Ostatní

Ročně se letecky přepraví až 2.75 miliardy cestujících a je jasné, že náhlé zdravotní komplikace jsou v době letu, kdy je limitován přístup ke zdravotní péči, poměrně častou událostí. V posledním čísle New England Journal of Medicine se touto problematikou zabývali autoři studie (Drew C.Peterson et al.), která pátrala po četnosti a charakteru urgentních medicínských událostí na palubě několika velkých leteckých společností v letech 2008-2010. Množstvím cestujících dala studie reprezentativní přehled o cca 1/10 celoročně letecky přepravených osob a data byla získána ze záznamu řešení medicínských konzultací se zdravotnickými centry, se kterými měly za tímto účelem domluveny letecké společnosti smlouvu o spolupráci.

Tato běžná praxe se stala předmětem studie publikované v nedavném NEJM (David H.Birnie et. al.) s překvapivým závěrem, že že ve skupině na warfarinu se hematom v blízkosti , tzv.kapse, kardiostimulátoru vyskytl v 3.5% oproti 16.0% pacientů na heparinu. Obě skupiny měli po 2 větších komplikacích - v heparinové větvi byla 1 srdeční tamponáda a 1 infarkt mykardu a ve warfarinové větvi 1 cévní mozková příhoda  a 1 transitorní ischemická ataka.

Tento nález má potenciál změnit každodenní praxi, neboť celosvětově je každoročně implantováno přes 1.25 miliónů kardiostimulátorů a 410 tis. implantabilních defibrilátorů. Z těchto pacientů cca 14% až  35%  z nich je indikováno k trvalé antikoagulační terapii a léčba okolo implantací těchto přístrojů představuje často dilema pro všechny zúčastněné.

Satelitní sympozium společnosti Teva, které proběhlo v rámci kardiologického kongresu v Brně, zahájil profesor Richard Česka svou přednáškou o studii VARO, ve které se hodnotil efekt intervence rizikových faktorů u běžné, neselektované populace. Zpočátku se věnoval obecné problematice klinických studií a hlavně složitosti interpretace jejich výsledků v porovnání se skutečností konkrétních, často polymorbidních nemocných, zatížených polypragmazií a nesplňujících kritéria známých klinických studií. Tyto podmínky splňovala studie VARO, do které bylo zařazeno cca 3 tisíce pacientů s průměrným věkem 61 let (21-94 let). Jednalo se o značně heterogenní skupinu, u které 30.5 % bylo zatím bez léčby rizikových faktorů, zbylí pacienti se přibližně napůl dělili do skupin primární a sekundární prevence. Sledovaní pacienti byli intervenování dohromady 350 lékaři, především lékaři primární péče - 69%, dále 26.2% internisty, 4.6% kardiology, za pomoci běžně užívaných molekul valsartan, amlodipin a  rosuvastatin a dále i doporučeními stran nefarmakologické léčby (dieta a pohyb).

V British Medical Journal byl nedávno publikován článek (M.Kuster et al), který se zabýval nadužíváním volně dostupných nesteroidních antirevmatik maratónskými běžci. Studie byla prováděna dotazníkovou metodou v rámci Bonnského maratónu/půlmaratonu v roce 2010, dotazník použitelně vyplnilo 56% z účastníků (tj. 3913 ze 7048). Odpovědi překvapily, neboť téměř polovina z účastníků (1931), která odpovídala v dotazníku, požila nesteroidní analgetikum před, během nebo těsně po závodu. Jednalo se o zkušené závodníky, neboť 87% z nich se již dříve účastnilo maratónu.

54% z analgetik bylo pořízeno sportovci bez lékařského předpisu, častěji šlo o ženy (61% z účastnic) ve srovnání s 42% u mužů. Nejčastěji užívaným analgetikem byl diclofenac (47%) a dále ibuprofen. 11% z těch, kteří si vzali diclofenac volilo dávku nad 100 mg, u ibuprofenu dokonce až 43% požilo dávku nad 800 mg.