Jakou má lékař právní odpovědnost v rámci zdravotnického týmu?

Pojištění právní odpovědnosti za chybu při výkonu povolání je dnes již běžnou součástí žádosti, a to např. i při půlroční stáži ve velké nemocnici. Vzniká mnoho situací a interakcí v rámci zdravotnického týmu, jejichž právními důsledky se zabýval v publikaci nakladatelství Verlag Dashöfer, Vedení lékařské praxe, známý právní expert JUDr. Jan Mach. Otázky jaký je rozsah odpovědnost nadřízeného nebo naopak osoby v přípravě na samostatný výkon zdravotnického povolání by měla zajímat snad každého z nás působícího ve zdravotnictví.

Odpovědnost řídících pracovníků (ředitelů a náměstků zdravotnických zařízení, primářů) se řeší v případě jejich chybného rozhodnutí vedoucího ke škodlivému následku. Jedná se o rozhodnutí organizační povahy (např. jasně určit, kdo je vedoucí služby a zda je plně způsobilý k samostatnému výkonu lékařského povolání), nedostatečná kontrola a tolerování skutečnosti, že jsou porušovány předpisy (např. nedostatečné obsazení služeb kvalifikovanými pracovními silami). Zásadně platí, že každý odpovídá sám za chybu, které se dopustil, ale vedoucí pracovník může pochybit např. neschopností zkontrolovat způsob provedení konkrétního úkolu, který předtím sám zadal.

Vztah lékař - zdravotní sestra vychází ze stejné filozofie, tedy zdravotní sestra sama odpovídá za provedení výkonů, ke kterým je samostatně způsobilá s ohledem na dosažený stupeň odborné kvalifikace. Lékař je však zodpovědný za řízení práce zdravotní sestry a rovněž za tolerování nedostatku v práci zdravotní sestry. Pokud však např. sestra zamění podaný léčivý přípravek, tak to spadá mimo odpovědnost daného lékaře. Lékař provozující jako fyzická osoba privátní praxi má však podle občanského zákoníku za podobnou chybu širší zodpovědnost jako provozovatel ZZ a pokud je soudem určeno zaplatit odškodné poškozenému, tak vzniklou škodu uhradí sám a nikoliv jeho zaměstnanec zdravotní sestra. Po svém zaměstnanci, pokud mu prokáže jeho zavinění, má však zaměstnavatel právo požadovat částku, která nesmí přesáhnout částku čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

Důležité jsou otázky týkající se vztahu primář – podřízený lékař. Primář zodpovídá za organizaci práce a metody na jeho pracovišti používané, je oprávněn vydat závazný pokyn, jak postupovat v řešení konkrétního medicínského případu. Podřízený lékař je v souladu se zákoníkem práce povinen plnit pokyny nadřízeného. Pokud bude podřízený lékař s navrženým postupem odborně nesouhlasit, je nezbytné svůj nesouhlas projevit a JUDr. Mach navrhuje ve zvlášť vyhrocené situaci požádat o písemné předání pokynu primářem svému podřízenému. Pokud tak primář neučiní, měl by podřízený lékař své nesouhlasné stanovisko vyjádřit písemnou dokumentací. Podřízený lékař naopak je povinen nerespektovat protiprávný pokyn svého nadřízeného. Podobné zásady platí pro vztah vedoucího služby a podřízených lékařů. Je třeba si uvědomit, že ve chvíli kdy vedoucí lékař ve službě zjistí nedostatky a nezjedná jejich nápravu, stává se za následky spoluodpovědný.

Specifická je problematika konziliární činnosti, která je potřebná ve chvíli, kdy se ošetřující lékař potřebuje poradit v problematice, která spadá do jiné odbornosti. Existuje odpovědnost takového lékaře, který konziliáře nezavolá a spoléhá se na svůj vlastní úsudek. Ošetřující lékař však nemůže odpovídat za chybné stanovisko a chybné doporučení konziliáře, nemá povinnost se řídit závěry konziliáře. Rozhodnutí o zvoleném postupu je vždy věcí ošetřujícího lékaře, v případě volby jiného postupu než postupu doporučeného konziliářem je potřeba toto rozhodnutí odborně vysvětlit a zapsat do dokumentace.

JUDr. Mach také doporučuje vyhotovit u poskytovatelů zdravotních služeb písemný dokument o tom, kdo kdy byl pověřen odborným dohledem nad lékařem nebo jiným zdravotníkem s nutným odborným dohledem (lékař s odbornou způsobilostí – absolvent, lékař s odbornou způsobilostí absolvent základního kmene, lékař se specializovanou způsobilostí). Je to užitečné v případech, kdy je nutné prokázat, které činnosti směli tito pracovníci vykonávat pod dohledem a které samostatně a zároveň kdo byl tímto dozorem pověřen. Totéž platí pro případ nočních a víkendových služeb. Tento dokument je významnou právní ochranou každého vedoucího pracovníka, včetně primáře i soukromého poskytovatele zdravotnických služeb.

MUDr. Martin Opočenský, Ph.D.