Roman Šmucler: Podnikat v Česku ve veřejném zdravotnictví není dobrý nápad

Po sedmnácti letech podnikání v Česku míří Roman Šmucler (43), majitel sítě klinik estetické chirurgie Asklepion, za hranice. Lékař a podnikatel, kterého proslavilo mimo jiné televizní moderování, chce firmu od příštího roku přesunout do německy mluvících zemí a spojit se s tamními investory. Služby bude nabízet stále v Česku, spolumajitelé ale budou němečtí či švýcarští.

Na rozhodnutí má prý vliv zkušenost s provozováním nemocnice v Mariánských Lázních, kterou loni raději prodal. "Angažování ve veřejném zdravotnictví mě poučilo, že podnikat jako česká firma v Česku je asi ten nejhloupější nápad, jaký můžete dostat. Chystáme se do ciziny, protože tamní prostředí podnikatele lépe chrání. Hlavním důvodem je ale snaha udělat firmu zajímavější pro zahraniční investory," říká Šmucler.

OTÁZKA: HN: Před časem jste prohlásil, že s Asklepionem nejspíš zamíříte na burzu. Souvisí s tím nějak přesun firmy z Česka?

Nyní děláme kroky, které nás mohou na burzu přivést. Jsme ale příliš malí, chceme se proto spojit s německými či švýcarskými investory a teprve pak se rozhodovat, co dál. Už na tamních trzích obchodujeme se zdravotnickou technickou a spolupracujeme v poskytování zdravotnických služeb. Líbí se nám tam. Měníme nyní strukturu firmy, aby byla pro finanční analytiky přehlednější.

OTÁZKA: HN: Zmínil jste, že váš odchod souvisí se zkušenostmi, které jste získal při provozování mariánskolázeňské nemocnice. Tu jste koupil před čtyřmi lety, ale loni v říjnu prodal. Proč záměr nevyšel?

Mariánky jsou mojí největší podnikatelskou bolestí. Chtěli jsme vybudovat nový pavilon, utratili miliony a ve chvíli, kdy se mělo začít stavět, nám všechny pojišťovny vypověděly smlouvu. Řekli jsme si se společníky, že začneme stavět až ve chvíli, kdy opět smlouvu dostaneme. A podle toho, na co ji dostaneme. Město se ale těšilo na rychlou stavbu, tak jsme nemocnici prodali jiným. Byla to pro nás spolu s nemocnicí Na Pleši škola, jak funguje či nefunguje veřejné zdravotnictví. Je to jiný svět, než to, co děláme. V přímo placené medicíně, když máte skvělého lékaře, pacienti se za ním seběhnou a vy ho dobře zaplatíte. Ve veřejném sektoru takový lékař překročí limity a nemocnici vám zavřou. Důležitější je, aby měl správný papír a hlídal přesné plnění ukazatelů. Medicína není to, co se primárně hodnotí.

OTÁZKA: HN: O nemocnici měla v roce 2008 zájem i Kellnerova PPF Healthcare, která za ni nabízela mnohem více než vy. Čím jste město přesvědčili?

PPF umí nabídky udělat tak, že vypadají jako větší, i když ve skutečnosti nabízí méně. My jsme nabídli 10 milionů korun, oni 35 milionů. Oni už tam ale nechtěli dát nic navíc, kdežto my jsme tam nalili dalších 70 milionů, protože nemocnice byla podinvestovaná.

OTÁZKA: HN: Asklepion provozujete od roku 1995. Před lety vás živili zejména bohatí cizinci ze Západu. Jak vypadá situace dnes?

Do Česka už jezdí zlomek bývalých objemů. Kromě toho, že během let výrazně posílila koruna, nám většinu pacientů sebraly okolní státy, které si uvědomily, že medicínská turistika je zlatý důl. Přiživí se na ní hotely či taxikáři, a navíc se pacienti často vrací, protože mnoho ošetření neprovedete jednorázově.

Když jsem před lety dal pár stovek tisíc na reklamu v Londýně, potkával jsem na tamních ulicích doubledeckery polepené reklamami placenými maďarskou vládou, které lákaly ke spravování zubů v Maďarsku. A hlavně pacientům garantovaly kvalitu státem. Tomu jsem nemohl konkurovat. Z Maďarska je dnes zubařská velmoc. V Polsku se naučili léčit klienty německých zdravotních pojišťoven, od kterých ročně Poláci inkasují podle týdeníku Focus tři miliardy eur. V estetické medicíně to dělají tak, že operují ve státních nemocnicích po večerech. Nás se to naštěstí moc netýká. Hlavní trh je pro nás Rusko, odkud se jezdí za kvalitou a nikoli za cenou. Naopak na Západě máme už svoje jméno a klienty. Přes internet prodáváme jen zbytkovou kapacitu.

OTÁZKA: HN: Kdo tedy jezdí za estetickou chirurgií do Česka?

Přes internet se objednávají hlavně lidé, kteří chtějí ušetřit. Ale je těžké konkurovat nádherným moderním klinikám z poslední doby v Turecku, Tunisku, nemluvě o Jižní Koreji. Tamní lékaři roky pracovali na prestižních klinikách v USA, mají dokonalou angličtinu. Situace souvisí s tím, že většina českých plastických chirurgů operuje za ceny z roku 1989. Jenže normy se od té doby výrazně zpřísnily a náklady narostly. Nakonec to končí tak, že existují tuzemské kliniky estetické chirurgie, které jsou ve skutečnosti předělaným bytem 3+1. Pracuje v nich jen jeden lékař a část operací s ním provádí asistující sestra. Navíc od letošního dubna uvalil stát na estetické operace 14% DPH. Lékaři musí cizincům zdražit, snížit si marži anebo fixlovat s DPH. Takže nezbude už vůbec na investice. Jinde taková DPH není. To nás tedy nutí přenést část operací do zahraničí.

OTÁZKA: HN: Jak se vám osvědčila spolupráce s agenturami, které shání zahraniční klienty?

Využíváme je minimálně, protože často po nás požadují nesplnitelné. U operace prsou se třeba britské agentury ptají, zda klientka může ten samý den letět domů. Nechce se jí totiž dát 40 liber za přespání. Kouzla po nás chtějí často i německé pacientky. Jejich lékař jim řekne, že po operaci prsou musí být týden doma, což považuji za rozumné. Spousta českých lékařů ale přistoupí na to, že pacientka přijede do Česka ráno v den operace, vyšetří se, v poledne proběhne výkon a druhý den letí domů, kde se sama "doléčí". Takové věci se snažíme nedělat, protože rizika jsou velká a naši pověst v cizině to ničí.

OTÁZKA: HN: Jak se mění požadavky vašich českých klientů?

Češi mají většinou realistické představy, nejčastěji chtějí bojovat se stárnutím. Snažíme se také rozbíjet mýtus, že plastická operace musí stát všude stejně. Cena se přece odvíjí od kvalit lékaře, který ji provádí. Výborný lékař si za své služby může říci mnohem více. Zatímco většina pacientů na Západě to chápe, Češi s tím mají ještě problém. U Čechů z kategorie VIP je navíc typické, že chtějí, aby měli ošetření levnější než obyčejní pacienti. Naším ideálním klientem je paní učitelka, která si na ošetření ušetřila. VIPáci nás hned upozorní, že jestli budou o den déle doma, přijdou o milionové obchody a jejich právník si nás pak podá.

OTÁZKA: HN: Velmi bohatí lidé zpravidla požadují speciální servis. Jaký požadavek vás překvapil?

Ošetřuji několik ruských oligarchů, takže mě celkem nic nepřekvapí. Několikrát jsme postavili lékařskou ordinaci nejrůznějšího typu v hotelovém pokoji, provedli výkon a přestavěli pokoj zpět.

Kromě Asklepionu vám patří i podíl v Institutu onkologie a rehabilitace v Nové Vsi pod Pleší. Prý jste tam chystali luxusní ubytování pro nemocné seniory, které se ale moc nechytlo...

Chtěli jsme, aby, když za seniory přijedou jejich děti, nemusely sedět na posteli, ale měly na návštěvy obývací pokoj. Pacienti mají k dispozici i vlastní kuchyňku. Náklady na ubytování bez pojišťovny činily okolo 50 tisíc korun měsíčně. Jenže i velmi bohatí lidé, kteří přijeli v Bentley, nám pak řekli, že jim "za to táta nestojí". Raději jsme pavilon přestavěli na nemocnici, lidé si tento standard dopřejí, ale jen několik dní, ne do konce života. Lacinější "nadstandardy" máme ale beznadějně vyprodané a stavíme další.

Asklepion
Kliniku plastické chirurgie a estetické medicíny Asklepion založil Roman Šmucler v roce 1995 s dvěma tisíci dolary v kapse. Od té doby otevřel pobočky své kliniky v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Jáchymově či Londýně. V letech 2008-2011 firma byla většinovým vlastníkem Nemocnice Mariánské Lázně. Asklepionu patří i podíl v Institutu onkologie a rehabilitace Na Pleši u středočeského Mníšku pod Brdy. Loni utržila síť klinik Asklepion v České republice v estetické medicíně 225 milionů korun, letos chce dosáhnout hlavně navýšení zisku o 15 %. V současnosti Roman Šmucler připravuje společnost na vstup zahraničního vlastníka.

Roman Šmucler
Jediný majitel sítě klinik plastické chirurgie a estetické medicíny Asklepion. Působí jako docent stomatologie na 1. lékařské fakultě v Praze. Založil Centrum fotonické medicíny ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Od devadesátých let vystupoval v řadě televizních pořadů jako moderátor. S manželkou Libuší Šmuclerovou, která působí jako ředitelka vydavatelství Ringier ČR, má dceru Annu Justinu.

POZITIVNÍ ŠEPTANDA
Většina klientů přichází do ordinací Asklepionu na základě doporučení přátel či známých. Tito zákazníci většinou žádají složitější a tedy dražší služby.

NA VLASTNÍ KŮŽI
Majitel kliniky Asklepion Roman Šmucler je známý tím, že řadu nabízených procedur vyzkoušel sám na sobě. K testování nabádá i ostatní lékaře ve firmě. Jedině tak mohou pacientovi říci, jak se bude po výkonu cítit.



"Mariánky jsou mojí největší podnikatelskou bolestí. Byla to pro nás škola, jak funguje či nefunguje veřejné zdravotnictví."

"U Čechů z kategorie VIP je typické, že chtějí, aby měli ošetření levnější než obyčejní pacienti. Naším ideálním klientem je paní učitelka, která si na ošetření ušetřila."

Zdroj: www.ihned.cz