Ostatní

Prof. Kautzner představil studii PALLAS. Studie PALLAS byla plánována jako další ze série klinických studií věnovaných novému antiarytmiku – dronedaronu a jeho úloze v léčbě fibrilace síní (FS).Východiskem pro studii PALLAS byly výsledky předchozí studie ATHENA, kde byl dronedaron podáván nemocným s paroxysmální nebo perzistující FS a přítomností alespoň jednoho rizikového faktoru jako věk, arteriální hypertenze, diabetes mellitus, předchozí mozková příhoda a další. Studie prokázala snížení počtu hospitalizací a lepší přežívání nemocných, kteří brali dronedaron.U částí nemocných s perzistující FS kontroloval dronedaron dobře komorovou odpověď a jinak nebyl významný rozdíl ve výsledcích od výsledků samotné studie.

Velké farmaceutické firmy vydávají ročně až 40 milionů eur na ovlivňování přijímaných rozhodnutí v rámci struktur Evropské unie. Polovina z této částky je vydávána za lobbisty působící přímo na půdě Evropského parlamentu. Za stejným účelem, podle analýzy Health Action International vycházející z dat tzv. EU´s lobby transparency register, vydávají nevládní zdravotnické organizace ročně pouze 3.4 miliony eur. Tento register je však dobrovolný a navíc mnohé farmaceutické firmy do něj tyto údaje nevkládají. Předpokládá se, že reálná částka bude nejméně 2x větší neboť počet lobbistů pohybujících se v oblasti farmaceutického průmyslu se blíží číslu 220.

Protelos (ranelát stroncia) od firmy Servier, podle studie prezentované na Evropském osteologickém kongresu v Bordeaux, o 1/3 zpomalil progresi osteoarthrozy v kolenních kloubech.

V zemích s pravidelným screeningem pomocí PSA významně vzrostl počet pacientů s pozitivním nálezem karcinomu prostaty. Většina z těchto pacientů bude mít hladinu pod 10 ng/ml, jejich karcinom bude palpačně nezjistitelný a bude tzv. low-grade, tedy s nízkým stupněm malignity. Ačkoliv je riziko karcinomu prostaty až 18%, pouze 3% procenta případů končí úmrtím. Je tedy vůbec vhodné podrobovat všechny muže tomuto plošnému testování? Vždyť i následná léčba u tzv. low-grade nejenže nemusí přinést žádný prospěch, ale naopak může poškodit pacienta možnou inkontinencí nebo impotencí.

Dosavadní přístup k těmto pacientům ukázala data ze studie SEER (Surveillance, Epidemiology and End Results), kde až 75% pacientů bylo léčeno lokálně agresivní léčbou, stejně tak údaje z registru CaPSURE (Cancer of The Prostate Strategic Urologic Research Endeavor), kde jsou s nízkým rizikem aktivně léčeni radikální prostatektomií, radiační léčbou nebo androgenní supresí.

Česká i evropská doporučení uvádějí, že by se měl krevní tlak (TK) měřit na obou pažích a za rozhodující pro další postup je nutné považovat tu vyšší z obou získaných hodnot. Při dalších měřeních je dále doporučováno kontrolovat TK na paži, kde byl původně zjištěn vyšší TK. Hlavním cílem bylo touto metodou omezit riziko vzniku špatné diagnózy, založené na chybném měření. Jaké však další informace přináší rozdílný TK na obou pažích, jaký rozdíl je klinicky významný a jsou stávající (většinou opomíjená) doporučení o měření TK na obou pažích odůvodněná? Ve studii provedené v roce 2007 ve Velké Británii souhlasilo s měřením na obou pažích pouze 30% praktických lékařů a toto měření provádělo pouze 13% z nich (Heneghan, 2007).