Vedoucí představitel firmy Bayer Marijn Dekkers na výroční konferenci vyjádřil své přesvědčení, že společnost dostatečně nedoceňuje podíl farmaceutického průmyslu na inovacích. „Málokdy někdo poděkuje vynálezci nebo výrobci léku a mnohem spíše poděkuje svému lékaři, respektive nemocnici, kde se pacient léčil.“ Tato atmosféra ve společnosti vede k významnému tlaku na redukci cen léčiv. Podle Dr. Dekkerse to však ohrožuje efektivitu vývoje nových léčiv, kdy je potřeba „udržet smysl pro proporcionalitu“. Jako příklad uvedl klíčový preparát firmy Bayer Xarelto, jehož vývoj stál Bayer a jeho partnera, podílejícího se na tomto léku firmu Johnson and Johnson 2 mld. dolarů. Upozornil na to, že dnes vydělané peníze pomáhají platit budoucí vývoj dalších léčiv. Čistý zisk firmy Bayer byl 2.47 mld. euro při obratu 36.53 mld. euro, z toho farmaceutická divize měla obrat 9.95 mld. euro.
Tato slova možná přicházejí mimo jiné jako reakce na zprávu německé asociace generických výrobců ProGenerika, která uvedla, že úspora systému zdravotního pojištění v důsledku zvýšeného používání generik na úkor originálních preparátů představovala v roce 2011 12.9 mld. euro. V roce 2010 to bylo 10.1 mld. euro. Gesetzliche Krakenkasse (GKV), sdružující fondy pojištující 85% německé populace, zaplatila za generika o 1/3 méně než by zaplatila za originály se stejnou aktivní látkou. Německý trh s generiky je však pro tyto firmy kvůli velké konkurenci velmi složitý, zdravotní pojišťovny vyjednávající s jednotlivými firmami smlouvy o slevách, kterých bylo nakonec uzavřeno v roce 2011 přes 16 tisíc. Zajímavé je srovnání cen originálních a generických léků v 5 evropských zemích. Největší cenové rozdíly mezi nimi jsou v Německu – v průměru 40% - zde jsou zcela ponechány na fungování trhu (největší rozdíl až 71%), ve Francii 30% (max. až 71%), Itálii 16% (max. až 56%), Španělsku 13% (max. až 57%) a ve Velké Británii 15% (max. až 86%).
Novinky ve vývoji a registraci léků:
Illuvien (fluocinolon acetonid) od firmy Alimera, oftalmologický preparát k léčbě diabetického makulárního edému, má velkou naději na schválení evropskými regulátory. Stejný lék byl již 2x naopak odmítnut americkou FDA z důvodů účinnosti a bezpečnosti. Schválení je podloženo kladným stanoviskem britské lékové komise, která vychází ze studie, kdy po 30. měsíci používání až 38% pacientů zaznamenalo zlepšení zraku.
Aclidinium bromid (lék Tudorza Pressair) firem Forest Laboratoires a Almiral, je dlouhodobě působící antimuskarinový preparát určený k léčbě chronické obstrukční choroby bronchopulmonální, byl schválen komisí FDA k používání. Pokud schválí FDA, stane se přímým konkurentem Spirivě od Boehringer Ingelheim.
Northera (droxidopa) od Chelsea Therapeutical rovněž poměrem hlasů 7:4 další komise doporučila schválení tohoto preparátu zatím prakticky neléčitelné symptomatické neurogenní ortostatické hypotenze u pacientů s primárním selháním autonomního nervstva jako je multisystémová atrofie, Parkinsonova choroba, nedostatkem beta-dopaminové hydroxylasy a nediabetické autonomní neuropatie. Obavy z nežádoucích účinků jako je neuroleptický maligní syndrom přebila absence účinného preparátu použitelného ve výše uvedených indikacích.
Qnexa (phentermin/topiramate) od firmy Vivus, opět po schválení v příslušném výboru FDA, má šanci se stát I. antiobezitologickým preparátem schváleným v USA k používání po 13 letech (tehdy to byl Xenical firmy Roche). Poměr hlasů 20:2 svědčí proto, že experti při stávající epidemii obezity v USA (1/3 a další 1/3 s nadváhou) dali přednost provedení studie, která by měla vyvrátit obavy z negativních kardiovaskulárních účinků a dále kongenitálních defektů typu rozštěp patra až po uvedení preparátu na trh a ne předtím.
MUDr. Martin Opočenský, Ph.D. s využitím pharmatimes.com
RSS/Atom: