Podle studie INTERHEART, respektive její části hodnotící vliv fyzické aktivity v práci a volném čase na kardiovaskulární mortalitu, se jako prospěšné ukázala mírná až střední fyzická aktivita v zaměstnání a hlavně u pohybu ve volném čase. Podle této studie s cca 29 tisíci účastníky vede pravidelná fyzická aktivita ke snížení rizika infarktu myokardu o 14%.
Provedená analýza rovněž ukázala, že vlastnictví automobilu a televize, jako ukazatelů sedavého způsobu života, je spojeno se zvýšeným rizikem vzniku IM. Majitelé obou mají větší BMI, mají častěji hypertenzi a DM a mají 2-5x častější sedavé zaměstnání.
Studie INTERHEART probíhala v 52 zemích světa, a tak je možné vysledovat některé zajímavé závislosti mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými zeměmi. A tak se potvrzuje předpoklad, že tropické počasí není nakloněno využití volného času spojeného s fyzickou aktivitou. Ve volném čase se v chudších zemích nepohybuje 69%, oproti 37% ve vysokopříjmových zemích. V nízkopříjmových zemích se naopak zvyšuje pozitivní přínos fyzické aktivity v zaměstnání.
Absence přínosu těžké fyzické práce v rámci prevenci IM není v závislosti na socioekomickém postavení pacientů, které bylo hodnoceno pomocí stupně dosaženého vzdělání. V komentáři v EHJ se uvažuje o možném negativním vlivu anaerobních aktivit (např. nošení těžkých břemen), nezdravého prostředí (horké ovzduší) a vysokého emočního stresu. Statisticky negativní vliv mělo nepochybně i vyšší množství IM v případě nárazovitého vzestupu pracovní aktivity – hrabání sněhu atd…
Jako přínosná se ukazuje i relativně malá fyzická aktivita (0-30 min./týdně), jako hranice, nad kterou se přínos zvýšené pohybové aktivity již nezvyšuje, je trochu překvapivě již 60min/týdně. Závěrem lze ještě dodat, že pozitivní vliv fyzické aktivity v prevenci IM byl prokázán u obou pohlaví, u mladých i starších pacientů.
MUDr.Martin Opočenský, Ph.D. s využitím European Heart Journal
RSS/Atom: