Americká soukromá nadace Commonwealth Fund, která dlouhodobě zkoumá zdravotnické systémy, zvláště jejich efektivitu v zajišťování zdravotní péče, publikovala svoji každoroční analýzu. V ní byly rozebrány zdravotnické systémy 11 zemí ( Austrálie, Kanady, Francie, Holandska, Německa, Norska, Nového Zélandu, Švédska, Švýcarska, Velké Británie a USA). Cílem bylo zjistit, jak podoba organizace zdravotní péče ovlivnila její dostupnost a cenu a to s ohledem na různé příjmové skupiny obyvatelstva.
Vyjmenované země se přitom navzájem zvolenými systémy často poměrně výrazně odlišovaly. Od Velké Británie se svojí NHS po USA se systémem privátního pojištění kombinovaného se státem garantovanou péčí pro některé skupiny obyvatelstva v rámci programů Medicaid a Medicare. Německý model veřejného zdravotního pojištění (nejstarší podobný systém na světě) umožňuje nejvyšším příjmovým skupinám (cca 10%) pojistit se u privátních pojišťoven, ve Švýcarsku se setkáme s non-profitním modelem zdravotních pojišťoven, v Holandsku se směsicí této formy a klasickými na zisk orientovanými zdravotními pojišťovnami. Odlišnosti jsou též v rozsahu spoluúčasti, resp. jejím zastropením - opět v Německu 2% z příjmu (u chronicky nemocných nebo sociálně slabých 1%) nebo spoluúčastí až 700 franků ročně ve Švýcarsku.
V každé z vyjmenovaných zemí byly telefonicky dotazováni respondenti v počtu od 1000 do 3 700 a byli rozděleni podle udávaného příjmu na osobu na skupiny s průměrnými, nad a podprůměrnými příjmy. Posléze byly porovnány zejména skupiny s nad a podprůměrnými příjmy.
První skupina dotazů zjišťovala důvěru obyvatel jednotlivých zemí v poskytnutí adekvátní zdravotní péče a zároveň se posuzovaly finanční dopady poskytnuté péče na její příjemce.
Největší důvěru, že v případě závažného onemocnění budou kvalitně ošetřeni mají trochu překvapivě Britové (92%), Švýcaři (89%), Holandani (88%), nejmenší Norové a Američané (obojí 70%). 28% Američanů lékaře nevyhledalo nebo se jim nedostalo z finančních důvodů doporučené péče, 35% z nich vydalo v uplynulém roce více než 1000 dolarů. Podobnou sumu vydalo ještě více než 21% Australanů a 25% Švýcarů. Méně než 200 dolarů naopak vydalo 61% Nozélanďanů, 50% Švédů, 47% Francouzů atd. Až 25% Američanů bylo v minulém roce zdravotní pojišťovnou zamítnuto proplacení poskytnuté zdravotní péče, respektive jim bylo proplaceno méně než očekávali. Další zemí s podobným problémem je Francie (18%).
Zajímavá je otázka objednací doby na vyšetření. Potřebné akutní zdravotní péče v oblasti primární péče se dostane na Novém Zélandě, Holandsku a Velké Británii ve více než 70% pacientům stejný nebo následující den, kdy je žádána. Naopak v Kanadě, Švédsku a Norsku musí až ¼ polulace čekat na tuto péči více než 6 dní (!). Ve stejných zemích je až u 30% vyšetření specialistou dostupná až po 2 měsících. Do 4 týdnů se dočká vyšetření specialistou více než 83% Němců, 82% Švýcarů a 80% Američanů. Déle než 4 měsíce na plánovanou operaci čeká 25% Kanaďanů, 22% Švedů, 21% Britů a Norů. Do měsíce je plánovaně odoperováno 78% Němců, 68% Američanů a 59% Holanďanů.
Závažnou otázku vztahu příjmu a dostupnosti zdravotní péče řešila tato analýza a došla k závěru, že největší problémy ve vztahu dostupnosti a rozsahu zdravotní péče má obyvatelstvo s podprůměrnými příjmy v USA. Nejmenší problémy s dostupností zdravotní péče pro podprůměrnou příjmovou skupinu byly popsány ve Velké Británii, neboť až 92% pacientů z nízkopříjmové skupiny věří, že se jim dostane té nejefektivnější léčby. Nejvíce pacientů z této skupiny je ošetřeno v den, kdy to potřebují ve Švýcarsku (93%), stejně tak 79% z nich je vyšetřeno do 4 týdnů specialistou.
Závěrem je možné konstatovat, že i když se jednalo o data získaná výzkumem veřejného mínění reprezentativní skupiny obyvatelstva sledovaných zemí a ne o data státy garantovánými statistickými úřady, přinesla překvapivě pozitivní pohled na „vysmívané“ britské zdravotnictví. Při porovnání výše uvedených čísel s naší realitou je nutné si uvědomit, že i ty nejmenší výdaje na zdravotní péči na obyvatele za rok překračovaly ve sledovaných zemích (opět Velká Británie v roce 2008 3129 amerických dolarů) až dvojnásobně naše výdaje za zdravotní péče na obyvatele a rok.
Aotor: MUDr. Martin Opočenský, Ph.D.
RSS/Atom: