Ostatní

Kubánské zdravotnictví

Článek - 30.01.2013 | Ostatní

Situace na Kubě je pochopitelná pro ty z nás, kteří žili v komunismu, ale jak napovídá článek o kubánském zdravotnictví v NEJM, A Different Model, pro Američany je nepředstavitelná ta skutečnost, že poskytování zdravotní péče na Kubě je zcela bezplatné a že průměrná měsíční mzda kubánského doktora je 20 dolarů.

Kubánské zdravotnictví je založeno na prevenci, kterou vykonávají především praktičtí lékaři. Ti mají každý cca 1000 obyvatel, který navštěvují jednou ročně doma. Kubánci jsou rozděleni do 4 rizikových skupin (např. kuřáci jsou v II. rizikové skupině atd.).

Lze označit váš příjem alkoholu za rizikový?

Článek - 27.01.2013 | Ostatní

Pokud odpovíte kladně na otázku, zda jste byl schopen za uplynulý rok během jednoho dne vypít víc než 5 drinků (ženy čtyři a více), tak patříte do skupiny rizikových konzumentů alkoholu. Tato 23 procentní část populace však sama sebe většinou nevnímá jako ohroženou důsledky konzumace alkoholu. Obyvatelstvo lze rozdělit podle vztahu k alkoholu na abstinenty (33%), mírné pijáky (35%), dále tzv. risk drinking konzumenty, kteří mají mnohem blíže ke skupině závislých (9%). Dalším diagnostickým kritériem zmíněného risk drinking je týdenní konzumace 15 a více drinků pro muže, pro ženy 8 a více.

Alkohol v  USA podle článku P.D. Friedmanna Alcohol Use in Adults v New England Journal of Medicine přispívá každoročně k 79 tisícům úmrtí a včetně sociálních nákladů způsobí škody za cca 223.5 mld. dolarů.

Posthospitalizační syndrom

Článek - 21.01.2013 | Ostatní

H.M. Krumholz, autor nedávného článku v New England Journal of Medicine, definoval posthospitalizační syndrom jako stav následující přibližně 30 dní po hospitalizaci pro akutní onemocnění, ve kterém se pacient nachází v období přechodně zvýšeného rizika další nemocnosti, často bez vztahu s původní diagnózou.

Dokládají to údaje z amerického programu péče o seniory Medicare, kdy každého pátého hospitalizovaného je nutné rehospitalizovat a ve většině případů se příjmová diagnóza rehospitalizace liší od té původní. U srdečního selhání se např. jedná o jinou diagnózu z 63%, pro bronchopneumonii 70,9%, CHOPN 63,8 %. Není překvapením, že mezi těmito novými diagnózami hrají prim pneumonie a jiné infekce, srdeční selhání, dále gastrointestinální problémy, metabolické disbalance, psychická onemocnění, traumata a další onemocnění.

Prosinec 2012: Novinky z farmaceutického průmyslu:

Článek - 13.01.2013 | Ostatní

Podle analytiků (Deloitte a Thomson Reuters) klesla v letech 2010-2011 a 2011-2012 návratnost investic, které farmaceutické firmy investovaly do výzkumu a inovací, a to z 7,7 na 7,2% vložených finančních prostředků. Naopak dobrou zprávou pro tento průmysl je, že hodnota nových produktů, které se podaří uvést na trh, se ve stejném období zdvojnásobila (ze 193 mld na 378 mld). Náklady na  uvedení nového léku včetně vývoje a schvalovacího procesu nyní představují v průměru 1,1 miliardy dolarů. Zvyšuje se i celkový počet léků, které se nacházejí v závěrečné fázi schvalovacího procesu z 35 v letech 2010 -2011, na 78 v letech 2011-2012. Počet léků, jejichž vývoj byl zastaven v preklinické fázi, ve stejném období prakticky stagnoval na 19 a 22, což u 7 z 12 hodnocených společností mělo podstatný vliv na hodnotu jejich akcií.

Listopad 2012: Novinky z farmaceutického průmyslu

Článek - 18.12.2012 | Ostatní

Hurikán Sandy, který zasáhl začátkem měsíce východní pobřeží USA a připravil o život více než 100 lidí, si mezi svými obětmi vybral i tisíce laboratorních zvířat a to převážně geneticky modifikovaných myší. Povodně totiž zasáhly i budovu newyorské univerzitní nemocnice a rychlost postupu bouře znemožnila evakuaci zvířat.  Další škody vznikly zničením biologického materiálu v chladicích zařízeních v důsledku výpadku elektrického proudu. V některých případech se jedná o těžko nehraditelné zdroje výzkumu, které pregraduální a doktorandské studenty často přivádí zpět až na samý začátek jejich letité práce.

Ze strany EFPIA (European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations) přišla nabídka řecké vládě, respektive řeckému ministerstvu zdravotnictví ze strany hlavních evropských výrobců léčiv, na zastropení výdajů za léky na recept v letošním roce na částce 2.88 mld. euro.

Novinky z lipidologie

Článek - 10.12.2012 | Ostatní

V rámci seminářů na podzim pořádaných Českou společností pro aterosklerózu, za podpory společnosti Sandoz, vystoupili a své pohledy na problematiku lipidologie přiblížili Doc. M. Vráblík předseda České společnosti pro aterosklerózu, a Prof. R. Češka, předseda České internistické společnosti, dlouholetý vedoucí specializované lipidologické ambulance na III. interní klinice VFN. I když od seminářů uplynul už určitý čas a mimo jiné i minulý týden proběhlý kongres ve Špindlerově Mlýně, je pohled právě těchto osobností inspirující.

Doc. Vráblík představil nová evropská doporučení pro prevenci KV onemocnění, kde je pro hodnocení individuálního rizika klíčový skórovací systém SCORE, pomocí kterého se stanovuje 10leté riziko úmrtí na tato onemocnění, a rovněž uvedl některé praktické výstupy pro každodenní lipidologickou praxi, které z nich vyplývají.

Je krize, Evropa šetří i na zdravotnictví

Článek - 5.12.2012 | Ostatní

Poprvé od roku 1975 vydal kontinent meziročně méně peněz.Farmaceutické firmy začaly snižovat investice do vývoje a výzkumu.
Plných 35 let se v Evropě každoročně zvyšovaly státní výdaje nazdravotnictví. Nyní přichází Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se zjištěním, že krize dostihla i toto odvětví. Podle její právě vydané studie se v roce 2010 výdaje poprvé snížily - o 0,6 procenta na 2171 eur na osobu. 

"Analýza varuje, že snížení nebo zpomalení ve výdajích v téměř všech státech Evropské unie může mít dlouhodobý dopad na úroveň zdravotní péče," uvedla OECD ve svém prohlášení. 

V praxi se vládní škrty projevují například snížením počtu pracovních míst, platů či počtů lůžek nebo osekáním rozpočtů nemocnic. 

V Holandsku je eutanázie povolena již 10 let

Článek - 25.11.2012 | Ostatní

Při příležitosti 10. výročí přijetí zákona o eutanázii a lékařem asistované sebevraždě (2002) vyšla v Lancetu práce holandských autorů (Bregje D. Onwuteaka-Philipsen a spol.), která popsala dlouhodobé zkušenosti s těmito tolik diskutovanými postupy. Kromě Nizozemska byl podobný zákon ve stejné době přijat i v Belgii, poté v Lucembursku. Možnost tzv. asistované sebevraždy byla povolena ve Švýcarsku a v amerických státech Oregon, Montana a Washington.

Je důležité konstatovat, že v porovnání s r.okem 2001 (2,6% ze všech úmrtí), tedy rokem před zavedením eutanázie, se její frekvence v Holandsku významně nezvýšila, v roce 2010 byla její frekvence  2,8%. Dokonce přechodně klesla, cca 3 roky po jejím zavedení, na 1,7%. Identický vývoj byl pozorován i v sousední Belgii.

Říjen 2012: Novinky z farmaceutického průmyslu

Článek - 18.11.2012 | Ostatní

Podle analýzy IMS a WHO, prezentované v říjnu na mezinárodní konferenci ministrů zdravotnictví v Amsterdamu, by šlo celosvětově ušetřit až 500 mld. dolarů ročně (8% výdajů na zdravotní péči), pokud by se podařilo zracionalizovat farmakoterapii. Největší prostor ke zlepšení analýza vidí v zvýšení adherence pacientů, což by přineslo více než polovinu z uvedené částky. Dále je potřeba optimalizovat užívání antibiotik, omezit nežádoucí účinky léčiv, více používat generickou medikaci a zabránit polypragmazii. Zpráva zmiňuje některá opatření, která by mohla vést k výše uvedené úspoře: navýšení role farmaceutů při preskripci léků, provést audity farmakoterapie především u starších osob, zavést povinné hlášení při užívání antibiotik, při hlášení omylů politika nekriminalizace (no blame) atd. Mezi klíčová doporučení ze strany WHO patří definování Seznamu klíčových léčiv, který má dopad i na jejich úhradu z veřejného zdravotního pojištění, dále implementaci evidence-based guidelines, monitoraci léčiv od jejich nákupu po jejich účinnost, poté spíše proklamativní doporučení typu pacient v centru péče atd.

Jaké faktory ovlivňují pooperační mortalitu?

Článek - 12.11.2012 | Ostatní

V zářijovém čísle časopisu Lancet byla uveřejněna studie Pearse a spol. The European Surgical Outcomes Study (EuSOS), která si dala za cíl mezinárodně srovnat pooperační mortalitu v 28 evropských zemích a to po nekardiálních operacích celého spektra chirurgie v dohromady 498 nemocnicích různého typu. Do studie byli zařazeni a prospektivně sledováni všichni pacienti starší 16 let, kteří se dostavili k plánovaným a neplánovaných operacím v daných nemocnicích ve dnech 4. - 11. dubna 2011.

Do studie bylo zahrnuto dohromady 46 539 pacientů, z kterých zemřelo 1855 (4%), což bylo cca 2x více než se očekávalo. Dále se sledoval počet pacientů, kteří byli přijati pooperačně na JIP 3599 (8%), s průměrnou délkou pobytu 1.2 dne. Pooperační mortalita kolísala podle jednotlivých zemí od 1.2% v Irsku až po 21.5% v Lotyšsku. Autoři se snažili o to, aby srovnávali porovnatelné, a tak výsledky následně přepočítali a zohlednili mimo jiné podle následujících parametrů: závažnost operace (malá, střední a velká) věk operovaného, urgentnost operace, kategorii chirurgického výkonu, skóre Americké anesteziologické společnosti, zda se jednalo o metastazované onkologické onemocnění a zda se jednalo o cirhotika.