Zdravotnictví za hranicemi


Publikace Zdravotnictví za hranicemi popisuje v geografickém a tematickém uspořádání realizované změny v evropských systémech zdravotnictví s cílem nabídnout inspiraci o možných přístupech k řešení zkoumaných problémů v České republice. Tento dokument, který nese podtitul Přehled vybraných reformních opatření v evropských zemích, je výsledkem práce nezávislých analytiků projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictí v ČR. Na téměř 80 tiskových stranách jsou popsány komplexní reformy systémů financování zdravotnictví v 7 evropských státech a shromážděno 79 konkrétních příkladů jednotlivých reformních opatření.

Publikace popisuje způsob transformace systémů v Dánsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku, Slovensku, Švédsku a Velké Británii a ohlíží se za změnami v oblasti financování zdravotnického systému, organizace zdravotního pojištění, regulace poptávky, regulace nabídky a změnami realizovanými v příbuzných, se zdravím souvisejících, oborech. Materiál by měl podpořit odbornou a celospolečenskou diskusi o budoucnosti českého zdravotnictví a jeho financování.

Koordinátor projektu Kulatého stolu a spoluautor publikace Ondřej Mátl dodává, že pro Českou republiku jsou zahraniční změny velmi podnětné a zajímavé, byť nutně ne zcela přenosné. Poučné jsou v tom, že reforma má úspěch, když se děje v postupných krocích, které systém podle potřeby dolaďují. Mátl soudí, že s reformou zdravotnictví musejí souhlasit všechny strany, aby střídání vlád neznamenalo i její konec.

Podle doporučení Kulatého stolu by se česká reforma měla zaměřit na postupné změny. Reformy v evropských zemích spočívají v posilování role, informovanosti a práv pacientů, občanů a jejich rodin, podpoře konkurence mezi poskytovateli péče i správci veřejných peněz, nahrazování veřejných financí soukromými zdroji a často také ve zvyšování regulací. Volí však různé cesty.

Hlavním motivem reforem jsou finanční problémy a nutné zvýšení užitku z poskytované péče. Z tohoto pohledu je podle analytika projektu Stanislava Vachka otázkou, co se rozumí pod reformou financování. Je například zdražení benzinu reformou financování pohonných hmot? Pokud ne, tak možná navýšení plateb ze soukromých rozpočtů, nebo zavedení třicetikorunových poplatků u lékaře, je také pouze zdražování, a ne reforma, řekl. Systémy poskytování zdravotní péče u nás, ale i v Evropě budou procházet další významnou změnou. Výzvou není systémy jednorázově reformovat, ale kontinuálně transformovat, uvedl analytik Vachek.

Autor: Lucie Opočenská s využitím www.kulatystul.cz