Reinhardt Burger z Institutu Roberta Kocha minulý týden oznámil konec epidemie způsobené bakterií EHEC O104:H4, která převážně v severním Německu připravila o život 50 osob. Stalo se tak poté, co se začátkem července vyskytl poslední případ tohoto onemocnění s třítýdenní inkubační dobou. Celkový počet případů vystoupil až na 4321 pacientů, z toho u 852 byl diagnostikován hemolyticky-uremický syndrom (HUS). Za nejpravděpodobnější zdroj této bakterie byly po několika peripetiích Evropským úřadem pro bezpečnost potravin označeny klíčky pískavice, původem z Egypta.
Tento mediálně dokonale pokrytý případ jenom potvrdil, že v potravinách se stále skrývají hrozby, které například podle časopisu Health Affairs způsobí každoročně v USA úmrtí až 3000 pacientů. Přes 47 miliónů pacientů se každoročně nakazí bakteriální či virovou infekcí přenesenou potravinami, z nich 120 tisíc pacientů je hospitalizováno. Problémem je následná chronicita některých komplikací, např. u HUS se bude u některých pacientů jednat o trvalou hemodialyzační léčbu, která hrozí 2-3% z postižených (tj. až miliónu Američanů každý rok).
Odhadovaná každoroční cena léčby za tato onemocnění je 168 miliard dolarů, celkové celospolečenské náklady jsou až desetinásobně vyšší. Příčin bakteriální kontaminace je v celém potravinovém řetězci mnoho, od kontaminace potravin zvířecím hnojem po kontaminaci masa při porážce nebo následně při jeho zpracování. V roce 2007 byla publikována práce, ve které se vyskytl závažný údaj o tom, že až u 80% celých kuřat prodávaných v řeznictvích, lze prokázat nosičství Salmonelly nebo Campylobactera. V této souvislosti je nutné uvést problém používání antibiotik v chovech zvířat, která nemají léčebný význam a která pouze brání vzniku chorob zvířat a podporují tak jejich růst a tedy produktivitu chovu. Odhaduje se, že toto neterapeutické využití antibiotik představuje 30-70% z celkových prodejů antibiotik ve veterinární medicíně. Existují silné indicie, že tento fakt se podílí na poklesu účinnosti antibiotik v důsledku rozvoje rezistence bakterií na jejich působení.
Dalším podstatně hůře zmapovaným rizikem, číhajícím na nás v potravinách, jsou rozličné chemikálie v nich obsažené. Ač se v poslední době velmi rozšířila celoroční nabídka čerstvých potravin, ještě více se zvýšila spotřeba hotových jídel s vysokým obsahem sodíku a nasycených mastných kyselin. Dále se předpokládá, že z obalů by mohly do jídla proniknout bisfenoly A a ftaláty, které zajišťují tvarovatelnost plastických látek. Z okolí pronikají do potravin ve zdraví škodlivých koncentracích rozličné látky a prvky. Jako příklad můžeme uvést často vysoce nadlimitní množství mědi v rybách (tuňák, žralok a mečoun). Největším zdrojem mědi, jejíž množství stoupá v rybách díky tzv. biokoncentraci, je chemický průmysl využívající měď k výrobě louhu za vzniku rtuťových par a dále hlavně spalování uhlí v elektrárnách. Dalšími ostře sledovanými látkami jsou pesticidy, jejichž hladiny jsou v potravinách průběžně stanovovány od 90.let minulého století. Je prokázáno, že působení pesticidů negativně ovlivňuje intrauterinní vývoj mozku a odhaduje se, že 40% amerických dětí je pod tak velkým kumulativním vlivem pesticidů, že to může dále ovlivnit jejich nervový systém. Stejně tak pesticidy negativně ovlivňují fertilitu žen a mužů.
Všechna výše uvedená rizika obsažená v potravinách vedla v USA začátkem roku k přijetí nové legislativy, která vložila do rukou agentury Food and Drug Administration velké pravomoci k posílení kontroly původu a bezpečnosti potravin.
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: