Podle současného nejpoužívanějšího způsobu odhadu kardiovaskulárního rizika za pomoci projektu SCORE (http://www.athero.cz/odkazy-a-zdroje-informaci/vypocet-rizika/tabulka-kardiovaskularniho-rizika.html) má 45 letý muž s hladinou celkového cholesterolu 7,0 mmol/l (bez jiných rizikových faktorů aterosklerozy) cca 2% riziko úmrtí v následujících 10 letech. Podle nedávno publikovaného Cardiovascular Lifetime Risk Pooling Project má však tento muž do konce svého života již 39,5% riziko kardiovaskulární příhody (infarkt myokardu, cévní mozkové příhody nebo úmrtí z těchto příčin). Tento údaj zřejmě mnohého pacienta přesvědčí, že je čas začít řešit svůj zdravotní stav.
Autoři metaanalýzy publikované v lednovém čísle NEJM (Berry a kol) analyzovali dohromady 18 studií sledujících dlouhodobý kardiovaskulární osud (po dobu až 50 let) celkově 257 384 pacientů, mužů a žen, bílé i tmavé pleti. Stanovili kardiovaskulární rizika ve věku 45, 55, 65 a 75 let s tím, že za hlavní rizikové faktory byly označeny kouření, hypertenze, hladina cholesterolu a diabetes. Rizikové faktory byly odstupňovány podle tíže jednotlivých poruch a označeny za optimální (např. pro cholesterol pod 4,65 mmol/l), tzv. neoptimální (do 5,2 mmol/l), zvýšené (do 6,20 mmol/l) a pozitivní (nad 6,2 mmol/l).
Ve studii se potvrdilo, že 55 letý pacient bez rizikových faktorů aterosklerozy (tj s cholesterolem pod 4,65 mmol/l, TK pod 120/80 mmHg, bez diabetu a nekuřák) má riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění poměrně velmi malé (3,6 % pro muže, pod 1% pro ženy), riziko cévní mozkové příhody (pro muže 2,3%, ženy 5,3%). Lze tedy shrnout, že riziko úmrtí na kardiovaskulární příhodu nebo prodělání infarktu myokardu je u mužů v jejich životě 2x vyšší.
Trochu překvapivým zjištěním je stejné riziko úmrtí na KV onemocnění u bělošské a afroamerické populace se stejným rizikovým profilem. I když se u černochů vyskytuje více rizikových faktorů, tak nakonec procento úmrtí na KV onemocnění je podobné, protože zvláště u mladších mužů-černochů je větší množství úmrtí z tzv. nekardiovaskulární ch příčin a ti se tak svého „kardiovaskulárního osudu“ nedožijí.
Úmrtí na kardiovaskulární onemocnění i u nás představují stále více než 50% z celkového počtu úmrtí. Zlepšením rizikového profilu populace by se podařilo významně snížit náklady na léčbu těchto onemocnění. Přitom je známo, že na poklesu počtu rizikových faktorů má jejich medikamentózní léčba pouze minoritní podíl. Jako příklad se uvádí 44,3 % pokles úmrtí na ischemickou chorobu srdeční v USA ve srovnání let 1980 a 2000, který byl zapříčiněn podle Forda a kol. poklesem hladiny cholesterolu v populaci (24,2%) a systolického krevního tlaku (20,1%). Na tomto pozitivním trendu se však medikamentózní terapie podílela podle odhadů ( Wijeysundera HC) poměrně málo (statiny 4%, antihypertenzní terapie 7%).
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: