Sympozium společnosti Servier: Srdeční selhání jako terminální stadium kardiovaskulárních onemocnění.

V úvodu sympozia, které se konalo tento týden na Kardiologickém kongrese v Brně, zdůraznil prof. Vítovec, že výskyt srdečního selhání má stoupající tendenci. Odhaduje se, že do roku 2030 bude srdeční selhání v USA postihovat 3 % celkové populace. Péče o nemocné s pokročilými formami srdečního selhání je velmi nákladná, nejvyšší finanční nároky jsou spojeny s opakovanými hospitalizacemi těchto nemocných, a proto je důležitá snaha o snížení morbidity těchto nemocných. Epidemie srdečního selhání je problémem zejména vyspělých zemí, kam bezesporu patří i Česká republika. Data o problematice srdečního selhání u nás přednesl prim. Vojtíšek. Odhaduje se, že v České republice trpí symptomatickým srdečním selháním 0,4 % - 2 % celkové populace. Ve skupině seniorů nad 70 let je však prevalence srdečního selhání > 10 %. Navíc se odhaduje se, že další 2 % osob v celkové populaci má asymptomatické srdeční selhání, celkový výskyt nemocných u nás tak může dosahovat 400 tisíc osob. Zvýšení výskytu srdečního selhání je provázeno zejména zvýšením počtu hospitalizací pro tuto diagnózu. Mezi lety 1980 – 1993 vzrostl počet hospitalizací pro srdeční selhání v Nizozemí o 44 % a ve Španělsku o 47 %. V USA došlo ke vzrůstu počtu hospitalizací mezi lety 1979 – 2004 o 44 % a v Německu mezi lety 2000 – 2006 o 32 %. V České republice byly analyzovány trendy kardiovaskulární mortality a hospitalizací v období 1994 – 2009. Do souboru byly zařazeny údaje ÚZIS od všech nemocných, kteří byli hospitalizováni a zemřelí pro kardiovaskulární onemocnění. Celkem bylo zaznamenáno téměř 5,5 milionu hospitalizací a více než 900 tisíc úmrtí na kardiovaskulární choroby. Ve sledovaném období došlo k poklesu kardiovaskulární mortality (průměrný roční pokles o 3,1 %), celkový počet hospitalizací byl stabilní, avšak došlo k významnému nárůstu hospitalizací pro srdeční selhání (při snížení hospitalizační mortality na srdeční selhání), které bylo v roce 2009 nejčastějším důvodem hospitalizace pro kardiovaskulární onemocnění. Ve sledovaném období došlo k významnému poklesu mortality na infarkt myokardu (o 5,5 % za rok) a na cévní mozkovou příhodu (o 4,2 % za rok). Jak prim. Vojtíšek doplnil, podle práce Bruthanse a spol. se na poklesu kardiovaskulární mortality podílí zlepšení léčby ze 43 % a zlepšení v závažnosti výskytu rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob z 52 %.

Uvedené souhrné výsledky ukazují, že zlepšení přežití nemocných na kardiovaskulární choroby se odráží ve zvýšené morbiditě na srdeční selhání. Dr. Bělohlávek v navazujícím sdělení podal přehled poznatků a vlastních zkušeností v oblasti specializované péče o pacienty s chronickým srdečním selháním. Chronické srdeční selhání je onemocnění se závažnou prognózou. Tuto skutečnost si velmi často nemocní ani jejich blízcí neuvědomují. Podle epidemiologických údajů je mortalita na chronické srdeční selhání vyšší než mortalita na řadu závažných onkologických diagnóz. Onemocnění je navíc spojeno s výraznou morbiditou vyjádřenou zejména častou nutností rehospitalizace těchto nemocných. Jak uvedl dr. Bělohlávek, zlepšení ambulantní péče o tuto skupinu pacientů tak napomáhá nejen zlepšení kvality života nemocných, ale také nákladové efektivity léčby. Specializované ambulance pro sledování nemocných s chronickým srdečním selháním jsou nedílnou součástí komplexní péče o nemocné s chronickým srdečním selháním. Nemocní jsou na těchto pracovištích pravidelně sledováni, jejich stav je komplexně hodnocen včetně stanovení kvality života pomocí dotazníkových průzkumů či tolerance námahy za užití 6 minutového testu chůze. V ambulanci srdečního selhání lze navíc provádět zákroky, které jsou v běžné praxi spíše obvyklé v péči o hospitalizované nemocné, jako jsou například intravenozní aplikace léků nebo pleurální punkce. Samozřejmostí je správně vedená farmakoterapie, kde se vedle dnes již zavedených lékových skupin používá u indikovaných nemocných také ivabradin, který (jak ukázaly výsledky studie SHIFT) rovněž přispívá ke snížení frekvence rehospitalizací. Zásadou pro dosažení kvalitních výsledků je navození důvěry mezi ošetřujícím personálem a nemocným a jeho blízkými. Nedílnou součástí takového přístupu je i zprostředkování možnosti 24 hodinové telefonické konzultace pro pacienty.

Autor: MUDr. Ondřej Auzký, Ph. D.