Kouření má na svědomí 1/6 úmrtí na tvz. hromadná neinfekční onemocnění (non-communicable disease-NCD), mezi které jsou hlavně počítány: kardiovaskulární a onkologická onemocnění, chronická plicní onemocnění a diabetes. Celosvětově, především v nízko a středně příjmových zemích, mají NCD na svědomí 60% ze všech úmrtí.
Národní programy, zavedené v posledních letech např. v USA , Itálii, Skotsku, Kanadě, Irsku, Francii, Anglii a Argentině, prokázaly pokles akutních příjmů pro infarkt myokardu během jednoho roku o 17%, po 3 letech až o 30% poté, co protikuřácké zákony vstoupily v platnost. Je známé, že riziko infarktu myokardu se po zanechání kouření snižuje okamžitě, dále prudce klesá v prvním roce a po 5 letech je srovnatelné riziku nikdy nekouřícího pacienta. V Kalifornii, po zavedení přísného protikuřáckého programu, se snížil počet úmrtí na srdeční onemocnění o 13% oproti predikci jejich počtu před zavedením programu.
Prakticky okamžitý je i efekt protikuřácké legislativy na plicní funkce, po jejím zavedení v Arizoně pokles počet příjmů na zhoršené asthma bronchiale o 22%, ve Skotsku příjmů dětských astmatiků o 13% rovněž rok od jejího zavedení, v Kanadě dokonce o 33% dva roky po zákazu kouření v restauracích. V Kalifornii po 10 letech od zahájení programu byl oproti predikci zaznamenán (při asbenci legislativy) až o 14% nižší počet nádorů plic. Studie uveřejněná v 2006 (Thun M et al. Tob Control) odhadla, že pokles počtu kuřáků v USA v druhé polovině 20.století byl provázený zároveň i poklesem mortality na karcinom plic u mužů v letech 1991 až 2003 o 146 tisíc..
Tyto pozitivní čísla se promítají i do snížených nákladů za výdaje na zdravotní péči. 15-letý protikuřácký program v Kalifornii stál 1.4 miliard dolarů, zároveň ale ušetřil 86 miliard dolarů na výdajích za zdravotní péči, což je 61x více. Navíc jsou však zde započítány pouze přímé výdaje za lékařskou péči, další nepřímé jako pokles produktivity a příjmů, snížení kvality života, by toto číslo dále zvýšilo. Při ekonomickém uvažování je nutné zmínit častý argument bojovníků proti protikuřáckým programům, tj. výpadek dání z prodaných cigaret. Během sledovaných 15 let v Kalifornii se nevykouřilo 3.6 miliard krabiček, což představovalo 3.1 mld. daňových příjmů. Větší výpadek příjmů pochopitelně zaznamenal tabákový průmysl, který tak přišel o 9 mld. dolarů na tržbách za neprodané cigarety.
Tyto prostředky by byly vydány za jiné statky (vzdělání, bydlení atd.), pochopitelně by nezmizely. V rozvinutých zemích představují výdaje za cigaretu podstatnou část rozpočtů převážně nízkopříjmových skupin obyvatelstva a tak je jasné že zanechání kouření by zlepšilo jejich ekonomickou situaci. Toto platí i pro země rozvojového světa. Analýza z Bangladéše ukázala, že pokud by chudí lidé zde zanechalí kouření a přesunuli by 69% svých výdajů z cigarety za jídlo, tak by bylo o 10.5 miliónů méně lidí podvyživených a počet dětských úmrtí na podvýživu by klesl na polovinu (Efroymson D , Tob Control 2001).
WHO vyhlásilo v roce 2003 Framework Convention on Tobacco Control, kde jsou definovány základní nástroje boje proti kouření. Jsou to: přísné zákony omezující kouření zejména v uzavřených prostorech, zvýšení cen tabákových výrobků, zákaz jejich reklamy, edukace a protikuřácká prevence, podporování protikuřáckých poraden, monitorování počtu kuřáků a efektivity boje proti kouření.
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D. s využitím The Lancet
RSS/Atom: