Ostatní

Novinky z lipidologie

Článek - 10.12.2012 | Ostatní

V rámci seminářů na podzim pořádaných Českou společností pro aterosklerózu, za podpory společnosti Sandoz, vystoupili a své pohledy na problematiku lipidologie přiblížili Doc. M. Vráblík předseda České společnosti pro aterosklerózu, a Prof. R. Češka, předseda České internistické společnosti, dlouholetý vedoucí specializované lipidologické ambulance na III. interní klinice VFN. I když od seminářů uplynul už určitý čas a mimo jiné i minulý týden proběhlý kongres ve Špindlerově Mlýně, je pohled právě těchto osobností inspirující.

Doc. Vráblík představil nová evropská doporučení pro prevenci KV onemocnění, kde je pro hodnocení individuálního rizika klíčový skórovací systém SCORE, pomocí kterého se stanovuje 10leté riziko úmrtí na tato onemocnění, a rovněž uvedl některé praktické výstupy pro každodenní lipidologickou praxi, které z nich vyplývají.

Je krize, Evropa šetří i na zdravotnictví

Článek - 5.12.2012 | Ostatní

Poprvé od roku 1975 vydal kontinent meziročně méně peněz.Farmaceutické firmy začaly snižovat investice do vývoje a výzkumu.
Plných 35 let se v Evropě každoročně zvyšovaly státní výdaje nazdravotnictví. Nyní přichází Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se zjištěním, že krize dostihla i toto odvětví. Podle její právě vydané studie se v roce 2010 výdaje poprvé snížily - o 0,6 procenta na 2171 eur na osobu. 

"Analýza varuje, že snížení nebo zpomalení ve výdajích v téměř všech státech Evropské unie může mít dlouhodobý dopad na úroveň zdravotní péče," uvedla OECD ve svém prohlášení. 

V praxi se vládní škrty projevují například snížením počtu pracovních míst, platů či počtů lůžek nebo osekáním rozpočtů nemocnic. 

V Holandsku je eutanázie povolena již 10 let

Článek - 25.11.2012 | Ostatní

Při příležitosti 10. výročí přijetí zákona o eutanázii a lékařem asistované sebevraždě (2002) vyšla v Lancetu práce holandských autorů (Bregje D. Onwuteaka-Philipsen a spol.), která popsala dlouhodobé zkušenosti s těmito tolik diskutovanými postupy. Kromě Nizozemska byl podobný zákon ve stejné době přijat i v Belgii, poté v Lucembursku. Možnost tzv. asistované sebevraždy byla povolena ve Švýcarsku a v amerických státech Oregon, Montana a Washington.

Je důležité konstatovat, že v porovnání s r.okem 2001 (2,6% ze všech úmrtí), tedy rokem před zavedením eutanázie, se její frekvence v Holandsku významně nezvýšila, v roce 2010 byla její frekvence  2,8%. Dokonce přechodně klesla, cca 3 roky po jejím zavedení, na 1,7%. Identický vývoj byl pozorován i v sousední Belgii.

Říjen 2012: Novinky z farmaceutického průmyslu

Článek - 18.11.2012 | Ostatní

Podle analýzy IMS a WHO, prezentované v říjnu na mezinárodní konferenci ministrů zdravotnictví v Amsterdamu, by šlo celosvětově ušetřit až 500 mld. dolarů ročně (8% výdajů na zdravotní péči), pokud by se podařilo zracionalizovat farmakoterapii. Největší prostor ke zlepšení analýza vidí v zvýšení adherence pacientů, což by přineslo více než polovinu z uvedené částky. Dále je potřeba optimalizovat užívání antibiotik, omezit nežádoucí účinky léčiv, více používat generickou medikaci a zabránit polypragmazii. Zpráva zmiňuje některá opatření, která by mohla vést k výše uvedené úspoře: navýšení role farmaceutů při preskripci léků, provést audity farmakoterapie především u starších osob, zavést povinné hlášení při užívání antibiotik, při hlášení omylů politika nekriminalizace (no blame) atd. Mezi klíčová doporučení ze strany WHO patří definování Seznamu klíčových léčiv, který má dopad i na jejich úhradu z veřejného zdravotního pojištění, dále implementaci evidence-based guidelines, monitoraci léčiv od jejich nákupu po jejich účinnost, poté spíše proklamativní doporučení typu pacient v centru péče atd.

Jaké faktory ovlivňují pooperační mortalitu?

Článek - 12.11.2012 | Ostatní

V zářijovém čísle časopisu Lancet byla uveřejněna studie Pearse a spol. The European Surgical Outcomes Study (EuSOS), která si dala za cíl mezinárodně srovnat pooperační mortalitu v 28 evropských zemích a to po nekardiálních operacích celého spektra chirurgie v dohromady 498 nemocnicích různého typu. Do studie byli zařazeni a prospektivně sledováni všichni pacienti starší 16 let, kteří se dostavili k plánovaným a neplánovaných operacím v daných nemocnicích ve dnech 4. - 11. dubna 2011.

Do studie bylo zahrnuto dohromady 46 539 pacientů, z kterých zemřelo 1855 (4%), což bylo cca 2x více než se očekávalo. Dále se sledoval počet pacientů, kteří byli přijati pooperačně na JIP 3599 (8%), s průměrnou délkou pobytu 1.2 dne. Pooperační mortalita kolísala podle jednotlivých zemí od 1.2% v Irsku až po 21.5% v Lotyšsku. Autoři se snažili o to, aby srovnávali porovnatelné, a tak výsledky následně přepočítali a zohlednili mimo jiné podle následujících parametrů: závažnost operace (malá, střední a velká) věk operovaného, urgentnost operace, kategorii chirurgického výkonu, skóre Americké anesteziologické společnosti, zda se jednalo o metastazované onkologické onemocnění a zda se jednalo o cirhotika.

Září 2012: Novinky z farmaceutického průmyslu

Článek - 30.10.2012 | Ostatní

Onkologické léky jsou v USA schvalovány v průměru o 10 měsíců rychleji než ostatní typy medikace. V evropských zemích je to přitom přesně naopak. V EU je doba schvalování neonkologické medikace oproti USA o 27% kratší a naopak u onkologických léků o 54% delší. U léků speciálně označených ve schvalovacím procesu jako např. fast track (k rychlému schválení), orphan designation (léky na léčbu vzácných onemocnění) se nakonec zjišťuje, že délka jejich schvalování je podobná ostatním lékům. Tzv. fast track schvalování v letech 2007 až 2011 trvalo v průměru 6.6 let (oproti 8.3 v intervalu 2002-06).

V Holandsku zavádějí systém úhrad cen léčiv z veřejného zdravotního pojištění v závislosti na efektivitu léčiv. První léčivo, které prošlo tzv. College van Zorgerzekringen (CVZ), je nový medikament na léčbu astmatu firmy Novartis Xolair (omalizumab). Roční léčba jednoho pacienta Xolairem přijde na 16 tis. euro a podle CVZ až u 30 % pacientů nepřináší žádný efekt.

Co se může stát, když se (ne)rozhodneme správně?

Článek - 22.10.2012 | Ostatní

V rámci semináře, nedávno pořádaného Českou společností pro aterosklerózu za podpory společnosti Sandoz v Benediktinském opatství Pany Marie a sv. Jeronýma, zazněla stejnojmenná přednáška se zajímavým a aktuálním obsahem od JUDr. Petra Šusteka z Ústavu zdravotnického práva Právnické fakulty UK.

Ten hned v úvodu definoval „nejrizikovější oblasti“ a ty posléze podrobněji rozebral. Jednak se jedná o nesprávný tzv. non lege artis postup, chybu v diagnóze, špatně nastavené procesy (např. založení závažného výsledku bez vědomí lékaře), o chyby v dokumentaci, problematiku informovaného postupu a nakonec i ochranu osobních údajů. Přináším zde některé z myšlenek, které na semináři zazněly.

Od letošního roku nový zákon o zdravotních službách definoval lege artis postup, neboli postup s náležitou odbornou úrovní.

Eugene Braunwald: Na zdravotní systém v USA je smutný pohled

Článek - 15.10.2012 | Ostatní

Kardiovaskulární nemoci jsou nejčastější příčinou úmrtí obyvatel západního světa. Významné milníky v jejich léčbě pochází právě z laboratoře jednoho z nejvýznamnějších současných kardiologů, Eugena Braunwalda. Ani ve svých třiaosmdesáti letech neopouští klinický výzkum, pacienty ani studenty. "Budeme mítlék, který bude všem pacientům k dispozici - prevenci. Umět nemocem předcházet - to je příští fáze," říká v rozhovoru pro HN Braunwald. 

HN: Univerzita Karlova vám na začátku října slavnostně udělila čestný doktorát. Přijel jste při té příležitosti do Prahy poprvé?

Poprvé jsem přijel už v roce 1965. Pamatuji si, že tehdy ve mně zanechala depresivní dojem. Potkal jsem tu velmi dobré vědce, kteří dělali vědu na vysoké úrovni, jenže z diskuse s nimi jsem pochopil, že nebyli šťastní, protože nemohli dělat to, co sami chtěli. Nejvíc mě překvapilo, že tady úplně chybělo světlo, což jen přispívalo k tomu depresivnímu pocitu.

Přispívají sportovní nápoje k lepším výkonům sportovců?

Článek - 7.10.2012 | Ostatní

Jedním z nejčtenějších příspěvků internetové verze British Medical Journal za poslední dobu se stal článek The truth about sports drinks. Autorka Deborah Cohen se soustředila na přínos sportovních nápojů na výkonnost sportovců a na vztah výrobců těchto nápojů a vědců, kteří hodně napomohli významnému vzestupu zájmu o tyto nápoje.

Ještě kolem roku 1970 byli maratónští běžci varováni před možným snížením výkonu při nadměrném požívání tekutin během závodu. Situace se ale měla brzy změnit. První nápoj určený pro sportovce namíchal v 60.letech nefrolog Robert Cade a nazval jej podle klubu amerického fotbalu The Gators Gatorade. Výrobce tohoto nápoje koupila v roce 2001 PepsiCo, na což pochopitelně zareagovala i Coca-Cola, která brzy představila svůj Powerade. V této oblasti se ovšem angažují i tradiční výrobci léků jako je GlaxoSmithKline (Lucozade) a Novartis (Isostar). Jedná se již především o obchodní artikl a to s ročním s obratem 1.6 miliardy v USA (rok 2009).

Srpen 2012: Novinky z farmaceutického průmyslu

Článek - 27.09.2012 | Ostatní

Ekonomická krize v některých zemích EU (Řecko, Irsko, Itálie, Portugalsko a Španělsko), podle studie firmy GlobalData, vedla k poklesu prodeje léků v těchto zemích až o 7 mld. euro v letech 2010 až 2011, čímž došlo k průměrnému ročnímu poklesu obratu o cca 8% a to především v důsledku zlevnění ceny léků. Například letos v červenci španělská vláda vydala za léky 702 miliónu eur oproti 923 miliónům eur v červenci roku 2011, což představuje 24% pokles během jednoho roku. Tento vývoj však s sebou přináší důsledky jako je problém reexportu léků, jejichž ceny např. v řeckých lékárnách významně klesly, čímž následně výrazně ovlivnily ceny i v jiných evropských zemích. Významný tlak na ceny léčiv v Evropě již dlouhodobě vytváří britská NICE a teď nově i následky německého zákona (AMNOG), podle kterého jsou ceny nových léčiv určovány přínosem nové molekuly oproti stávajícím lékům.  

Generika lze nalézt na 80% z celkového počtu 4 mld. receptů ročně předepsaných v USA. Přitom však představují pouze 27% z výdajů za léky v minulém roce. Nárůst generické preskripce vedl k 22% úspoře oproti roku 2010 na výdajích za léky, v roce 2011 tato úspora představovala 193 miliard dolarů.