Pokud odpovíte kladně na otázku, zda jste byl schopen za uplynulý rok během jednoho dne vypít víc než 5 drinků (ženy čtyři a více), tak patříte do skupiny rizikových konzumentů alkoholu. Tato 23 procentní část populace však sama sebe většinou nevnímá jako ohroženou důsledky konzumace alkoholu. Obyvatelstvo lze rozdělit podle vztahu k alkoholu na abstinenty (33%), mírné pijáky (35%), dále tzv. risk drinking konzumenty, kteří mají mnohem blíže ke skupině závislých (9%). Dalším diagnostickým kritériem zmíněného risk drinking je týdenní konzumace 15 a více drinků pro muže, pro ženy 8 a více.
Alkohol v USA podle článku P.D. Friedmanna Alcohol Use in Adults v New England Journal of Medicine přispívá každoročně k 79 tisícům úmrtí a včetně sociálních nákladů způsobí škody za cca 223.5 mld. dolarů. V Čechách podle serveru www.alkoholik.cz zemře ročně v důsledku konzumace alkoholu 4 tisíce mužů a 2 tisíce žen. Vznik závislosti je spojen s velmi malou úspěšností léčby z dlouhodobého hlediska (studie s 50 lety sledování), neboť pouze 11% závislých dokáže „navždy“ svůj zlozvyk opustit. Úspěšnost léčby hodnocená s ročním odstupem je 17-33% abstinujících pacientů a dalších 7 až 12% omezilo pití a vyhlo se tak jeho nepříznivým důsledkům. Specializované léčby se dostane pouze ¼ ze všech na alkoholu závislých.
Při hodnocení konzumace alkoholu anglosaská literatura pracuje s pojmem tzv. drink, kdy se za přibližně ekvivalentní počitá jedno 12 stupňové pivo, 2 dcl vína nebo 0.5 dcl destilátu. Tyto nápoje se rovnají přibližně stejným, 14 g obsahem etanolu.
Klasifikační systém The Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders , 4. vydání, ještě rozlišuje mezi tzv. abuzem a závislostí. Připravované 5. vydání oba tyto pojmy spojí pod definicí tzv. alkohol-use disorder. Ten je definován jako pokračující konzumace alkoholu přes existující (zdravotní, sociální atd.) důsledky. V minulosti publikovaná pozorování o snížení kardiovaskulárního rizika při konzumaci alkoholu postrádají, podle NEJM, definitivní potvrzení mortalitní studií. Naopak bylo potvrzeno karcinogenní působení i tzv. lehké konzumace alkoholu (Bagnardi V, 2012, Ann Oncol ) se zvýšením rizika karcinomu prsu, jícnu a orofaryngeální oblasti. Dalšími chorobami s jasně potvrzenou vazbou na konzumaci alkoholu jsou mimo jiné poruchy spánku, erektilní dysfunkce a hypertenze.
Při diagnostice problémů s alkoholem se doporučuje cílené, každoroční dotazování v rámci preventivních prohlídek. Úvodní otázka našeho testu má 82% senzitivitu a 79% specificitu, k odhalení „nezdravého“ příjmu alkoholu. Dalším souborem otázek k zjištění závislosti na alkoholu je tzv. AUDIT-C (Alcohol Use Disorders Identification Test-Consumption Questions):
1. Jak často jste pil alkohol obsahující nápoj v uplynulém roce? Nepil: 0 bodů, 1x měsíčně a méně:1 bod, 2-4xměsíčně: 2 body, 2-3x týdně: 3 body, 4xtýdně a více: 4 body
2. Kolik drinků jste v průměru vypil v těch dnech, kdy jste pil alkohol: 1-2: 0 bodů, 3-4: 1 bod, 5-6: 2 body, 7-9: 3 body, 10 a více: 4 body
3. Jak často jste vypil 6 a více drinků při stejné příležitosti (4 a více pro ženy) v uplynulém roce?
Nikdy: 0 bod, méně než 1x měsíčně: 1 bod, měsíčně: 2 body, týdně: 3 body, denně nebo téměř denně: 4 body
Pozitivní výsledek pro risk drinking je pro muže: 4 body a více, pro ženy: 3 body a více. Skóre nad 7 bodů je z 86 senzitivní pro dg. závislosti na alkoholu při 89 % specificitě.
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: