Reforma zdravotnictví v Číně

Čína zažívá v posledních 30 letech dramatické změny charakterizované ekonomickou liberalizací, prudkým hospodářským růstem a masivní urbanizací obyvatelstva. Po dlouhou dobu nebyly tyto změny reflektovány v organizaci poskytované zdravotní péče, což postupně začalo ohrožovat i samotný hospodářský růst a významně se prohlubovala propast mezi dostupností zdravotní péče regionálně (rozdíl mezi rozvinutým východem oproti centrální a západní Číně, na venkově a ve městech). V roce 2001 představovaly přímé platby obyvatelstva 60%, čímž se lékařská péče pro mnohé stala zcela nedostupná.

To vedlo ústřední čínskou vládu po roce 2000 (jedním z důvodů bylo i nezvládnutí epidemie SARS  v roce 2002) ke snaze reformovat čínské zdravotnictví s cílem dosáhnout plošného pokrytí všeobecným zdravotním pojištěním v roce 2020. Plán se skládá z 5 hlavních částí: zajištění zdravotních služeb především v primární péči s návazností na specialisty a nemocnice a seznamu tzv. základních léčiv, programu služeb veřejného zdravotnictví (hygiena atd.), zdravotního pojištění a veřejných nemocnic. Tento plán je spolufinancován investicí 125 miliard dolarů v 3letém horizontu.

V roce 2003 mělo zdravotní pojištění  29.7% obyvatel (venkov 21%, město 55%), v roce 2011 již 95.7% (venkov 97.4%, město 90.9%). To znamená, že nyní je více než 1.28 mld. Číňanů kryto zdravotním pojištěním v jednom ze 3 hlavních programů (pro městské pracující obyvatelstvo, pro venkovské obyvatelstvo…). V čínském pojetí to však neznamená absenci přímých výdajů ze strany pacientů, které stále, např. v oblasti nemocničních výdajů, představují podle programu 32% až 57% (v roce 2003 až 85%). Je to jedna z příčin relativně častých předčasných odchodů pacientů z hospitalizace (31.3%). Spoluúčast na mimonemocničních výdajích představuje 60-70%. Zdravotní výdaje v roce 2011 představovaly cca 13% výdajů domácností.

Nemocniční péče je klíčovým organizačním prvkem v celém systému, Číňané podstatně více důvěřují péči poskytované ve velkých nemocnicích – 90% zdravotní péče (ambulantní a hospitalizační) je poskytováno právě v nemocnicích. Počet přijatých pacientů do nemocnic se díky příznivým úhradám ze zdravotního pojištění (úhrady za výkon) v posledních 8 letech zvýšil na 2.5násobek, rovněž počet nemocnic v letech 2000 až 2010 vzrostl o 30%. To však sebou nese i negativní důsledky, jako například medicínsky neodůvodněný nárůst počtu některých výkonů jako je např. císařský řez z 19.2% (2003)na 36.3% (2011). Zřejmě ze stejných důvodů je průměrná doba hospitalizace v čínské nemocnici 12.1 dne (průměr OECD 6.5). V současné době probíhají v 16 městech pilotní projekty, pomocí kterých se zkoušejí různé modely řízení a fungování veřejných nemocnic v systému zdravotního pojištění včetně modelu společné existence privátně a státem vlastněných nemocnic.

Podstatným cílem reforem je posílit primární, tj. mimonemocniční péči. V první řadě jde o personální posílení v této oblasti, k jejímu zajištění je zapotřebí až 300 tisíc lékařů primární péče v následujících 10 letech. Kromě organizačních opatření (dostatek lékařských fakult atd.) je nutná i finanční podpora ze strany státu, který ročně za jednoho pacienta v současné době za balíček základních služeb platí 25 juanů (tj. cca 90 Kč. Centrální vláda podporuje rozvoj primární péče převážně v centrální a západní části Číny.

Zajimavý je čínský přístup k lékové politice. Ve snaze zajistit přístup ke kvalitním a bezpečným lékům stát definoval tzv. Národní seznam základních léčiv, který musí být  dostupný u všech poskytovatelů primární péči v systému veřejného pojištění. Stát má snahu vypracovat podobný seznam i pro nemocnice a privátní sektor. V tomto seznamu se nachází 307 generických látek, z toho 205 chemicky definovaných a k tomu 102 (!) tradičních čínských bylinných preparátů.

Reforma čínského zdravotnictví je nezbytná i kvůli demografickému vývoji a již zmíněné výrazné migraci obyvatelstva. Počet obyvatel žijících ve městech se zvýšil z 191 miliónů v roce 1980 na 622 miliónu v roce 2009, měst s počtem nad 500 tisíc obyvatel je nyní 140 oproti 40 v roce 1978. Tento trend má nadále pokračovat. Čínská populace stárne, očekávaná střední délka života byla v roce 2005 73 roků. V roce 2050 bude průměrný věk obyvatelstva 49.8 roků (dnes 32.6) a podíl obyvatelstva staršího 65 let bude víc než 25%. Z toho všeho je patrné, že se tato velmoc neobejde bez fungujícího zdravotnického systému.

MUDr. Martin Opočenský, Ph.D. s využitím The Lancet