Americký měsíčník Health Affairs nedávno uveřejnil výsledky průzkumu provedeného u lékařů, kteří ukončili svoji rezidenturu ve státě New York a který se týkal převážně platových podmínek v jejich prvním zaměstnání. Ukončení rezidentury lze u nás přibližně přirovnat k získání specializované způsobilosti v oboru, tj. podle oboru 10.-12. rok od zahájení lékařského studia. Od té chvíle je lékař v USA, ale i u nás, již plně odpovědný za svoji práci a pracuje zcela samostatně.
Výška průměrného platu po ukončení rezidentury činila v USA v roce 2008, tak jak jej uvedli samotní lékaři a lékařky, u lékařů 187 385 a u lékařek 158 727 dolarů ročně. V roce 1999, kdy se prováděl první podobný výzkum, byly platy lékařů 173 400 a 151 600 dolarů ročně. Údaje byly získány od 4918 lékařů a 3315 lékařek ve státě New York formou dotazníku.
Jednotlivé specializace, jak se dalo očekávat, se navzájem poměrně výrazně lišily, jako příklad uveďme následující nástupní platy : největší je u radiologů cca 250 tis., dále ortopedická chirurgie 248 tis., anesteziologie 229 tis., kardiologie 228 tis., gynekologie a gastroenterologie 206 tis., všeobecná chirurgie 185 tisíc, všeobecná interna 155 tis., praktické lékařství 148 tis. a pediatrie 125 tis. dolarů.
Naopak nebyly zaznamenány příliš veliké rozdíly mezi nemocničními a ambulantními pracovišti : největší příjmy byly na nemocniční emergency: 206 tisíc, lůžkové nemocniční oddělení 179 tis., ambulance nemocnice 153 tis., samostatná praxe 183 tis., sdružená praxe 195 tis. (vše dolary - údaje pro lékaře v roce 2008).
Studie (http://content.healthaffairs.org/content/30/2/193.abstract?sid=aa5feb5e-4e5a-4100-b221-2765d6fd423a) se snažila objasnit rozdíl v příjmu lékařů a lékařek, který po přepočtu na počet pracovních hodin, zůstával cca 17% ( 16 819 dolarů) ve prospěch mužů. Jednoduché vysvětlení, že lékařky se věnují převážně hůře placeným specializacím, jako je praktické lékařství, pediatrie či interna, se vyloučilo zjištěním, že nástupní platy se mezi lékaři a lékařkami liší i v rámci uvedených specializací. Tento trend v genderovém rozdílu příjmů se překvapivě spíše zvětšuje, neboť v roce 1999 činil pouze 3600 dolarů. Dříve se uvažovalo o tom, že ženy jsou „horší vyjednavačky“ v otázce výšky příjmu než muži. Ale zřejmě toto nebude vysvětlením, neboť není zřejmě důvod si myslet, že by se tato schopnost měla s časem dále zhoršovat.
Autoři se možný rozdíl v příjmech lékařů a lékařek snaží vysvětlit faktem, že je ženám formou flexibilní pracovní doby umožněno věnovat se i rodinným povinnostem a tento benefit je příčinou jejich nižšího příjmu. Lze předpokládat, že nárůst zastoupení žen v medicíně coby prokazatelný celosvětový jev (viz. náš článek Ženy zaměstnané na chirurgii by svoji specializaci neměnily) povede ke změnám v organizaci poskytované zdravotní péče.
Ve srovnání let 1999 až 2008 byl zanamenán další zajímavý vývoj, a to že v USA méně žen než v minulosti vstupuje do oborů tzv. primární péče (interna, pediatrie, praktické lékařství), v roce 1999 to bylo 49%, v roce 2008 34%.
Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: