Nová pravicová vláda se rozhodla reformovat britské zdravotnictví a jak se dalo předpokládat, jsou to praktičtí lékaři, kteří budou středobodem většiny změn. Není to překvapivé, vždyť britští GP byli dlouhodobě synonymem kvalitního praktického lékaře se zaslouženě velkými pravomocemi. Ty vycházely z širokého záběru činnosti ale i nadstandardních znalostí. Právě díky těmto znalostem fungoval dlouhodobě celý systém se zhruba o 1/3 nižším počtem lékařů na stejný počet obyvatel ve srovnání s ostatními zeměmi OECD.
National Health Service (NHS), svým způsobem dnes unikátní systém poskytování zdravotní péče s 63 letou historií, ročně vydává 100 miliard liber. Podle reformního dokumentu ministerstva zdravotnictví včele s Andrew Lansleym, nazvaného „Liberating the NHS“, bude až 80 % z tohoto rozpočtu v rukách praktických lékařů. Ti budou pro své pacienty „nakupovat“ péči v nemocnicích a u ambulantních specialistů, kteří již dnes většinou působí v rámci nemocničních zařízeních. Praktičtí lékaři, kterých je v současné době v Anglii (reformní plány se netýkají Walesu a Skotska) cca 30 tisíc, se budou za tímto účelem povinně sdružovat v tzv. commissioning consortia. Ta nahradí úlohu současných Primary Care Trusts. Jednotlivé součásti systému (nemocnice, organizace poskytující domácí ošetřovatelskou péči, fyzioterapeuti atd. ) se osamostatní do non-profitních organizací a jejich zaměstnanci přestanou být zaměstnanci NHS. Na tato konsorcia bude dohlížet nový národní tzv. commissioning board.
Jako vždy je cílem změn ušetřit prostředky při zlepšení kvality poskytované péče. Očekává se 45% úspora stávajících administrativních nákladů NHS. NHS bude i nadále financována prostřednictvím daní, ministr zdravotnictví bude definovat strategické cíle jako zlepšení přežívání onkologických onemocnění nebo redukce počtu onemocnění, kterým bylo možné prevencí zabránit. Rodinní lékaři jsou podle ministra Lansleye ti, kteří nejlépe znají své pacienty a proto mají dostat tak široké kompetence. Tvorbou konsorcií se má dosáhnout i toho, že se tímto způsobem ze systému „vytěsní“ lékaři s neuspokojivými profesními výsledky neboť je ostatní mezi sebou nebudou tolerovat. Nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, ať veřejná či soukromá, budou o kontrakty bojovat cenou a rozsahem nabídky.
Realizace těchto reformních plánů, jenž mají během letošního roku získat konečnou legislativní podobu, se předpokládá od roku 2013. Zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Jaká bude velikost konsorcií (očekává se 500-600 GP), kdo jim bude zajišťovat analytickou a další ekonomickou podporu?
Reakce manažerů nemocnic je značně skeptická vůči schopnosti GP sdružených v konsorcia zajištovat očekáváné úkoly. Rovněž u samotných GP je reakce smíšená: od entusiazmu po skepsi. Podle provedených výzkumů společnosti King´s Fund je 60% GP přesvědčeno, že jsou schopni systém zavést, zatímco pouze 31% specialistů si myslí totéž.
Na závěr nutno zmínit varování National Audit Office, jejímž úkolem je hodnotit účelnost veřejně vynakládaných prostředků. Ta ve své zprávě sdělila, že plánované změny se dotknou až 500 organizací (kdy některé budou vznikat a jiné zanikat) a 90 000 jejich zaměstnanců. Zpočátku to místo úspor bude znamenat náklady až 1,4 miliard liber (změny technologií, přechodné zdvojení organizačních struktur), během následujících 10 let jsou však odhady pozdějších úspor 11,8 miliard liber.
MUDr: Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: