Problematika bezpečnosti práce v lékařské ordinaci


Lékařská ordinace je zcela určitě místem, kde hrozí rozličná bezpečností rizika a kde je tedy nezbytné dodržovat zásady bezpečnosti práce. Ty navíc mohou být i předmětem kontroly ze strany Inspektorátu bezpečnosti práce. Lékařská ordinace spadá nejčastěji do kategorie společností do 25 zaměstnanců, kdy zaměstnavatel může zajišťovat úkony v prevenci rizik sám a to pokud má příslušné znalosti. Při počtu zaměstnanců 25-500 tak může činit, pokud splňuje zákonem stanovené podmínky a vykonal odbornou zkoušku (nad 500 zaměstnanců je nutné tak činit za pomoci k tomu způsobilých osob).

Bezpečnost práce na pracovišti lze rozdělit na několik hlavních oblastí:

  • bezpečnost a ochrana zdraví při práci
  • požární ochrana a protipožární prevence
  • pracovně-lékařská péče

Bezpečnost práce upravuje Zákoník práce a hlavně zákon č. 309/2006 Sb. Významnou roli hraje též převzatá „evropská" legislativa. Dále jsou to předpisy hygienické, protiepidemické, stavební, dopravní, o zacházení s chemickými a radioaktivními látkami. Existují obecné požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, konkrétní požadavky na ordinaci zdravotnického zařízení jsou upraveny vyhláškou MZČR č.49/1993 Sb. o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnického zařízení.

Klíčovou povinností zaměstnavatele je ochránit své zaměstnance s důrazem na jejich zdraví a život a dále na prevenci. Oblast pracovního práva pracuje s pojmem riziko a rizikové faktory jsou různé povahy: karcinogeny, hluk, původci infekční ch onemocnění, prach, psychický stres , chlad atd.

Po  nástupu do nového zaměstnání musí zaměstnavatel nového zaměstnance seznámit s pracovním řádem, který blíže rozvádí ustanovení zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů při plnění pracovních úkolů a vzájemné vztahy zaměstnanců, s provozním řádem ( viz. náš článek Jak získat Provozní řád nestátního zdravotnického zařízení?).Školí se při zavedení nové technologie, při změně druhu práce atd. Dále zaměstnavatel informuje zaměstnance o zakategorizování jeho práce, kterou upravuje zákon č.258/2000 o ochraně veřejného zdraví (podle "škodlivosti" existují 4 kategorie - lékař a zdravotní sestra budou ve většíně případů v I. kategorii. V ní se nepředpokládá nepříznivý vlin na zdraví, existují však odbornosti RTG, radioizotopové pracoviště,  které mají svojí vlastní kategorii).

I zde je na místě zdůraznit dokumentování veškerých aktivit v oblasti ochrany  a prevence poškození zdraví a životů svých zaměstnanců na pracoviti. Paragraf 102 zákoniku práce upravuje všeobecné preventivní zásady,  jako např. přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců. Zaměstnavatel má za povinnost vyškolit své zaměstnance, jak se vyrovnat s mimořádnou krizovou událostí.

Pracovní úrazy a nemoci z povolání musí zaměstnavatel hlásit jak zdravotní pojišťovně, tak i Inspektorátu bezpečnosti práce, a to přesto, že nebyla způsobena pracovní neschopnost . Nutné je  tyto události náležitě zdokumentovat.

Základní požadavky na požární ochranu jsou upraveny zákonem č. 133/185 Sb. o požární ochraně. Podnikající fyzické osoby a právnické osoby  mají za povinnost  se starat o požární ochranu v prostorech, které provozují ke svému podnikání. I zde se odlišují 3 kategorie provozovaných činností podle nebezpečí vzniku požáru. Běžná ordinace je zařazena do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí (výjimkou jsou ordinace ve výškových budovách - nad 7 pater).

Existují rozličné weby upravující tuto oblast jako např http://www.e-bozp.cz/, kde lze zakoupit organizéry bezpečnosti práce a požární ochrany.

Autor: MUDr. Martin Opočenský, PhD s využitím publikace Vedení lékařské praxe nakladatelství Verlag Dashofer