Řecko v rámci svého záchranného plánu na odvrácení státního bankrotu přistoupilo k rozsáhlému snižování cen léků. Státem nařízené snížení úhrad povede k průměrnému snížení cen léků o 21,5%, což by mělo vést k úspoře cca 1,9 mld euro. Snížení cen je odstupňováno podle původní ceny léků, nejvíce by se měly snížit ceny léčiv nad 100 euro (o 27%), ceny léčiv v kategorii 5-20 euro budou sníženy o 20%. Řecké opatření by mohlo mít dopad na ceny léčiv i v dalších zemích EU a to zejména v těch, které stanovují maximální ceny léčiv podle průměru cen v EU. Tento průměr řecké opatření sníží. Podle místních představitelů farmaceutického průmyslu povede redukce cen některých léčiv k jejich nedostatku na řeckém trhu, protože jejich prodej přestane být ekonomicky zajímavý (o stažení uvažuje např. Novo Nordisk). V minulém roce se v Řecku prodalo léků za 6,24 mld euro, výdaje za zdravotní péči na 1 obyvatele byly cca 3 tis. amerických dolarů.
V USA byla publikována studie společnosti zabývající se markentingem ve farmaceutickém průmyslu o tom, že v minulém roce opět klesla o 20% ochota lékařů setkávat se s medicínskými reprezentanty tzv. repy. Studie, která hodnotila účinnost interakce 80 tisíce medicínských reprezentantů pracujících v USA a téměř 500 tisíc místních lékařů, zjistila, že tzv. lékařů „rep-accessible", tj. těch kteří projeví ochotu se setkat alespoň se 70% volajících repů, je v současné době pouze 58% a během roku toto číslo kleslo o 18%. Podle autora výzkumu C.Wrigta vybízí tato čísla k tomu, aby byly změněny stávající prodejní modely. Tato změna by mohla ve farmaceutickém průmyslu v USA ušetřit až 2 mld. dolarů na pracovních silách.
Studie uveřejněná v NEJM se zabývala motivy zaměstnanců farmaceutických firem, kteří se rozhodli vypovídat před státními orgány v rozličných soudních sporech vedených pravé proti těmto firmám. Tzv. Qui tam soudní pře mohou být pro jejich účastníky (whistleblowers) ekonomicky lukrativní, ale často za vysokou osobní cenu. Ke svědeckým výpovědím proti svým zaměstnavatelům však podle této studie nebyli zaměstnanci motivováni ve valné většině finančním profitem (odměny byly v rozmezí 300 tisíc až 42 miliónů dolarů s průměrem 3 milióny), ale svými morálními zásadami. Alespoň tak většinou vypovídalo 26 dotazovaných v této studii. Osobní cenou, kterou za dlouhé spory zaplatili, byly časté rozvody a rodinné problémy a polovina z nich trpěla onemocněními spojenými s dlouhodobým stresem. Jako příklad lze uvést případ svědectví medicínských reprezentantů o tzv. off-label (např. neschválená síla dávky) propagaci protizánětlivého preparátu Bextra (valdecoxib) firmou Pfizer.
Ve věkové skupině 10-19 let užívá nejméně 30% dětí alespoň jeden lék k léčbě chronického onemocnění. V minulém roce byl zaznamenán 5% nárůst počtu léky užívajících pacientů a to nejvíce ve skupině antipsychotických, antidiabetických a protiasthmatických léků. Velký nárůst je v počtu léčených v této věkové skupině dříve prakticky neznámých chorob jako DM II.typu. V současné době je každý třetí adolescent léčen chronickou medikací, což je především dáno stále narůstajícím počtem obézních v populaci. Léčba antihypertenzivy v letech 2001 až 2009 v této skupině vrostla o 17%, léčba blokátory protonové pumpy pro reflexní chorobu jícnu o 147%, léky na respirační ústrojí o 42%.
FDA varovalo před větším rizikem zlomenin u pacientů užívajících blokátory proptonové pumpy déle než 1 rok. Tyto léky jsou v USA na druhém místě po skupině antipsychotik a hodnota jejich ročních prodejů je 13,6 mld dolarů. Prodá se jich více než hypolipidemik.
Některé novinky ve vývoji a registraci léků:
- Vaginorm, intravaginálně aplikovaný dehydroepiandrosteron, od firem Bayer a kanadské EndoCeutics, je přípravek určený kléčbě symptomů spojených svaginální atrofií a ženskou sexuální dysfunkcí, která postihuje ¼ až ½ postmenopauzálních žen. Vsoučasné době probíhají stímto lékem studie 3.fáze klinického zkoušení
- dalším preparátem řešícím tento zřejmě aktuální problém je Fibanserin od firmy Boehringer Ingelheim, který podle výsledků studií III. fáze prezentovaných na letošním výročním sjezdu amerických gynekologů, zlepšil u 48% z1378 zkoumaných žen jejich sexuální dysfunkci. Tato látka byla nejdříve vyvinuta jako antidepresivum a zatím se nepodařilo zjistit jakým způsobem ovlivňuje sexuální apetenci
- Rituxan (rituximab od firem Roche/Biogen Idec´s) vudržovací terapii folikulární lymfomu snížil na polovinu riziko relapsu onemocnění. 18% pacientů mělo relaps během 25 měsíčního sledování při léčbě Rituxanem oproti 34% vkontrolní skupině
nové kontraceptivum Qlaira, od firmy Bayer, kombinace estradiol valerátu a dienogestu, se ukázala ve studii velmi efektivní zvláště u žen se silnými a dlouhými menstruacemi. „Dramatický pokles krevních ztrát" udávalo 79,2% žen používajících Qlairu ve srovnání se7,4% vplacebové skupině. Množství nežádoucích účinků bylo malé, vysazení medikace bylo nutné u 9,7% Qlairou léčených žen proti 6,2% žen vplacebové skupině- Revlimid (lenalidomide od fi Celgene) prokázal účinnost ve studiích III.fáze a zpomalil progresi plasmocytomu o 54% během tříletého sledování a oddálil tak potřebu agresivní chemoterapie a transplantace kostní dřeně. Dvouleté přežívání ale bylo srovnatelné vobou skupinách (léčené a na placebu) a to 95%
- Telaprevir od firem Vertex Pharmaceuticals and Johnson and Johnsons ukázal až 75% účinnost vléčbě hepatitidy C ve studii s1095 pacienty ( vkombinaci se stávající léčbou). Stávající léčba sestávající zpegylovaného interferonu a ribavirinu u genotypu 1 hepatitidy C je účinná u méně než 50% léčených
Autor: MUDr.Martin Opočenský Ph.D. s využitím Pharmatimes.com
RSS/Atom: