Ostatní

Dr. Ariel Roguin z Technion Israel Institute of Technology v Haifě v lednovém čísle EuroIntervention upozornil na nebezpečí zvýšeného rizika tumorů v levé polovině mozku u intervenčních kardiologů a radiologů. Dohromady se mu podařilo shromáždit 9 případů pracovníků katetrizačních laboratoří s praxí od 14 po 32 let, z nichž bylo 6 intervenčních kardiologů (3 byli radiologové).

Ti mají největší radiační zátěž za všech lékařských profesí a ohrožena je zvláště nechráněná oblast hlavy. Radiační zátěž na oblast hlavy je ročně mezi 20 až 30 mSv, 2x více je zatížena levá polovina hlavy než pravá a zároveň je zátěž 10x větší než u celého těla.

Pojištění právní odpovědnosti za chybu při výkonu povolání je dnes již běžnou součástí žádosti, a to např. i při půlroční stáži ve velké nemocnici. Vzniká mnoho situací a interakcí v rámci zdravotnického týmu, jejichž právními důsledky se zabýval v publikaci nakladatelství Verlag Dashöfer, Vedení lékařské praxe, známý právní expert JUDr. Jan Mach. Otázky jaký je rozsah odpovědnost nadřízeného nebo naopak osoby v přípravě na samostatný výkon zdravotnického povolání by měla zajímat snad každého z nás působícího ve zdravotnictví.

Odpovědnost řídících pracovníků (ředitelů a náměstků zdravotnických zařízení, primářů) se řeší v případě jejich chybného rozhodnutí vedoucího ke škodlivému následku.

Na to nelze najít snadnou odpověď. Ve světě, kdy hospodářská situace hraje ústřední roli, je pozice lékaře nesnadná. Lékař musí být odborník, který si zachová lidský přístup a přitom dokáže spořit peníze z pojišťoven.  Profesor Klaus Dörner ve své knížce Dobrý lékař konkrétně touto otázkou zabývá. Odpověď je podle něj nejednoznačná, každopádně dodává, že každý lékař o svém působení přemýšlí, a tak formuje své postoje i jednání.

Zajímavou kategorii bezesporu představují studenti medicíny. Ti jsou charakterističtí tím, že jsou plní ideálů, výdělek a jiné materiální výhody plynoucí z vykonávání medicíny jsou pro ně sekundární. Zajímavé je si vyslechnout názory studentů na konkrétní vlastnosti, kterými by měl dobrý lékař oplývat. Měl by být empatický, naslouchající a kompetentní.

Podle nových průzkumů American College of Chest Physicians, publikovaných v časopise CHEST, mezi další rizikové faktory vzniku hluboké žilní trombózy (HŽT) při dlouhých letech patří hormonální antikoncepce, resp. užívání estrogenů, pokročilý věk, těhotenství a rovněž i v nadpisu zmíněné umístění sedadel v letadle. Rizikové jsou především lety trvající 8 až 10 hodin.

Naproti tomu se nepotvrdila existence tzv. syndromu ekonomické třídy, o kterém se dříve vážně hovořilo. Bylo tak vyvráceno podezření z možné souvislosti zvýšeného rizika vzniku HŽT při cestování ve stísněných prostorách, v této méně pohodlné části letadla. Rovněž se nepotvrdila souvislost mezi vznikem HŽT a příjmem alkoholu nebo dehydratací. Mezi udávaná rizika jsou naopak dále zmíněna anamnéza prodělané HŽT či genetické predispozici v podobě trombofilie, nedávný chirurgický výkon či trauma, imobilita a obezita.