V tomto článku bychom se měli zabývat náhradou škody, jež by mohla vzniknout při podnikatelské činnosti lékaře provozujícího lékařskou praxi. Ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku lze konstatovat, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, zde můžeme hovořit o určité všeobecné či generální odpovědnosti za způsobenou škodu. Občanský zákoník zná také zvláštní skutkové podstaty odpovědnosti za vzniklou škodu např. spojenou s provozem určitého přístroje či jiné věci užité lékařem při poskytování zdravotnických služeb.
Při výkonu lékařské praxe bude asi nejčastějším případem situace, kdy lékař výkonem své činnosti způsobí pacientovi škodu na zdraví. Samotná škoda může být způsobena špatným výkonem lékaře nebo naopak nečinností spočívající zřejmě v neprovedení určitého lékařské úkonu, který by pak následně vedl ke vzniku škody na zdraví pacienta.
Subjektem - osobou odpovědnou za případnou náhradu škody je samozřejmě lékař provozující svou lékařskou praxi. Ten by potom byl tím subjektem, který by byl povinen případnou náhradu škody plnit a to nejčastěji ve formě finančních náhrad. V této části článku je nutné poukázat na to, že škoda na zdraví pacienta může být způsobena lékařem provozujícím lékařskou praxi popř. jeho zaměstnancem tedy jiným lékařem v pracovním poměru. Z tohoto pohledu může být tedy zaměstnavatelem zaměstnaného lékaře buď jiný lékař - podnikatel nebo obchodní společnost provozující lékařskou praxi.
V obou těchto případech odpovídají za případnou náhradu škody poškozeným pacientům právě tyto podnikatelské subjekty a nikoliv zaměstnaný lékař. Podnikatelské subjekty provozující lékařské praxe by samozřejmě měly být pro takovou pojistnou událost pojištěny. Zaměstnaný lékař pak odpovídá za případnou náhradu škody vůči svému zaměstnavateli - lékaři podnikateli či obchodní společnosti dle příslušných ustanovení zákoníku práce.
Lékař - podnikatel by tak v případě vzniku škody a její náhrady odpovídal vůči poškozenému pacientovi celým svým majetkem a to na rozdíl např. od společnosti s ručením omezeným, kde by za náhradu škody odpovídala společnost a v podstatě ručila celým svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodní rejstříku. To tedy znamená, že společníci v případě vzniku škody a její následné reparace mohou přijít pouze o své finanční prostředky vložené do společnosti jako vklady, nikoliv o svůj soukromý majetek, který v případě takové situace není nijak ohrožen. Jednatel společnosti s ručením omezeným v případě vzniku takové škody ze své funkce nijak poškozenému neodpovídá a jeho majetek také není nijak ohrožen.
Shora uvedené právní úvahy o možné náhradě škody jsou ryze teoretické, jejichž účelem je seznámit čitatele s institutem náhrady škody a subjektů které by za ni případně odpovídaly. Naopak prakticky by se poškozený pacient zřejmě obrátil na příslušný soud a domáhal by se náhrady jemu vzniklé újmy podáním žaloby. V rámci takového soudního řízení před civilním soudem je pak zkoumáno a prováděno množství důkazů na základě ,kterých soud rozhodne ve prospěch či neprospěch poškozeného pacienta a také rozhodne o případné výši náhrady škody. Soud také samozřejmě zkoumá zda jednání lékaře či nejednání je v příčinné souvislosti ze způsobenou újmou pacienta. V této části článku jsme hovořili pouze o rovině civilně právní odpovědnosti za způsobenou škodu.
Nutné je také poukázat a upozornit na rovinu trestně právní odpovědnosti. Obecně lze říci, že naplnit skutkovou podstatu některého z trestných činů souvisejících s výkonem lékařské činnosti, tedy spáchat takový trestný čin může pouze fyzická osoba tedy konkrétní lékař. Lékař - podnikatel, který pouze provozuje lékařskou ( neošetřoval poškozeného pacienta ) ani obchodní společnost nemůžou spáchat trestný čin. Nejčastěji by přicházely v úvahu trestné činy ublížení na zdraví z nedbalosti. Za spáchání takového trestného činu by byl pak odpovědný konkrétní lékař. Samozřejmě, že ustanovení o náhradě škody zde platí obdobně.
Spáchat trestný čin související s výkonem lékařské činnosti nemůžou ani statutární orgány obchodní společnosti jako např. jednatel společnosti s ručením omezeným či předseda představenstva akciové společnosti z výkonu svých funkcí. Takové osoby samozřejmě mohou spáchat jiné trestné činy.
Autor: JUDr. Jan Olejníček
SPOLEČNÁ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ
Balcar, Prokopec,Veselý a partneři
Štěpánská 20, 110 00 Praha 1
tel.: 420 222 231 133, fax: 420 222 231 819, e-mail: sak@akspol.cz
RSS/Atom: