Dnes je tomu rok, 20.dubna 2010, kdy došlo v Mexickém zálivu k jedné z největších přírodních katastrof, kdy se díky poruše vadného pojistného ventilu do moře postupně dostalo až 800 miliónů litrů ropy. Ekonomická škoda představuje částku až 40 mld dolarů (673,8 mld Kč), což odpovídá více než polovině našeho státního rozpočtu pro rok 2011. Méně se však mluví o tom, jaké jsou možné zdravotní důsledky této havárie pro více než 55 tisíc (!) dělníků, kteří se na odstraňování havárie podíleli a další milióny obyvatel v postižené oblasti.
Možné zdravotní důsledky je vhodné posuzovat ze čtyř úhlů pohledu: toxikologické důsledky pro lidské zdraví, zajištění bezpečnosti zasahujících dělníků, dopady havárie na duševní zdraví a ovlivnění lidského zdraví v důsledku změny místních ekosystémů.
Akutní toxický efekt ropných derivátů působí zvláště respirační a kožní obtíže, podráždění spojivek, dyspeptický syndrom. Největší obavy jsou z možného karcinogenního působení benzenu, jenž se vyskytuje v 1 až 6% koncentraci a polycyklických aromatických hydrogenkarbonátů (PAH). Benzen je hematotoxický a hematokarcinogenní, ale poločas jeho rozpadu je v řádu dnů a nedochází k jeho bioakumulaci. Proto by mohl být potenciálně nebezpečný pouze pro zasahující dělníky. PAH mají naopak schopnost bioakumulovat, mají delší poločas rozpadu a jsou schopné způsobit kožní či plicní onkologická onemocnění. Proces rozpadu těchto těkavých látek však byl podle provedených měření dostatečný k tomu, aby nemohly způsobit okolní populaci větší problémy. Velká pozornost se věnovala také aplikovaným detergentům k odstranění ropné skvrny, neboť byly používány ve velkém množství . Nejvíce byla používána látka Corexit 9500, jejíž toxicita se však posléze nepotvrdila. Výzkum v místě havárie provedený v říjnu 2010, půl roku po havárii, již neprokázal žádnou přítomnost benzenů a PAH.
Při ropné havárii zemřelo 11 dělníků a dalších 30 bylo vážně zraněno. U 50 tisíc zasahujících dělníků po havárii byly nejčastěji hlášeny případy úrazů, bolestí zad a přehřátí (v důsledku horkého letního počasí a nutnosti užívat ochranné prostředky). Problémy vznikaly i tím, že převažující španělsky mluvící dělníci nerozuměli převažně v angličtině komunikovaným bezpečnostním doporučením.
V oblasti duševního zdraví se jako největší problém ukázala kumulace katastrofických událostí v blízkém regionu, neboť podle amerického Centers for Disease Control and Prevention v oblasti New Orleans mělo stále více než 50% dospělých obyvatel psychické problémy v důsledku řádění hurikánu Katrína. Tomu odpovídalo i navýšení počtu telefonických volání na linky první pomoci a stanice pomáhající při domácím násíli během ropné katastrofy v Mexickém zálivu. I při havárii tankeru Exxon Valdez byl zvláště mezi původními obyvateli Aljašky zaznamenán prokazatelný nárůst počtu depresivních onemocnění, posttraumatického stresového syndromu, úzkostných porucha a interpersonálního násilí. Naměřené koncentrace toxických hydrogenkarbonátů však neodůvodňují úvahy o možné přímé expozici obyvatelstva.
Podle Amerického centra pro biodiverzitu připravila ropná havárie v Mexickém zálivu o život kolem 6 tisíc mořských želv, 26 tisíc delfínů a velryb, 82 tisíc ptáků a velké množství ryb a bezobratlých živočichů. Toto musí výrazně ovlivnit místní ekosystémy. Dále se na základě zkoumání dopadů podobných havárií (tanker Erika v roce 1999 u francouzské Bretaně) předpokládá, že v tzv.mořských plodech dojde ke kumulaci PAH a že se v nich zvýší i hladiny arsenu.
Přehledný článek v The New England Journal of Medicine zabývající se zevrubně toto problematikou The Gulf Oil Spill končí konstatováním, že podobné havárie v době honby za energetickými zdroji a novými a stále hůře dostupnými ropnými nalezišti, je třeba i nadále očekávat.
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: