Na zdravotnictví se názory obou kandidátů liší a to dost podstatně. Demokrat Obama by při svém znovuzvolení pokračoval v uplatňování svého, v roce 2010 přijatého, Patient Protection and Affordable Care Act (ACA), republikán Romney by podle svých slov od prvního dne v úřadu pracoval na jeho zrušení a dále by omezoval rozsah pomocného programu na podporu nízko příjmových rodin Medicaid. Podle analýzy Commonwealth Fund by v roce 2022 při realizaci ACA bylo 27,1 miliónů nepojištěných Američanů. Naopak pokud by byl zrušen, zůstalo by bez pojištění až 72 miliónů obyvatel. I odtud pramení větší podpora prezidenta Obamy ze strany Afroameričanů a Hispánců, zatímco Romney má převažující podporu mezi konzervativními bělochy.
Rozdílný přístup je patrný v plánech obou kandidátů vůči ženám, ACA nařizuje pojišťovnám proplácet screening na HIV, antikoncepční metody schválené FDA a rodičovské poradenství. Romney se naopak chystá odebrat federální podporu společnosti Planned Parenthood, největší ameické společnosti působící v oblasti asistované reprodukce.
Podle Congressional Budget Office by zrušení ACA znamenalo navýšení federálního deficitu o 109 miliard dolarů v následujících 10 letech. Pokud Kongres nesníží do konce roku federální deficit, bude nucen přistoupit k redukci rozpočtů klíčových institucí jako je FDA, National Insitutes of Health a Centers for Disease Control and Prevention o 8.2%. I Obama se chystá v případě znovuzvolení omezovat rozpočtový deficit, ale klíčová otázka, kterou jeho část, zda vojenskou nebo civilní. Romney ústy svého spolukandidáta na pozici viceprezidenta Paul Ryana odmítá omezování vojenských rozpočtů a naopak se chystá omezit prostředky na výzkum. U Obamy je takové omezení málo pravděpodobné.
Podle provedených průzkumů zaujímá problematika druhé místo v pořadí problémů, které nejvíc ovlivňují preference voličů – na prvním místě ekonomika a zaměstnanost (pro 51%), na druhém zdravotnictví a Medicare (20%). Podle výzkumu ABC z července 2012 schvaluje Obamovu zdravotnickou politiku 41% Američanů, zatímco plných 52% s ní nesouhlasí, pro samotnou ACA je 44% a proti 45% americké populace. Odpůrci mají obavy z dopadů ACA na americkou ekonomiku a tvrdí, že ACA prý pomůže nejvíce chudým (myslí si to 60%), nepojištěným (59%) a nemocným (55%).
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D. s využitím Lancet a NEJM
RSS/Atom: