Elektronický recept spolykal přinejmenším sedmkrát víc peněz, než stát přiznává. Ve skutečnosti přišel na 800 milionů korun. Částku, za jakou se podařilo během šesti let v podstatě jen zprovoznit obyčejný čárový kód vytištěný na papíře, spočítal anesteziolog pražské Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bruthans. Ve své vědecké práci na téma elektronizace zdravotnictví v Česku spočítal, že náklady na elektronický recept byly daleko vyšší.
Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má e-recept na starosti, sumu nerozporuje. Některé výdaje prý do částky nezapočítal, protože se z nich platí nejen provoz elektronického předepisování, ale také další činnosti. "Související nepřímé náklady jsou přiřaditelné k více zákonným agendám, které je ústav povinen zajišťovat," podotýká mluvčí lékového ústavu Lucie Šustková.
Účelové krácení
Podle Bruthanse ale ústav nezahrnul do sumy všechno účelově. Úředníci v balíku peněz přiznali jen částky vynaložené na samotné pořízení a provoz centrálního úložiště elektronických receptů. Náklady, které vznikly kvůli tomu, že lékárny musí například nahlásit každé vydané balení přípravku, už se v soupisu výdajů neobjevily.
"Tato funkce přitom s elektronickým receptem úzce souvisí," podotýká Bruthans, jinak vystudovaný lékař a ekonom. Lékový ústav takto podle něj vyčerpal více než 216 milionů korun.
Úředníci podle něj současně opomíjejí, že mají s e-receptem výdaje i další lidé - především lékaři, lékárníci a soukromé firmy. "Systém není financován jen státem. Například pokud nutím uživatele použít elektronické certifikáty, musí si je každý z nich koupit, tím pádem je to přímý vynucený náklad uživatele," připomíná lékař.
Jen v oboru veřejného lékárenství podle něj pracuje na 5810farmaceutů, v rámci lékařských oborů pak působí v Česku 37 661lékařů a 7263 zubařů. "Jen na elektronický podpis proto padne 153 milionů korun," vyčísluje další náklady Bruthans. Dodavatelé informačních systémů zase museli elektronickému receptu přizpůsobit své produkty, a to zcela na své náklady.
"Takže oficiálně jsou sice náklady na elektronický recept vyčíslovány v rozmezí mezi 75 a 100 miliony, podle mých výpočtů jde ale ve skutečnosti o 700 až 800 milionů," říká Bruthans. Suma ke všemu není konečná. Je vztažena na desetiletý cyklus. Nejpozději po této době bude muset lékový ústav systém i technické vybavení znovu modernizovat.
Stovky milionů, které e-recept spolykal, přitom vyšly vniveč. "Stále nabízí jen základní funkce - lékař může lék předepsat a lékárna vydat," připomíná Bruthans. Rozšířené funkce, které vedení resortu lidem slibovalo, nikdy lékový ústav nezprovoznil. "Brání tomu mimo jiné platná legislativa, konkrétně zákon na ochranu osobních údajů a také špatně navržený systém e-receptu," vysvětluje.
Zabránit se mohlo také zbytečnému vydávání některých pilulek. Pokud by fungovalo elektronické vydávání léků, systém by lékárníka na duplicity upozornil. Pacient by si navíc lépe ohlídal, kolik peněz už za své pilulky utratil. A lékárníci by ušetřili čas. "Dnes sedí u počítače a sázejí do něho data z papírových receptů pro pojišťovny," připomíná poslanec za TOP 09 a bojovník za povinný elektronický recept Jiří Skalický.
Jenomže šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček se naopak rozhodl projekt zastavit - právě kvůli příliš vysokým nákladům a mizivému výsledku.
Oficiálně jsou sice náklady na e-recept v rozmezí mezi 75 a 100 miliony, podle mých výpočtů jde ale ve skutečnosti o 700 až 800 milionů.
Jan Bruthans
lékař pražské Všeobecné fakultní nemocnice
AUTOR: Veronika Rodriguez
Zdroj: www.ihned.cz
RSS/Atom: