Petr Popov: Přibývá lidí, kteří se po práci potřebují napít alkoholu

Co uděláte dnes večer po příchodu ze zaměstnání? Někdo si půjde zaběhat, jiný přistane na gauči před televizí. V Česku ale přibývá lidí, kteří si pravidelně po práci otevírají doma lahev s alkoholem. "Jde o takzvané úlevové pijáky, kteří potřebují rychlou úlevu od starostí a problémů. Alkohol jejich relaxaci podpoří. Před lety přitom takové chování nebylo zdaleka tak obvyklé jako dnes," říká v rozhovoru pro HN Petr Popov, primář Kliniky adiktologie, která je součástí pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Popov, který léčí závislé na alkoholu více než pětadvacet let, sleduje se svými kolegy také vzrůstající počty závislých či lidí, jejichž pití alkoholických nápojů lze označit jako rizikové. Zatímco alkoholovou závislostí trpí podle Popova zhruba tři sta tisíc Čechů, pravidelně pije velké dávky piva, vína či destilátů okolo 1,5 milionu obyvatel Česka. "Riziko vzniku závislosti na alkoholu hrozí přitom už disponovaným mužům, kteří si dopřejí dvacet gramů alkoholu denně, což znamená dva decilitry vína či půl litru dvanáctistupňového piva. U žen jde o ještě menší množství," říká lékař s tím, že velmi vysoké riziko poškození zdraví přichází u mužů po překonání hranice 60 gramů alkoholu denně a 40 gramů alkoholu denně u žen.

Nebezpečné jsou i napodobeniny alkoholu pro děti

Na adiktologické klinice se od pacientů dozvídají motivaci k pití. Kromě již zmíněné potřeby úlevy se pacienti svěřují s tím, že pití vnímají jako něco ve společnosti naprosto běžného. "Dříve se alkohol obvykle popíjel při zvláštních událostech. Pití mělo charakter přípitku. Dnes už to neplatí. Pije se při jakékoliv příležitosti a vlastně ani žádná být nemusí," uvádí Popov. Ten naopak sleduje i pozitivní vlivy, které alkoholismu zabraňují. Zatímco dříve sipacienti stěžovali, že když si chtějí dát nealkoholický nápoj, nemají v podstatě z čeho vybírat, dnes je jejich nabídka mnohem pestřejší. "Člověk, který dobrovolně abstinuje, také není a priori vnímán jako divný," tvrdí Popov.

Jako velký problém vnímá primář stoupající počet mladistvých pijících alkohol. Nejenže alkohol nelegálně konzumují, škodí si i způsobem, jak ho pijí. Trendem je například takzvané nárazové pití, kdy se konzumace přesunuje na víkendové dny. "Jde o trend, který sledujeme nejen my, ale i kolegové z celé Evropy. Velké problémy s tím mají třeba Španělé či Italové," říká Popov.

Podle něj však mohou děti a mládež přivést k alkoholu paradoxně i nealkoholické nápoje, které se tváří, jako by v nich alkohol byl. "Podle mého názoru se třeba takzvané 'rychlé špunty' pohybují na hraně zákona. Ten zakazuje prodávat hračky, které napodobují alkoholické nápoje. A tady se prodávají limonády, které vypadají identicky jako lahev od šampaňského. Děti se tak odmalička učí, že na správné oslavě musí být alkohol přítomný," vysvětluje Popov. Děti ale mají mít šanci se naučit, že oslava může být skvělá i bez alkoholu.

Klinika adiktologie je nástupcem zdravotnického zařízení U Apolináře, kde se Češi závislí na alkoholu léčí už od roku 1948. Léčba trvá mezi třemi a čtyřmi měsíci a podle statistik, které si klinika vede, je poměrně účinná. Po jednom roce od ukončení léčby úplně abstinuje více než 60 procent účastníků. V dalších třech letech podlehne chuti na alkohol jen deset až patnáct procent dosud abstinujících. 

Největší šanci na vyléčení mají lidé, kteří sami cítí, že chtějí se svým pitím něco udělat. Klinika však občas naráží na problém s nedostatkem míst proambulantní péči. "Přijde třeba manažer velké firmy a řekne, že si uvědomuje počínající závislost. My mu řekneme, ať si k nám jde na tři měsíce lehnout, ale on logicky prohlásí, že si to nemůže dovolit, protože chodí do práce a živí rodinu. Jenže my zrovna volno nemáme. On tedy odejde, ale nepřestane pít. Časem se tak dostane do stadia, kdy už lůžkovou péči potřebuje, ale to už se s ním podstatně hůře spolupracuje, má zničenou kariéru, rozpadlou rodinu či problémy se zákonem. Někdy je třeba mu takétransplantovat játra, a tak jeho léčení stojí mnohem více, než kdybychom ho mohli začít léčit, když přišel poprvé," popisuje Popov. 

Lékař vidí příčinu problému v nešikovné privatizaci tuzemské sítěpsychiatrických ambulancí na začátku 90. let. Minimálně v každém okrese byla tehdy alespoň jedna ambulance, která se věnovala pouze lidem závislým na alkoholu či drogách. Po privatizaci ale začalo lékařů ochotnýchléčit závislé ubývat. "Zdravotní pojišťovna zaplatí stejně zaléčení spolupracujícího pacienta, který k vám chodí s úzkostmi nebodepresemi, jako za pacienta, který je závislý na alkoholu. S tím druhým je ale podstatně komplikovanější spolupráce, protože na objednací termín často nepřijde a ani se neomluví. Pojišťovna vám ale zaplatí pouze za práci, kterou odvedete. Nějakou dobu to zkoušíte a pak vás to přestane bavit," popisuje Popov.

Léčený člověk nemusí vždy abstinovat

I když se výsledky léčby může pražská klinika rovnat s významnými evropskými pracovišti, snaží se přicházet s inovacemi. Loni na podzim například začala zkoušet novou metodu, při které pacienti nepřestanou pít alkohol, ale pouze redukují jeho množství. Pomáhá jim v tom lék, který loni přišel na evropský trh. Tato metoda se hodí pro lidi, u kterých se ještě nerozvinula těžká závislost. Jde o lidi, kteří nechtějí úplně přestat pít, protože jim to chutná nebo by jim abstinence dělala problémy při společenských kontaktech. Přitom jde o lidi, kteří dosud objektivně nemají kvůli alkoholu žádné vážné problémy. Cílem léčby je tedy snížit celkové dávky alkoholu a omezit rizikové způsoby jeho konzumace - třeba nárazové pití. "Většina lidí, kteří loni léčbu začali, v ní dosud úspěšně pokračuje. Podařilo se jim dosáhnout toho, co si stanovili. Při zavádění této léčby bylo přitom nejtěžší přesvědčit ostatní kolegy lékaře, že jde o postup, který je v souladu s obvyklými uznávanými léčebnými metodami. Museli jsme jim vysvětlovat, že pacienty nebudeme poškozovat, protože v Česku platí vžitý názor, že kdo je alkoholik, nesmí se během léčení dotknout alkoholu," říká Popov. Někteří z pacientů ale po nějaké době sami přišli s tím, že chtějí skončit s pitím úplně. "Kdybychom striktně řekli, že budeme léčit jen úplně abstinující, vyloučili bychom řadu pacientů, kteří k tomu dojdou," doplňuje.

Při léčení alkoholiků si Popov všímá pokrytectví, které v Česku ohledně alkoholismu panuje. "Když v USA někdo prodělá úspěšnou protialkoholníléčbu, všichni mu tleskají. V Česku si nemůžete dovolit říci, že jste vyléčený alkoholik. Podobné je to ale i v jiných oblastech. Vzpomínám si na výzkum, který se zabýval výskytem posttraumatické stresové poruchy u vojáků, kteří se vraceli ze zahraničních vojenských misí. Zatímco v ostatních zemích NATO se tato porucha u vojáků objevila, Čechům se úplně 'vyhnula'. Logicky, kdyby ji uvedli, znamenalo by to vyřazení z dalších misí. Její příznaky se proto maskovaly za jiné nemoci," vzpomíná Popov.


Petr Popov (54)

Od roku 2012 působí jako primář Kliniky adiktologie 1. lékařskéfakulty UK a VFN v Praze. V letech 1995-2011 zastával funkci primářeOddělení léčby závislostí VFN. Vystudoval Fakultu všeobecnéholékařství Univerzity Karlovy v Praze (dnes 1. LF UK). V letech 2008-2009 se zúčastnil stipendijního programu Huberta H. Humphreyho na Virginia Commonwealth University v americkém státu Virginia.

AUTOR: Jan Záluský
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori

Zdroj: www.ihned.cz