Ostatní

Babišův úřad jedná s firmou IZIP o databázi pro celé Česko

Článek - 2.02.2015 | Ostatní

Babišův úřad jedná s firmou IZIP o databázi pro celé Česko. Více...

Pacient si zaslouží žebříček nemocnic, ale pravdivý

Článek - 19.01.2015 | Ostatní

Když na počátku roku 2006 přišel tehdejší ministr zdravotnictví David Rath s prvním žebříčkem nemocnic, vzbudilo to dostatečnou nevoli na to, aby jej okamžitě několikrát revidoval. Nakonec mělo podle plánu vzniknout úplně nové porovnání úrovně nemocnic a kvality péče, a to na základě úspěšnosti léčby jednotlivých diagnóz. K tomu už ale nikdy nedošlo, protože Rathův nástupce, exministr Tomáš Julínek, se jakýmkoli žebříčkům od počátku bránil.

Jenže žebříčky jsou obecně u veřejnosti velmi populární, a navíc mají skvělý reklamní potenciál, takže vzniklo nakonec srovnání nemocnic podle toho, jak se lékaři k pacientům chovají, jak jsou spokojeni (lékaři ipacienti), případně jak daná nemocnice hospodaří. Nic z toho samozřejmě nevypovídá o tom, jak se kde skutečně léčí.

Farmaceutický průmysl odhalí, za co platí lékaře

Článek - 31.10.2014 | Ostatní

Výrobci léčiv se z vlastní iniciativy rozhodli obnažit své vztahy s lékaři alékárníky. Od ledna 2016 by měl v Česku začít fungovat on-line katalog, v němž bude veřejnost podle jména lékaře moci dohledat, s jakoufarmaceutickou firmou a za jakých finančních podmínek spolupracuje. Půjde třeba o honorovanou účast lékařů na různých kongresech, která se v minulosti často protahovala v kritizovanou dovolenou placenoufarmaceutickým průmyslem.

"Cílem je objasnit rozsah i podstatu spolupráce mezi zdravotnickýmiorganizacemi a farmaceutickými společnostmi," řekla HN Dana Pavlousková, mluvčí společnosti Sanofi - jedné z firem, které se k výzvě připojily.

Ke zveřejňování plateb lékařům se zatím dobrovolně zavázaly asi tři desítky výrobců léčiv. Mezi nimi vedle zmíněného Sanofi třebaGlaxoSmithKline či Novartis, lídři farmaceutickéhoprůmyslu, kteří se v minulosti vyrovnávali s různými aférami kolem uplácení doktorů.

Lékaři vs. pacienti

Článek - 8.09.2014 | Ostatní

Lékaři vs. pacienti. Více...

Petr Popov: Přibývá lidí, kteří se po práci potřebují napít alkoholu

Článek - 14.08.2014 | Ostatní

Co uděláte dnes večer po příchodu ze zaměstnání? Někdo si půjde zaběhat, jiný přistane na gauči před televizí. V Česku ale přibývá lidí, kteří si pravidelně po práci otevírají doma lahev s alkoholem. "Jde o takzvané úlevové pijáky, kteří potřebují rychlou úlevu od starostí a problémů. Alkohol jejich relaxaci podpoří. Před lety přitom takové chování nebylo zdaleka tak obvyklé jako dnes," říká v rozhovoru pro HN Petr Popov, primář Kliniky adiktologie, která je součástí pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Popov, který léčí závislé na alkoholu více než pětadvacet let, sleduje se svými kolegy také vzrůstající počty závislých či lidí, jejichž pití alkoholických nápojů lze označit jako rizikové. Zatímco alkoholovou závislostí trpí podle Popova zhruba tři sta tisíc Čechů, pravidelně pije velké dávky piva, vína či destilátů okolo 1,5 milionu obyvatel Česka. "Riziko vzniku závislosti na alkoholu hrozí přitom už disponovaným mužům, kteří si dopřejí dvacet gramů alkoholu denně, což znamená dva decilitry vína či půl litru dvanáctistupňového piva. U žen jde o ještě menší množství," říká lékař s tím, že velmi vysoké riziko poškození zdraví přichází u mužů po překonání hranice 60 gramů alkoholu denně a 40 gramů alkoholu denně u žen.

Skutečná cena za elektronický recept: ne 100 milionů, ale 800 milionů korun

Článek - 24.07.2014 | Ostatní

Elektronický recept spolykal přinejmenším sedmkrát víc peněz, než stát přiznává. Ve skutečnosti přišel na 800 milionů korun. Částku, za jakou se podařilo během šesti let v podstatě jen zprovoznit obyčejný čárový kód vytištěný na papíře, spočítal anesteziolog pražské Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bruthans. Ve své vědecké práci na téma elektronizace zdravotnictví v Česku spočítal, že náklady na elektronický recept byly daleko vyšší. 

Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má e-recept na starosti, sumu nerozporuje. Některé výdaje prý do částky nezapočítal, protože se z nich platí nejen provoz elektronického předepisování, ale také další činnosti. "Související nepřímé náklady jsou přiřaditelné k více zákonným agendám, které je ústav povinen zajišťovat," podotýká mluvčí lékového ústavu Lucie Šustková.

Čínské farmaceutické firmy se přes Česko mohou dostat na trh EU

Článek - 2.07.2014 | Ostatní

Do českých lékáren se chystají proniknout čínští výrobci léků. Přes Česko se pak mohou dostat i na celý evropský trh, o což usilují už několik let. České úřady při tom nebudou čínským producentům klást žádné překážky. "Jsme připraveni se k nim chovat standardně," potvrdil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). 

Desetimilionový český trh sice pro Číňany příliš zajímavý není, úspěšnou registrací léků v jedné členské zemi Evropské unie však výrobce získá možnost dovážet je do celé osmadvacítky. "Česko by teoreticky mohlo být odrazovým můstkem," připouští Emil Zörner, šéf České asociace farmaceutických firem, která sdružuje dvě desítky výrobců včetně největší Zentivy.

Farmaceutická horečka

Článek - 3.06.2014 | Ostatní

Výrobci léčiv hledají nové cesty, jak se dostat k novým lékům s patentovou ochranou, jež jim zajistí růst tržeb. jednou z nich jsou fúze a akvizice. Miliardy dolarů se letos protočily ve fúzích a akvizicích vefarmaceutickém průmyslu. Zprávy z trhů i světových agentur potvrzují, že tento sektor opět zachvátila akviziční horečka. Firmy si prohazují jednotlivé divize, zbavují se málo perspektivních oddělení, skupují své konkurenty a neostýchají se ani přikročit k nepřátelskému převzetí rivalů. 

Překotné změny posledních měsíců přitom nejsou na světovémfarmaceutickém trhu ojedinělé. Naposledy jimi společnosti prošly ještě před začátkem finanční a ekonomické krize v roce 2008. Tato poslední vlna se dotkla i české farmaceutické společnosti Zentiva, která patří mezi nejvýznamnější výrobce generických léčiv ve střední Evropě. Firmu v roce 2009 získala francouzská Sanofi za zhruba 30 miliard korun.

Byznys s léky se mění, v Praze vzniká miliardové IT centrum

Článek - 13.05.2014 | Ostatní

Dvě stovky expertů budou analyzovat data z celého světa. Nadnárodní koncern Merck chce být méně závislý na vývoji léků.

Cukrovkou v Česku trpí 850 tisíc lidí a ekonomiku to ročně vyjde na 38 miliard korun. Dvaadvacet miliard jsou přímé výdaje na léčbu, zbytek vedlejší náklady typu peněz, o které hospodářství přijde, když nemocní nepracují. Práce s podobnými daty, jako jsou ta o cukrovce, jež nedávno zveřejniloministerstvo zdravotnictví, se brzy stanou podkladem jednoho z projektů nového globálního IT centra, které v Praze buduje mezinárodnífarmaceutický koncern Merck Sharp & Dohme (MSD).

"Pokud dobře porozumíme tomu, co za těmito výdaji je, dokážeme pak říct, zda by nebylo efektivnější, aby byli například pacienti léčeni dřív nebo jinak," vysvětluje Václav Novotný, generální ředitel tuzemské pobočky kolosu, který po světě zaměstnává 76 tisíc lidí a jehož roční příjmy se pohybují kolem padesáti miliard dolarů.

Každá čtvrtá koronarografie zbytečná

Článek - 10.02.2014 | Ostatní

Studie z 18 nemocnic v americkém státě New York, publikovaná koncem ledna v prestižním kardiologickém časopise Circulation, ukázala, že až čtvrtina pacientů byla k tomuto invazivnímu vyšetření nevhodně indikována. Studie hodnotila provedenou SKG podle známých kritérii účelnosti tohoto vyšetření (metodologie RAND Corporation) a zjistila, že z 8986 bylo indikováno správně 35.5% pacientů, 24.9% nesprávně, u 39.8% nešlo jednoznačně pomocí těchto kritérií posoudit. 

Nejčastější chybou u těchto nesprávně indikovaných pacientů byla nepřítomnost bolesti na prsou, absence předchozího zátěžového vyšetření a malá předtestová pravděpodobnost výskytu onemocnění (57%).<--break- /> Dále 36% pacientů z nesprávně indikovaných měli zátěžový test s nejednoznačnou patologií a zároveň neměli příznaky ischemické choroby srdeční  ICHS a 7.3% mělo příznaky, ale nepředcházel zátěžový test a měli rovněž malé riziko ICHS.