Dědění lékařských praxí


Dědění lékařské praxe je třeba rozdělit do dvou základních skupin. První skupinu budou tvořit takové lékařské praxe, které jsou provozovány obchodními společnostmi. Obecně lze říci, že v těchto případech smrtí fyzické osoby - lékaře, který je v postavení buď statutárního orgánu takové obchodní společnosti a nebo jejím společníkem tzn. v podstatě vlastníkem či spoluvlastníkem takové obchodní společnosti nemusí vždy dojít k zániku společnosti a tím i lékařské praxe a obchodní podíl na společnosti se tak stává předmětem dědického řízení.

V tomto článku se budeme zabývat pouze dvěma druhy obchodních společností a to veřejnými obchodnímu společnostmi a společnostmi s ručením omezeným, neboť tyto považuji vzhledem k dané problematici provozování lékařských praxí za klíčové a nejčastější.

V případě veřejné obchodní společnosti lze říci, že právní událostí, která vede zásadně ke zrušení společnosti je smrt společníka, protože tímto v podstatě zaniká jeho osobní účast na podnikání obchodní společnosti. Toto vyplývá z právního charakteru veřejných obchodních společností. Veřejná obchodní společnost se z tohoto důvodu zrušuje vždy pokud měla jen 2 společníky. Pokud měla společníků více může společnost trvat i nadále pokud společenská smlouva připouští dědění podílu na společnosti a jsou zároveň splněny předpoklady dědického právního nástupnictví vycházející z ustanovení občanského zákoníku jako je např. dědická způsobilost, vydědění, odmítnutí dědictví atd. Taková veřejná obchodní společnost potom pokračuje dále ve svém podnikání spočívající v provozování lékařské praxe s dědici zůstavitele - zemřelého lékaře.

V této části je třeba upozornit na to, že ani dědic takového podílu nemůže být nucen, aby se na základě dědického nástupnictví stal společníkem obchodní společnosti. Dle ustanovení obchodního zákoníku je dědic obchodního podílu oprávněn vypovědět účast ve společnosti, a to ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví. Takový dědic není povinen se v době běhu výpovědní doby , která je 3 měsíční osobně podílet na činnosti společnosti. Pokud by došlo ke zrušení a likvidaci veřejné obchodní společnosti z jiných důvodů než je smrt společníka vzniká případnému dědici vůči společnosti nárok na vypořádací podíl.

U společností s ručením omezeným v případě smrti společníka např. lékaře tak do právního nástupnictví vstupuje jeho dědic, pokud společenská smlouva dědění obchodního podílu vylučuje, dědí pak dědic vypořádací podíl. ( v podstatě finanční částku odpovídající výši děděného podílu na společnosti s ručením omezeným )

Druhou skupinou lékařských praxí, kterou bych se v tomto článku zabýval jsou lékařské praxe provozované fyzickou osobou - lékařem, podnikatelem. Takové lékařské praxe jsou v české republice nejvíce rozšířené.

V případě smrti lékaře ( fyzické osoby ), který svou lékařskou praxi provozoval a ve většině případů také ve své lékařské praxi přímo pracoval na výši pracovního úvazku sjednaného ve smlouvě se zdravotními pojišťovnami dochází k zániku takové lékařské praxe resp. k zániku jednotlivých uzavřených smluv se zdravotnímu pojišťovnami, neboť ty jsou vázány na osobní výkon zemřelého lékaře. Závazkové právní vztahy - smlouvy s pojišťovnami nejsou předmětem dědického řízení.

Domnívám se, že smrtí lékaře ( fyzické osoby ) také dochází k zániku veškerých sjednaných smluvních vztahů včetně pracovně právních vztahů (např. pracovní smlouvy se zdravotní sestrou). Dochází k zániku např. nájemních smluv na pronájem ordinace, leasingových smluv atd. Dědicům může vzniknout nárok na dědění např. movitých věcí jež byly ve vlastnictví zemřelého lékaře, finančních prostředků na bankovních účtech zemřelého lékaře atd. Je třeba si zároveň uvědomit, že do dědického řízení po zemřelém lékaři - podnikateli mohou vstupovat také potencionální věřitelé např. dodavatelé zdravotnického materiálu, leasingové společnosti atd. jejichž pohledávka nebyla za života lékaře podnikatele uhrazena. Takoví věřitelé se pak budou domáhat uhrazení dlužných částek v dědickém řízení.

Z výše uvedeného je zřejmé, že sociální jistota rodinných příslušníků zemřelého lékaře je v případě provozování lékařské praxe obchodních společností, v níž byl zemřelý lékař společníkem mnohem vyšší než v případě provozování lékařské praxe fyzickou osobou.

Autor:JUDr. Jan Olejníček
společná advokátní kancelář
Balcar, Veselý, Prokopec a partneři