Jaká bude medicína budoucnosti?

Podstatnou součástí medicíny bude v budoucnu tzv. cílená medicína, nebo-li precision medicine, což je pojem, který se objevil v článku únorového čísla New England Journal of Medicine „Preparing for Precision Medicine“. Ve své podstatě se jedná o synonymum k personalizované medicíně, o které se mluví již několik let (viz. náš článek z ledna 2010 Budoucnost medicíny = Personalizovaná medicína) a která se mnohým z nás stále jeví jako neskutečně vzdálená.

 
V současné době lze využít genetickou diagnostiku u více než 2000 klinických jednotek a počet testů narůstá exponenciálně. Konkrétní využití genetiky již dnes dobře dokumentuje příklad léčby nemalobuněčného karcinomu plic, který přináší výše uvedený článek v NEJM. Ještě v roce 2004 byla k dispozici u tohoto onemocnění léčba, která znamenala přínos pouze pro cca 10% pacientů, zatímco dnes v případě určení genetické varianty jsou výsledky určitě lepší (i když je nutné konstatovat, že se zatím nejedná o zlepšení skokové – viz. studie BR.21 a SATURN). K tomu, aby se výsledky dále zlepšovaly, budou nezbytné změny v různých oblastech medicíny.

V současné době se proces registrace nových léčiv a postupů stal neúměrně komplikovaný a bude nutné najít kompromis mezi nezbytnou ochranou pacienta před nevyzkoušenými postupy a neúměrnou administrativní zátěží. To v dnešní době nepochybně brzdí proces zavádění nových léčebných postupů. Například podle Cancer Research U.K. se v letech 2003 až 2007 prodloužil čas od podání ke schválení nové léčby o 65% a administrativní náklady se zvedly o 75%. Dále bude nutné výrazněji přepracovat již stoleté Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace tak, jak se bude postupně zvyšovat množství poznatků o molekulárně biologické povaze jednotlivých onemocnění. V akademických kruzích v USA existuje pracovní skupina s cílem vytvořit „New Taxonomy of Disease“. 

K rozvinutí cílené medicíny bude nutné dále pokročit ve vývoji pomocných nástrojů pro lékařskou veřejnost, při explozi množství dostupných dat zejména v oblasti IT technologií a to například zdokonalením nástrojů k elektronickému vedení zdravotní dokumentace při zachování  všech požadavků na ochranu těch nejcennějších osobních dat. Bezpochyby bude docházet i k podstatným změnám v pregraduálním a postgraduálním vzdělávání nových lékařů, kde tradiční patofysiologické vysvětlení chorob bude obohaceno o nové údaje molekulárně-biologické povahy.

I v této oblasti lze očekávat mnohé slepé cesty nebo snahy o komerční využití respektive zneužití celé problematiky. Jako příklad je uváděn analýza polymorfismů genů cytrochromu CYP450, kdy byl předpoklad o využití této informace pro určení a dávku antidepresiv typu SSRI k léčbě deprese. Přes zjištění, že tímto testování se nedosáhne zlepšení klinického stavu, podnikání s tímto testováním stále kvete.

Některým z nás se zdá, že poskytnutí správné léčby ve správné dávce a ve správné chvíli je podstatou každé vhodně vedené léčby a není nutné rovnou zavádět nové pojmy jako je cílená léčba atd.. Zdá se však jasné, že dynamickým rozvojem poznatků v oblasti genetiky dochází ke skokové změně a s ní budou spojeny i nutné změny v praktikování medicíny. Podobné články nám dávají příležitost o tom na chvíli popřemýšlet.

MUDr. Martin Opočenský, Ph.D.