Ostatní

Letecká doprava a náhlé zdravotní komplikace

Článek - 21.06.2013 | Ostatní

Ročně se letecky přepraví až 2.75 miliardy cestujících a je jasné, že náhlé zdravotní komplikace jsou v době letu, kdy je limitován přístup ke zdravotní péči, poměrně častou událostí. V posledním čísle New England Journal of Medicine se touto problematikou zabývali autoři studie (Drew C.Peterson et al.), která pátrala po četnosti a charakteru urgentních medicínských událostí na palubě několika velkých leteckých společností v letech 2008-2010. Množstvím cestujících dala studie reprezentativní přehled o cca 1/10 celoročně letecky přepravených osob a data byla získána ze záznamu řešení medicínských konzultací se zdravotnickými centry, se kterými měly za tímto účelem domluveny letecké společnosti smlouvu o spolupráci.

Prague Intervention VII.

Článek - 10.06.2013 | Ostatní

Letošní sedmý ročník tradičního sympozia si udržel vysokou kvalitu z minulých let a trvá mé dřívější hodnocení, že se jedná o jednu z nejkvalitnějších akcí, která se u nás každoročně v oblasti kardiologie koná. A to jednak kvalitou prezentací, aktuálností, snahou zabývat se tzv. “in“ tématy a svojí schopností předpovědět, která se jimi stanou v blízké budoucnosti. O málokteré akci trvající 6 hodin lze toto konstatovat.

Dopolední program zahájil prof. Antonín Krajina, intervenční radiolog z Hradce Králové, který se zabýval problematikou endovaskulární léčby cévní mozkové příhody. Zdůraznil význam délky časového intervalu od objevení se prvních příznaků do invazivního výkonu, který rozhoduje o výsledném funkčním postižení, ale i o dalších faktorech, které ovlivní jeho úspěšnost (hodnota systolického TK nad 140 mmHg, věk a pohlaví, hodnota glykemie a rozsah ischémie). Připomněl, že v této oblasti je situace v České republice velmi dobrá, centra provádějící tento druh výkonů mají větší počty pacientů než podobná centra v USA.

Je nutné nahrazovat warfarin heparinem před implantací kardiostimulátoru?

Článek - 7.06.2013 | Ostatní

Tato běžná praxe se stala předmětem studie publikované v nedavném NEJM (David H.Birnie et. al.) s překvapivým závěrem, že že ve skupině na warfarinu se hematom v blízkosti , tzv.kapse, kardiostimulátoru vyskytl v 3.5% oproti 16.0% pacientů na heparinu. Obě skupiny měli po 2 větších komplikacích - v heparinové větvi byla 1 srdeční tamponáda a 1 infarkt mykardu a ve warfarinové větvi 1 cévní mozková příhoda  a 1 transitorní ischemická ataka.

Tento nález má potenciál změnit každodenní praxi, neboť celosvětově je každoročně implantováno přes 1.25 miliónů kardiostimulátorů a 410 tis. implantabilních defibrilátorů. Z těchto pacientů cca 14% až  35%  z nich je indikováno k trvalé antikoagulační terapii a léčba okolo implantací těchto přístrojů představuje často dilema pro všechny zúčastněné.

Duben 2013: Novinky z farmaceutického průmyslu

Článek - 28.05.2013 | Ostatní

Prezident USA Barack Obama představil svoji The BRAIN Initiative, kterou se snaží podpořit primární výzkum v oblasti neurověd s cílem zvýšit poznání o lidské mysli. Investice 100 miliónů dolarů má pomoci lépe diagnostikovat a léčit nemoci jako je Alzeihemerova nemoc, schizofrenie, epilepsie, autismus atd.. Podle prezidenta Obamy „jsme často schopni identifikovat milióny světelných let vzdálené galaxie, ale často málo rozumíme 3 librám hmoty (libra 0.45 kg), které máme mezi ušima“. Jedná se o příklad spolupráce veřejného a privátního průmyslu, který např. zastupuje Allenův Institut (roční investice 60 mil.dolarů), dále Howard Hughes Medical Institute atd.

Intervence rizikových faktorů v každodenní praxi

Článek - 17.05.2013 | Ostatní

Satelitní sympozium společnosti Teva, které proběhlo v rámci kardiologického kongresu v Brně, zahájil profesor Richard Česka svou přednáškou o studii VARO, ve které se hodnotil efekt intervence rizikových faktorů u běžné, neselektované populace. Zpočátku se věnoval obecné problematice klinických studií a hlavně složitosti interpretace jejich výsledků v porovnání se skutečností konkrétních, často polymorbidních nemocných, zatížených polypragmazií a nesplňujících kritéria známých klinických studií. Tyto podmínky splňovala studie VARO, do které bylo zařazeno cca 3 tisíce pacientů s průměrným věkem 61 let (21-94 let). Jednalo se o značně heterogenní skupinu, u které 30.5 % bylo zatím bez léčby rizikových faktorů, zbylí pacienti se přibližně napůl dělili do skupin primární a sekundární prevence. Sledovaní pacienti byli intervenování dohromady 350 lékaři, především lékaři primární péče - 69%, dále 26.2% internisty, 4.6% kardiology, za pomoci běžně užívaných molekul valsartan, amlodipin a  rosuvastatin a dále i doporučeními stran nefarmakologické léčby (dieta a pohyb).

Sympozium společnosti Servier: Srdeční selhání jako terminální stadium kardiovaskulárních onemocnění.

Článek - 10.05.2013 | Ostatní

V úvodu sympozia, které se konalo tento týden na Kardiologickém kongrese v Brně, zdůraznil prof. Vítovec, že výskyt srdečního selhání má stoupající tendenci. Odhaduje se, že do roku 2030 bude srdeční selhání v USA postihovat 3 % celkové populace. Péče o nemocné s pokročilými formami srdečního selhání je velmi nákladná, nejvyšší finanční nároky jsou spojeny s opakovanými hospitalizacemi těchto nemocných, a proto je důležitá snaha o snížení morbidity těchto nemocných. Epidemie srdečního selhání je problémem zejména vyspělých zemí, kam bezesporu patří i Česká republika. Data o problematice srdečního selhání u nás přednesl prim. Vojtíšek. Odhaduje se, že v České republice trpí symptomatickým srdečním selháním 0,4 % - 2 % celkové populace.

Nadužívání nesteroidních antirevmatik maratónskými běžci a jeho důsledky

Článek - 5.05.2013 | Ostatní

V British Medical Journal byl nedávno publikován článek (M.Kuster et al), který se zabýval nadužíváním volně dostupných nesteroidních antirevmatik maratónskými běžci. Studie byla prováděna dotazníkovou metodou v rámci Bonnského maratónu/půlmaratonu v roce 2010, dotazník použitelně vyplnilo 56% z účastníků (tj. 3913 ze 7048). Odpovědi překvapily, neboť téměř polovina z účastníků (1931), která odpovídala v dotazníku, požila nesteroidní analgetikum před, během nebo těsně po závodu. Jednalo se o zkušené závodníky, neboť 87% z nich se již dříve účastnilo maratónu.

54% z analgetik bylo pořízeno sportovci bez lékařského předpisu, častěji šlo o ženy (61% z účastnic) ve srovnání s 42% u mužů. Nejčastěji užívaným analgetikem byl diclofenac (47%) a dále ibuprofen. 11% z těch, kteří si vzali diclofenac volilo dávku nad 100 mg, u ibuprofenu dokonce až 43% požilo dávku nad 800 mg.

Březen 2013: Novinky z farmaceutického průmyslu

Článek - 24.04.2013 | Ostatní

Představitelé farmaceutického průmyslu na konferenci v Londýně prohlásili, že vlna krátkodobých úspor na výdajích za léky (v celé Evropě jde; až o 7 mld. euro)ve finanční krizí zmítaných zemích jako jsou Řecko, Itálie, Španělsko či Portugalsko ve svém důsledku vede k nárůstu nákladů za léčbu pacientů. Ti, kterým jsou odepřeny inovativní medikamenty, stojí především na nemocničních výdajích nakonec 4x více než kolik se ušetřilo na výdajích za léky. Například v Řecku jsou nyní ceny za léky až o 20% nižší než v druhé nejlevnější evropské zemi, a tak dochází k reexportům až 25% do země importovaných léků. Proto až 50 výrobců zastavilo nebo plánuje zastavení vývozu svých léků do Řecka.

V roce 2012 v USA poprvé došlo ke změně trendu a celkový trh tzv. tradičně předepisovaných léčiv, tj. např. k léčbě cholesterolu a hypertenze, klesl ve srovnání s předchozím rokem o 1.5%.

Partneři jsou v manželství s lékaři překvapivě spokojeni

Článek - 16.04.2013 | Ostatní

Říkává se, že šťastné soužití s lékařem neexistuje. Ale má toto přesvědčení reálné základy? Časopis renomované instituce Mayo Clinic Proceedings v minulém měsíci publikoval studii, která tento stereotyp vyvrací. Podle analýzy je 86.8 % lidí ve vztahu s lékařem spokojeno, přičemž více než polovina (55.4 %) je spokojena výrazně. Rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje spokojenost partnerů, je společně strávený čas.

Studie přitom přišla se zajímavým zjištěním, pouze malá část partnerů spolu tráví více než dvě hodiny denně (konkrétně pouhých 28.5%), ostatních více než 70% lékařů se svým partnerem průměrně tráví 60-90 minut. Studie mimo jiné odhalila, jaké stopy práce na lékařích zanechává v soukromém životě.

Novinky o škodlivosti kouření

Článek - 7.04.2013 | Ostatní

Ve srovnání s nekuřáky kuřák ztrácí až 10 let života (NEJM, Prabhat a spol.). Přitom pokud kuřák zanechá svého zlozvyku do 40 let svého věku, tak tím sníží riziko úmrtí ve srovnání s pokračujícím kuřákem o 90%. Pravděpodobnost, že se kuřák dožije 79 let je 2x menší než u nekuřáka (u mužů - kuřáků 26% oproti 61% nekuřáků, u žen 38% oproti 71%).

Norská studie se zabývala otázkou tzv. příležitostných kuřáků a konstatovala, že neexistuje jakési „bezpečné množství“ vykouřených cigaret (Nylenna A, Lancet 2013). Každopádně v závislosti na intenzitě kouření se riziko jednotlivých onemocnění liší. Existuje lineární závislost mezi počtem vykouřených cigaret a karcinomem plic, kouření také obecně zvyšuje riziko trombózy. Nejstrmější vzrůst rizika kardiovaskulární choroby je mezi nekouřením a vykouřením jedné až 4 cigaret denně.