Letecká doprava a náhlé zdravotní komplikace

Ročně se letecky přepraví až 2.75 miliardy cestujících a je jasné, že náhlé zdravotní komplikace jsou v době letu, kdy je limitován přístup ke zdravotní péči, poměrně častou událostí. V posledním čísle New England Journal of Medicine se touto problematikou zabývali autoři studie (Drew C.Peterson et al.), která pátrala po četnosti a charakteru urgentních medicínských událostí na palubě několika velkých leteckých společností v letech 2008-2010. Množstvím cestujících dala studie reprezentativní přehled o cca 1/10 celoročně letecky přepravených osob a data byla získána ze záznamu řešení medicínských konzultací se zdravotnickými centry, se kterými měly za tímto účelem domluveny letecké společnosti smlouvu o spolupráci.

V uvedeném období došlo k 11920 událostí vyžadujících konzultaci, což odpovídá 1 emergentní medicínské situaci na 604 letů. Nejčastější zdravotnickou komplikací je synkopa nebo presynkopa (37.4%), dále dýchácí obtíže (12.1%) a zažívací obtíže typu nauzey a zvracení (9.5%). Srdeční symptomy (bolest na prsou, palpitace atd.) mělo 7.7% , alergickou reakci 2.2% z cestujících, které postihlo náhlé zhoršení stavu na palubě letadla.

V 7.3% případů bylo zapotřebí předčasně přistát v jiné destinaci. Z 10 914 pacientů, o kterých existují záznamy o událostech po skončení letu, bylo nakonec 25.8% převezeno do nemocnice, 8.6% bylo přijato k hospitalizaci a 0.3% z nich zemřelo. Nejčastější příčinou přijetí do nemocnice byla cévní mozkové příhoda (3.3x), dále respirační syndromy (2.1x) a kardiální příčina (1.95x). Na palubě letadel došlo dohromady k 38 případům srdečních zástav, z nichž přežilo 7.

Při těchto medicínských událostech asistovali nejčastěji lékaři z řad pacientů (ve 48.1% případů), zdravotní sestry (20.1%), školení záchranáři (4.4%). Zajímavostí je počet odkloněných letů v případě, že byl události přítomen lékař, 9.3% oproti 3.8% pokud byla pomoc poskytnuta laickým členem posádky. Nejčajsté formou poskytnuté medicínské pomocíi bylo podání kyslíku (50% případů), i.v. infuse fyziologického roztoku (5.2%) a aspirin (5.0%). Podáním antiemetika se často podařilo zabránit odklonění letadla. Ve 134 případech byl použit automatický defibrilátor (AED - 1.3% případů) nejčastěji z důvodu ztráty vědomí (63%), u 24% pacientů s bolestí na prsou. K samotnému výboji bylo přistoupeno v 5 případech, z toho v jednom případě došlo k obnově hemodynamicky účinné srdeční akce. Existují práce (Brown AM, Prehosp. Emerg Care, 2010), které udávají 14 až 55% přežívání pacientů se srdečním zástavou při komerčních letech při užití AED. AED s funkcí monitoru posloužil často k diagnostice u případů s příznaky při arytmiích, při bolestech na prsou nebo při synkopálních stavech. Relativně vzácné jsou komplikace u těhotných (0.5% z urgentních stavů ), což potvrzuje bezpečnost letů u těhotných do 36. týdne gravidity (ACOG Committee Opinion).

Sami autoři studie odhadli, že každoročně celosvětově dojde k 44 tisícům podobných událostí na palubě letadel. Samotná letatdla jsou podle doporučení FAA (mezinárodní asociace sdružující přepravce) vybavena základním zdravotnickým vybavením k řešení těchto událostí a je možné konstatovat, že většina z nich svým spontánním průběhem končí bez významného poškození zdraví, smrtí velmi vzácně. Článek se zabývá i bezpečností z hlediska následných soudních konsekvencí z hlediska kvality poskytnuté péče pro dobrovolné pomocníky z řad cestujících s medicínským vzděláním, která je zajištěna Aviation Medical Assistance Act z roku 1998.

Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D. s použitím NEJM