavřel a opečovával své plantáže exotických rostlin. "Pěstoval různé druhy: kaktusy, sukulenty a liány všeho druhu," vypočítává Krečmerová a s úsměvem dodává, že se dnes o Holého flóru s láskou stará jeho žák, chemik a nadšený kaktusář Zlatko Janeba.
Sám profesor Holý na vlastní kůži poznal, že přitáhnout zájem soukromých investorů k nudně vyhlížejícím sklíčkům mikroskopu stojí spoustu času a úsilí. "Naučil jsem se od něj, že v našem oboru medicinální chemie musí být člověk vytrvalý a nesmí se vzdávat," uvědomuje si Radim Nencka, další z jeho mladých spolupracovníků, že od profesora vlastně nevědomky odkoukal umění trpělivosti. "Člověk tento obor musí brát jako celoživotní vášeň, což profesor Holý bezesporu dělal," míní Nencka.
Po přednášce do restaurace
Podle svých kolegů měl Antonín Holý dar vysvětlovat věci jasně a jednoduše. Pravidelně tak usedal za katedru v přednáškové hale Univerzity Palackého v Olomouci. Tam studentům medicíny vykládal, jak se dá teoretická chemie využít přiléčbě některých onemocnění. Zkumavky ve své laboratoři opouštěl Holý jen málokdy, ale občas si udělal i čas na přednášky pro vysokoškoláky.
Po přednáškách se ale na univerzitní půdě dlouho nezdržoval. "Rád na naši univerzitu jezdil i se svým belgickým spolupracovníkem Erikem De Clercqem, miloval nejen odborné diskuse, ale i společná posezení na zahrádkách místních restaurací, kdy měl možnost pozorovat život v centru města," vypráví Jitka Ulrichová, prorektorka Univerzity Palackého.
Špičkový výzkum jako priorita
Podle svého dlouholetého kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie měl Antonín Holý jasnou vizi, kam by se měla česká věda ubírat. "Vždy prosazoval, aby se dělal jedině špičkový výzkum," vypráví Zdeněk Havlas. "Také prosazoval, že na akademii se dá dělat dobrá věda, protože tam jsou pro to ty správné podmínky. Nepovažoval ale vysoké školy za něco méněcenného, vysoké školy nám měly být vždy partnerem," dodává.
Julie Daňková
S přispěním Veroniky Bečanové
Nejvýznamnější léky vyráběné na základě práce profesora Holého
1984
Duviragel
lék proti oparům
1996
Vistide
vyvinutý na bázi preparátu cidofovir pro léčbu druhotných infekcí pacientů s AIDS
2001
Viread
lék na bázi látky tenofovir pro léčbu AIDS
2002
Hepsera
lék na bázi látky adefovir proti hepatitidě B. V roce 2009 představovaly příjmy z jeho prodeje čtyři procenta příjmů společnosti Gilead.
2004
Truvada
(kombinace Vireadu a látky zvané emtricitabin) byl v roce 2004 schválen pro léčbu AIDS, včera byl schválen i jako prostředek prevence proti AIDS.
Gilead Sciences o muži, jenž této firmě zajistil budoucnost
Všechny nás tady v Gileadu, kdo jsme Tonyho znali, jeho smrt zarmoutila. Naši společnost spojovala s ním a s českou Akademií věd dlouholetá spolupráce. Tony ohromně přispěl k rozvoji chemie nukleosidů a jeho práce, zejména objev tenofovirů, změnila životy milionům lidí na světě. Tenofoviry byly poprvé syntetizovány v Tonyho pražské laboratoři a Gilead Sciences z nich následně vyvinula látky proti HIV a hepatitidě B, které nyní používají více než tři miliony lidí. Tento objev se zásadním způsobem zasloužil o to, že nákaza HIV přestala být automatickým rozsudkem smrti a stala se chronickou, ale léčitelnou nemocí. Tonyho úspěchy budou žít ještě řadu let s mnoha pacienty po celém světě, kteří těží z jeho objevů.
Norbert Bischofberger, viceprezident Gilead Sciences
Zdroj: www.ihned.cz
RSS/Atom: