Mýty, domněnky a fakta o obezitě

Když v současnosti nejprestižnější a nejcitovanější časopis v oblasti medicíny New England Journal of Medicine, který týdně čte 600 tis. (!) čtenářů prakticky ve všech zemích světa, opublikuje článek o jednom z nejpalčivějších zdravotních problémů dnešního světa a „Mýty a domněnky o obezitě“, tak to zaslouží naší pozornost (K.Casazza et al). Mýtus je definován jako přesvědčení, proti jehož platnosti existují relevantní data a domněnka jako přesvědčení, pro které chybí přesvědčivé důkazy.

Mýtus č.1: Malé a setrvalé změny v příjmu a výdeji energie vedou k významným a dlouhodobým změnám v tělesné hmotnosti. Tento mýtus se opíral o 50 let staré tzv.“pravidlo 3500 kcal“, kdy se změna tělesné hmotnosti o 1 libru (450 g) odpovídá kumulativní změně příjmu o 3500 kcal. Zjistilo se, že reakce tělesné hmotnosti na změnu příjmu nebo výdeje energie, je značně individuální proces.

Mýtus č.2: Je nezbytné stanovovat realistické cíle při úpravě hmotnosti, jinak dotyčná osoba frustrovaná z nedosažení cíle upustí od snahy o jeho dosažení.

Mýtus č.3: Rychlé a velké zhubnutí má z dlouhodobého hlediska menší efektivitu na výslednou hmotnost než pomalejší a postupné hubnutí.

Mýtus č.4: Je nezbytné zkoumat, zda je pacient vstupující do programu s cílem redukovat hmotnost dostatečně odhodlaný a celkově připravený.

Mýtus č.5: Školní tělocvik, v jeho současné podobě, hraje podstatnou úlohu v prevenci a omezení dětské obezity.

Mýtus č.6: Kojení je ochranou před pozdějším vznikem obezity. S tímto tvrzením objevujícím se v oficiálních publikacích WHO je možné polemizovat na základě interpretace randomizovaných studií s více než 13 tis. dětmi sledovanými více než 6 let.

Mýtus č.7: Při sexuálním styku každý z partnerů spotřebuje energii 100 až 300 kcal. Odhaduje se, že průměrný 70 kg muž při sexu vydá energii odpovídajícím 3 MET, což odpovídá 210 kcal za hodinu. Podle Bohlena a spol ( Arch Intern Med 1984) však trvá průměrný sexuální styk 6 min, což odpovídá vynaloženým cca 21 kcal.

Nyní uveďme některé z domněnek o obezitě tak, jak je přinesl prestižní časopis.

Domněnka č.1: Pravidelný příjem stravy je ochranou před rozvojem obezity. Dvě studie nepotvrdily obecné přesvědčení, že pravidelná konzumace snídaní chrání před vznikem obezity.

Domněnka č.2: Zvýšený příjem ovoce a zeleniny přispívá k poklesu váhy, resp. není spojen s jejím nárůstem.

Domněnka č.3: Kolísání váhy je spojeno se zvýšenou mortalitou.

Domněnka č.4: Tzv. snacking, nebo-li konzumace "snacků" je spojen s nárůstem hmotnosti a obezitou.

Domněnka č.5: Časné dětství, ve kterém se učíme své pohybové stereotypy a nastavujeme své dietetické zvyky, předznamenává naší celoživotní váhu.

Autoři článku však varují před nihilismem a závěrem rekapitulují známá fakta: genetika v oblasti redukce váhy je podstatná, ale lze jí setrvalou snahou pozitivně ovlivnit, zvýšená fyzická aktivita pomáhá udržet získanou tělesnou váhu po jejím záměrném poklesu, bariatrická chirurgie vede k dlouhodobému poklesu váhy a tím i redukci incidence diabetu a poklesu mortality, některá farmaka napomáhají poklesu a poté i udržení hmotnosti.

Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D. s využitím NEJM