Studie uveřejněná v minulých dnech v British Medical Journal srovnávala vývoj mortality na karcinom prsu u žen v letech 1989 a 2006. Kromě celkového trendu porovnávala i vývoj mortality v různých věkových skupinách: u žen pod 50 let, v rozmezí mezi 50-69 lety a nad 70 let. Autory hlavně zajímalo, jakým způsobem se do úspěšnosti léčby měřené mortalitou promítl pokrok medicíny v 90.letech minulého století. V této době byly zavedeny plošné screeningové mammografické programy, byla zavedena efektivní hormonální a chemoterapeutická léčba karcinomu prsu, výrazně pokročila radioterapie a chirurgie tohoto onemocnění. Hodnocení úspěšnosti léčby mortalitními daty má výhodu oproti často užívanému pětiletému přežívání v tom, že lépe odráží trend úspěšnosti léčby. Přežívání je silně ovlivněno úspěšnou léčbou při screeningu zachycených „malých" tumorů, které mají dobrou prognózu. I díky těmto časným záchytům se incidence karcinomu prsu mezi roky 1990 a 2002 zvýšila o 20-48%.Ze srovnání let 1989 a 2006 vyplývá, že průměrný pokles mortality na karcinom prsu byl 19%, extrémem byl pokles o 45% v Irsku a naopak vzestup (!) o 17% v Rumunsku. Více než o 20% poklesla mortalita ve sledovaném období v 15 zemích, a to nejvíce tam kde byla mortalita v letech 1987-89 nejvyšší. Mezi tyto země patří Velká Británie (pokles o 35%), Severní Irsko (o 29%) a Skotsko (o 30%). Naopak ve Francii došlo k poklesu jen o 11%, Finsku 12% a Švédsku o 16%. Při sledování poklesu podle věkových skupin lze konstatovat, že největšího úspěchu bylo dosaženo ve věkové skupině pod 50 let: pokles o 37% (rozmezí od 76% v Irsku po 13,7% v Rumunsku, ve věkové skupině 50-69%: průměrný pokles o 21% a u žen nad 70 let pokles o pouhá 2%).
Data v této studii pocházejí z dat předávaných WHO a hodnocených retrospektivní analýzou. Autoři studie doporučili brát s určitou „rezervou" údaje z Řecka, Polska a Portugalska.
Pozice České republiky je následující. Pokles mortality ve sledovaném období byl 17,8%. Roční mortalita 26, 4 na 100 tisíc žen v roce 2006 nás mezi třiceti sledovanými zeměmi zařazuje na 21.místo (nejnižší mortalitu na tuto diagnózu má Španělsko 18,9, nejvyšší 32,0 Dánsko, průměr ve sledovaných zemích je 24,0). Největšího poklesu bylo u nás dosaženo ve věkové skupině pod 50 let: - 47,2 % (v rychlosti poklesu v této skupině jsme na 7. místě), ve věkové skupině 50-69 let:- 25,5%, problémem je věková skupina žen s touto diagnózou nad 70 let s nárůstem o 8,6%.
V závěrečné diskusi upozornili autoři na několik zajímavostí. Země jako Francie a Švédsko vydaly poměrně velké prostředky na detekci a léčbu tohoto onemocnění s překvapivě malým zlepšením ve sledovaném období. Výsledkem screeningu je sice pokles mortality, ale zároveň nárůst incidence nádorů s menším sklonem k růstu. Pokles mortality zvláště ve skupině žen pod 50 let je spojen s počátkem podávání hormonální léčby a chemoterapie. Nepříznivý trend je pozorován v zemích střední a východní Evropy s malým množstvím mammografických přístrojů, nedostatkem účinných léků a výdaji na zdravotní péči menšími, než je evropský průměr (Bulharsko, Rumunsko, ale i Lotyšsko). Svoji roli mohou sehrát i společenské změny po pádu komunismu spočívající v nárůstu rizikových faktorů pro karcinom prsu, jako je pokles porodnosti a zvyšující se věk primipar.
Lze shrnout, že nejvyššího poklesu bylo dosaženo v zemích (a to zvláště těch s vysokou mortalitou před sledovaným obdobím), kde byl zaveden mammografický screening, byly rychle zavedeny účinné způsoby medikace, byla ustanovena specializovaná centra s multidisciplinární léčbou. Observační studie ve Švédsku u 60% populace švédských žen prokázala, že samotný screening vede k 25-30% poklesu mortality ve skupině žen nad 40 let.
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D. s využitím www.bmj.com
RSS/Atom: