Obcházíme zákon, přiznávají nemocnice. Ministerstvo hledá cestu zpět k přesčasům

Ministerstva práce a zdravotnictví už plánují, že vládě předloží novou výjimku, která by opět povolila lékařům sloužit dvojnásobné množství přesčasů. Platit by mohla přibližně od července, do té doby musí nemocnice zajistit svůj provoz všemi možnými způsoby. I nezákonnými.

Už více než dva týdny mají lékaři omezený rozsah přesčasů, skončila výjimka EU v zákoníku práce. A ředitelé převážně menších nemocnic musí řešit zásadní problém. Chybí jim lékaři, noví nejsou nebo je nemají jak zaplatit. Pokrytí péče se tak lepí provizorními způsoby nebo nemocnice nová pravidla prostě ignorují, často i na hraně zákona.

„Museli bychom přijmout 70 lékařů, kteří na trhu nejsou, a navíc by to vedlo k tomu, že by nám neúměrně stouply mzdové náklady,“ uvedl Petr Chudomel, ředitel Oblastní nemocnice Kolín.

Zároveň dodává, že by po přijetí nových doktorů a rozdělení peněz na odměny musel řešit stížnosti těch stávajících, kteří by přišli o dosavadní platy. Místo 832 hodin přesčasů totiž nyní mohou odsloužit za rok jen polovinu, tyto hodiny jsou ale lépe placené.

„Neřeším to, protože to v našich podmínkách řešit nelze, na tom si trvám,“ řekl Chudomel. Lékaři tak dál slouží stejné množství přesčasů jako v prosinci. „Řešíme to pomocí dohody o pracovní činnosti, tím, že obcházíme zákon,“ dodal.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že nejde o zásadní potíže. „Problém by se mohl týkat zejména některých záchranných služeb, řada nemocnic se s koncem platnosti výjimky vypořádala,“ uvedla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Ministerstvo zdravotnictví ale zároveň rychle hledá cestu, jak problém přikrýt. Dohodlo se s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) na tom, že vládě znovu předloží novelu s další výjimkou. O té teď bude MPSV vyjednávat s Evropskou unií, platit by mohla začít v polovině roku 2014.

Řešení výjimkou je však opět jen dočasné a zásadní diskusi o délce přesčasů, výši platů a rizicích spojených s únavou přepracovaných lékařů nevyřeší. 

S chybějícími lékaři se nemocnice stejně budou muset vypořádat do konce roku 2015, kdy by měla skončit i nová výjimka. „Téměř dvouletý časový prostor musí být využit k tomu, aby se problém začal fakticky řešit,“ dodala Plívová.

Současná výjimka Evropské unie platila od října 2008, ani tak se ale nemocnice a záchranky často připravit nestihly. Některé tak stejně jako v Kolíně využívají dohody o pracovní činnosti.

Lékaři se s menším platem nesmíří

V Hodonínské nemocnici chtějí přijmout lékaře na internu a chirurgii, v nejbližší době to ale nestihnou. „Počítáme maximálně pět šest lékařů, to by nemocnice určitě finančně zvládla, ale pokud bychom měli ve všech provozech jet na směny, tak bychom potřebovali i sedmnáct lékařů a to už bychom nezvládli,“ vypočítala ředitelka Věra Dostálová.

Směnný provoz ale podle ní také není nejlepším řešením. „Když bychom do něj šli, tak bychom ušetřili, ale hrozí zase, že mi ti lékaři poutíkají, když jim nenecháme peníze, které měli,“ řekla Dostálová. „Zatím to máme přes dohody, je to velmi na hraně zákona, to víme,“ dodala.

Zatímco nemocnice v Hodoníně leží v lidnatém okresu a nemůže si dovolit omezit služby, například Chrudimská nemocnice plánuje kvůli chybějícím lékařům posunout začátek pohotovosti z půl čtvrté odpoledne na osmnáctou hodinu. „Co se týče pohotovostí, tak to řešíme stejně jako v roce minulém, to znamená lékaři mají na to smlouvu s nemocnicí na jinou činnost, mají dohodu o pracovní činnosti, vykazují na to jiný výkaz a samozřejmě slouží, protože nejsme schopni za současných finančních podmínek najímat jiné lékaře,“ vysvětlil ředitel nemocnice v Chrudimi Vladimír Ninger.

Ví, že je to dočasné řešení, vše se podle něj spraví plánovaným sloučením nemocnic v Pardubickém kraji, ke kterému má dojít v červnu. „Je potřeba brát to tak, že zde jsou zákony několika úrovní a ústava zajišťuje lidem bezbřehý přístup ke zdravotnictví a všechny služby s tím související, a ta je nadřazena všem ostatním zákonům,“ dodal Ninger.

Situaci řeší i další nemocnice po celé České republice. Například v Jeseníku se to snaží vykompenzovat pomocí externistů, v Opavě zkrátili pohotovostní služby například na urologii a ortopedii, poté je lékař už jen doma na telefonu.

Máme přístroje, ale chybí lékaři

Také šéf Oblastní nemocnice Příbram Stanislav Holobrada souhlasí s tím, že vyrovnat se s omezením přesčasů se dost dobře nedá. Podle něj byl systém s 832 hodinami přesčasů lety vyzkoušen a nastaven dobře, protože byli spokojeni jak lékaři, tak pacienti.

Teď si musejí lékaři vybírat dvojnásobné množství náhradního volna, aby se do limitů vešli, a proto pak především v ambulancích chybí. „Jakékoli jiné řešení, ať už je to dohoda o provedení činnosti, nebo uzavírání extra smluv pracovních úvazků s družstvy lékařů, je jenom obcházení zákona. Dělo se to v 832 hodinách a obávám se, že se ten zákon bude obcházet i nyní,“ podotkl Holobrada.

Systém je podle něj ekonomicky nedomyšlený. „Vracíme se najednou zpátky o 40 let. Nesloužil rentgenolog, protože nebyly sonografy, a teď jsme se dostali do toho, že máme CT, máme sonograf, rentgen, ale nebudeme to vyšetřovat, necháme to až na druhý den, až přijde lékař, abychom nepřekračovali zákoník práce?“ zlobí se.

„Nevidím jinou cestu než vědomě trochu nedodržovat zákon. Řešením by bylo přejíždění doktorů mezi dvěma nemocnicemi. To zákon dovoluje, a přitom je to kvalitou a bezpečností nesmysl. Raději se budu chovat jako sedlák rozumně, ale bude to obcházení zákona,“ dodal Holobrada.

Velké nemocnice mají lékařů dost

S nedostatkem lékařů se potýkají především menší nemocnice. Ty velké buď situaci nemusely řešit vůbec, nebo prý pouze minimální úpravou služeb. I v těch fakultních ale funguje řada doktorů na dohodu. „Z provozního hlediska FN Královské Vinohrady řeší ukončení zmiňované výjimky kombinací směnného provozu a dohod o pracovní činnosti,“ popsal mluvčí nemocnice Lukáš Matýsek. Nové lékaře podle něj špitál nabírat nemusí. Změna provozu se nedotkne ani doby ambulantní péče, ani čekacích dob.

I ve Fakultní nemocnici Brno využívá podle její mluvčí Anny Mrázové přesčasové práce jen několik málo lékařů, což je v celkovém počtu 850 lékařů zanedbatelné procento. "Tam, kde byly využívány přesčasy nad 416 hodin na jednotlivce, došlo k rovnoměrnějšímu čerpání přesčasů ostatních lékařů," dodala Mrázová.

Zdroj: www.ihned.cz