Proč jsou výdaje na zdravotní péči v USA tak vysoké?


Výdaje za zdravotní péči v USA představovaly v roce 2007 více než 16% HDP, což překračovalo průměr zemí OECD více než o 7% (8,9 %). V přepočtu podle parity kupní síly na obyvatele to představovalo 7290 dolarů na osobu a rok, což byl téměř 2,5 násobek průměru zemí OECD (2984 dolarů). Američané si stále častěji kladou otázku, jak je možný takový rozdíl ve výdajích mezi jednotlivými zeměmi za situace, kdy kvalita jejich zdravotnictví měřena známými parametry přitom není řádově lepší než v ostatních zemích.

Výdaje nelze vysvětlit pouze stárnutím populace - v Evropě je 16,7% populace starší než 65let, v Japonsku dokonce 21,5% oproti americkým 12,6%. Stárnutí určitě zapříčiňuje zvyšování výdajů za zdravotní péči, ale nevysvětluje výše zmíněný rozdíl ve výdajích

  1. Američané rovněž nemají větší nemocnost než Evropané nebo Japonci, i když epidemie obezity v USA bude v budoucnu dále zvyšovat výdaje za zdravotní péči (naproti tomu ale např. počet kuřáků je v USA nižší než průměr OECD)
  2. Další možnou odpovědí je lepší kvalita zdravotní péče než v ostatních zemích, což  je pravda pouze v některých oblastech (onkologická léčba - 5 leté přežívání u Ca prsu v USA 90,5%, průměr OECD 81,1% nebo u Ca tlustého střeva 67,3%, průměr OECD 57%), ale v péči o chronická onemocnění typu asthma bronchiale nebo diabetes je tomu spíše naopak (roční počet přijatých do nemocnice s dg. asthmatu 120/100 tis. obyvatel oproti průměru OECD 51/100 tis. nebo podobná čísla pro akutní komplikace DM 57/100 tis. oproti průměru OECD 21/100 tis.)
  3. Struktura výdajů za zdravotní péči v USA: z průměrných 7290 dolarů na osobu a rok se v jednotlivých druzích péče vydává: nemocniční péče 19%, ambulantní péče 44%, dlouhodobá péče cca 9%, léky 13%, administrace systému 7%.  Pro porovnání Německo s ročními výdaji 3588 dolarů na osobu: 27% za nemocniční péči, 28% za ambulantní péči, 14% za dlouhodobou péči, léky 19%, 5% za administraci systému.  Existují  odlišnosti v definici jednotlivých druhů péče (např. v USA se jednodenní chirurgie počítá za ambulantní péči oproti některým jiným zemím). Právě tato jednodenní chirurgie představovala až 25% z nárůstu výdajů ve srovnání let 2003 a 2006 oproti pouze 4% nárůstu za tuto položku ve stejném období v Kanadě)
  4. 7% za administraci systému zdravotní péče je cca dvojnásobek oproti průměru zemí OECD. Pouze země se systémem více plátců (tj. zdravotních pojišťoven) jako je Německo, Belgie, Francie) se blíží tomuto číslu, oproti tomu např. Kanada a Japonsko vydávají za administraci systému 2-4% . Za jednu z příčin vyšší finanční náročnosti  spravování systému zdravotní péče se považuje malé rozšíření eHealth . Opačným příkladem jsou skandinávské země s pokročilou elektronizací zdravotní péče, zvláště její primární složky
  5. Zhruba polovinu z rozdílů ve výdajích lze vysvětlit vyššími cenami zdravotních výkonů, které jsou cca o 25% vyšší než průměr OECD (ale předpokládá se ve skutečnosti ještě větší rozdíl). Dále ceny léčiv byly v roce 2005 o cca 30% (podle McKinsey Global Institute) až o 50% vyšší, než  byl průměr zemí OECD. Netýká se to generických léčiv, ale převážně originálních přípravků). 2x dražší je cena za  hospitalizaci opět ve srovnání s průměrem OECD. Prokazatelně platí, že lékaři v USA jsou lépe placení: praktičtí lékaři mají o 25-40 tis. dolarů ročně více než jejich kolegové ve Velké Britániii, Německu a Kanadě a dokonce až o 60 tisíc dolarů více než ve Francii. U specialistů jsou rozdíly ještě větší
  6. Podle zdrojů OECD Health data 2009  je v USA méně lékařů a nemocničních lůžek než v jiných zemích OECD: praktikujících lékařů 2,4/1000 obyvatel (OECD 3,1/1000), vyšetření 3,8 na obyvatele a rok (OECD 6,8/ obyvatel/rok), akutních nemocničních lůžek 2,7/1000 obyvatel (OECD 3,8/1000 obyvatel), hospitalizací 126/1000 obyvatel/rok (OECD 158/1000 obyvatel/rok), doba hospitalizace 5,5 dnů (OECD 6,5 dnů). Naopak je však v USA vidět větší aktivita chirurgických oborů: revaskularizace 521/100 tis./rok (OECD 267/100 tis./rok), TEP kolenních kloubů 183/100 tis./rok (OECD 118/100 tis./rok), císařských řezů 31/100 porodů (OECD 26/100 porodů). Podstatně více diagnostických zařízení a výkonů: MR přístrojů 26/milión obyvatel (OECD 11/milion obyvatel), MR vyšetření 91,2/1000 obyvatel (OECD 41,3/1000 obyvatel), CT přístrojů 34,3 /milión obyvatel (průměr OECD 22,8), CT vyšetření 228/1000 obyvatel (110/1000 obyvatel ).
  7. Nejnápadnějším rozdílem je vyšší počet ambulantních chirurgických výkonů, který je v USA 3x větší než průměr OECD. Např. tonsilektomií je provedeno  v režimu jednodenní chirurgie 4x více, než je průměr OECD (podobná čísla platí i pro operaci katarakty )

 Podle odhadů se v USA vydává ročně až 750 mld dolarů více než by odpovídalo produkci americké ekonomiky (země s HDP cca 40 tisíc dolarů na osobu podle parity kupní síly vydávají cca 3,5 tis. dolarů na obyvatele a rok). Je to v prvé řadě dáno vyšší cenou za medicínské služby, ale i vyšší cenou za zdravotnické prostředky (léky, přístroje atd.). Ukazatele úspěšnosti léčebných aktivit jsou v USA nevyrovnané (excelentní výsledky v onkologii naproti tomu větší počet komplikací u chronických onemocnění). V USA jsou velmi rychle zaváděny moderní, zejména zobrazovací, technologie, protože jsou jednak proplaceny systémem úhrad za jednotlivé výkony, ale také že medicina v USA je často nazývána „defenzivní" a zobrazovací metody představují důležitý prvek ochrany vůči soudním sporům.  

 Podkladem k článku byl materiál Marka Pearsona, vedoucího sekce zdravotnické politiky OECD, určený americkému Senátnímu výboru pro stárnutí.

 Autor: MUDr. Martin Opočenský, Ph.D.