Ostatní

Elektronický recept spolykal přinejmenším sedmkrát víc peněz, než stát přiznává. Ve skutečnosti přišel na 800 milionů korun. Částku, za jakou se podařilo během šesti let v podstatě jen zprovoznit obyčejný čárový kód vytištěný na papíře, spočítal anesteziolog pražské Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bruthans. Ve své vědecké práci na téma elektronizace zdravotnictví v Česku spočítal, že náklady na elektronický recept byly daleko vyšší. 

Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má e-recept na starosti, sumu nerozporuje. Některé výdaje prý do částky nezapočítal, protože se z nich platí nejen provoz elektronického předepisování, ale také další činnosti. "Související nepřímé náklady jsou přiřaditelné k více zákonným agendám, které je ústav povinen zajišťovat," podotýká mluvčí lékového ústavu Lucie Šustková.

Výrobci léčiv hledají nové cesty, jak se dostat k novým lékům s patentovou ochranou, jež jim zajistí růst tržeb. jednou z nich jsou fúze a akvizice. Miliardy dolarů se letos protočily ve fúzích a akvizicích vefarmaceutickém průmyslu. Zprávy z trhů i světových agentur potvrzují, že tento sektor opět zachvátila akviziční horečka. Firmy si prohazují jednotlivé divize, zbavují se málo perspektivních oddělení, skupují své konkurenty a neostýchají se ani přikročit k nepřátelskému převzetí rivalů. 

Překotné změny posledních měsíců přitom nejsou na světovémfarmaceutickém trhu ojedinělé. Naposledy jimi společnosti prošly ještě před začátkem finanční a ekonomické krize v roce 2008. Tato poslední vlna se dotkla i české farmaceutické společnosti Zentiva, která patří mezi nejvýznamnější výrobce generických léčiv ve střední Evropě. Firmu v roce 2009 získala francouzská Sanofi za zhruba 30 miliard korun.

Studie z 18 nemocnic v americkém státě New York, publikovaná koncem ledna v prestižním kardiologickém časopise Circulation, ukázala, že až čtvrtina pacientů byla k tomuto invazivnímu vyšetření nevhodně indikována. Studie hodnotila provedenou SKG podle známých kritérii účelnosti tohoto vyšetření (metodologie RAND Corporation) a zjistila, že z 8986 bylo indikováno správně 35.5% pacientů, 24.9% nesprávně, u 39.8% nešlo jednoznačně pomocí těchto kritérií posoudit. 

Nejčastější chybou u těchto nesprávně indikovaných pacientů byla nepřítomnost bolesti na prsou, absence předchozího zátěžového vyšetření a malá předtestová pravděpodobnost výskytu onemocnění (57%). Dále 36% pacientů z nesprávně indikovaných měli zátěžový test s nejednoznačnou patologií a zároveň neměli příznaky ischemické choroby srdeční  ICHS a 7.3% mělo příznaky, ale nepředcházel zátěžový test a měli rovněž malé riziko ICHS. 

Co vše se mění od ledna 2014. Nejvíce novinek přinášejí změny občanského a obchodního zákoníku, dále se mění například i některé daně

2014: rok velkých změn

Od Nového roku nastává celá řada důležitých změn, které mají dopad na život občanů i podnikatelů. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších.

Zdravotnictví

 Končí poplatky v nemocnicích
Od 1. ledna pacienti neplatí stokorunový poplatek za den pobytu vnemocnici. V létě o tom rozhodl Ústavní soud. V ordinacích, na pohotovosti a v lékárnách za recept se zatím bude platit dál.