Na sjezdu pořádaném v Praze ve Vysočanech obhajoval prezident Lékařské komory M. Kubek způsob, kterým řídí profesní komoru a ve většině klíčových hlasování se mu dostalo nejméně 2/3 podpory (z 372 možných delegátů se zaregistrovalo 298). Jako každý rok se objevilo téma, na kterém se projevily již letité „animozity“ a o kterém se až překvapivě dlouho diskutovalo. Letošním předmětem k diskusi se stala otázka vydávání časopisu Tempus Medicorum, respektive způsob financování ztráty, která vzniká při jeho vydávání. Na této cca 3 miliónové ztrátě by se nově měla podílet okresní sdružení cca 60% podílem. Pro představu z výběru členských příspěvků každoročně komoře plyne 98 miliónů CZK, z toho centrum získá 40 %. V současné době výroba a distribuce jednoho čísla Tempus Medicorum přijde na cca 7,70 Kč. V diskusi byl kladen důraz na udržení informačního kanálu v listinné podobě uvnitř komory, elektronické verze by měly podstatně menší efekt (např. až 20 % lékařů prý nepracuje s PC). Lékařská komora oslovila předsedy lékařských komor v EU a z 18 přijatých odpovědí vyplývá, že téměř ve všech zemích jsou pro členy k dispozici obě formy zdarma.
Dalším námětem byla problematika celoživotního vzdělávání a harmonizace našich předpisů s normami EU, kdy nejpodstatnější změnou se stává povinnost nasbírat 150 kreditů (ze stávajících 50) v období 5 let k tomu, aby bylo možné žadateli vydat Diplom celoživotního vzdělávání. Ten je nezbytností pro žadatele o primářskou licenci a zároveň představuje 1 halířovou bonifikaci v kapitaci pro jednoho majitele z řad praktických lékařů. Došlo k přesnému definování počtu kreditů, které lze získat v jednotlivých akcích (nově i zahraničních akreditovanými systémem UEMS-EACCME) – 1 den 6 kreditů (1 bod – min. 45 minut), při elektronické formě vzdělávání max. 3 body za jednotlivý kurz.
V sekci věnující se aktuálním problémům dnešního zdravotnictví byla věnována pozornost ústřední problematice dnešních dnů a to připravovanému omezení lůžkové péče (na toto téma bude v dohledné době zpracován samostatný článek). Prezident Kubek se věnoval klíčovému problému současnosti, kterým je podfinancování současného zdravotnictví. Souvislost s dnešní všeobecnou stagnací vyjádřenou ustrnutím HDP je zřejmá, ale slovy M.Kubka lze konstatovat „ že prosperita nás minula a když peníze byly, tak se do zdravotnictví nedaly“. V roce 2011 představoval podíl HDP na zdravotnictví 7,58%. V zemích OECD vydávají na zdravotnictví méně pouze Korea, Polsko, Chile, Turecko a Mexiko (průměr EU-15: 8,9% HDP). Pokles výdajů na zdravotnictví je větší než pokles HDP. To se projevuje tím, že klesají příjmy a především kvůli čtyřleté stagnaci jsou platby za státní pojištěnce (723 Kč) a platby OSVČ (1260 Kč) oproti zaměstnancům (3088 Kč) nízké až neudržitelné. Dokazuje to i vývoj výběru pojistného (v roce 2007 + 17 198 Kč, v roce 2011 – 5 156 Kč).
Co hrozí v současné chvíli podle prezidenta Kubka? Platby ve výši 95% referenčního období a zbytek doplatí pouze v případě, že by celý segment nepřekročil 100%. Přechod na roční vyúčtování a nezohledňování kódů 09511 a 09513 v počtu RČ, zpřísnění regulací, zavádění prvků řízené péče (gynekologové a jejich nový systém úhrad u těhotenství), degresivní body by se nezohledňovaly v budoucnosti. Uvažuje se o zvýšení pojistného (Německo z 14,9 na 15,4%). Ze strany ČLK zazněl jednoznačný požadavek, aby pojišťovny regulovaly své klienty a ne své obchodní partnery.
Ředitel VZP P.Horák prezentoval aktuální situaci největší pojišťovny. Posledním rokem, kdy příjmy převyšovaly výdaje byl rok 2008, od té doby jsou ztráty kryty z rezerv. Představil poslední kroky, kterými pojišťovna řeší napjatou bilanci – 13 poboček se sloučilo v 6, mělo být propuštěno na 800 zaměstnanců této pojišťovny, čímž by se ušetřilo tak ¼ mld., o 30% klesl počet manažerů této pojišťovny, došlo k úsporám v provozním fondu VZP (cca 2,84 % z vybraných prostředků pojištění lze použít na provoz) - za cca 2,881 mld. a tyto prostředky byly použity k úhradě zdravotní péče. Dále se pochlubil efektivitou výběru pojistného v prvním kvartálu 2012 a to 98,02% (každé navýšení efektivity přinese navíc 1,5 mld.). V další části se věnoval restrukturalizaci lůžkového fondu a mimo jiné uvedl kritéria hodnocení: plnění věcného, technického a personálního vybavení, souběh úvazků (maxim. 1,2), minimální využití lůžkového fondu na 75%, geografická dostupnost péče, zhodnocení produkce ve vybraných odborech (data Národního referenčního centra), minimální počet tzv. klíčových výkonů, kvalita a efektivita poskytované péče. Již den předem na konferenci ČLK uvedl, že VZP připravuje podobná měřítka pro ambulantní sektor a chystá se je uplatnit při prodlužování smluv. O firmě IZIP v prezentaci ani slovo.
Ministr Heger byl hlavním tahákem z řad politiků části sjezdu věnované hostům. Na úvod se ohradil proti označení z úst M.Kubka, že vystupuje spíše jako náměstek ministra financí a ne jako ministr zdravotnictví. Poté přednesl pro MZ pozitivně marketingovou přednášku, jejímž mottem bylo konstatování, že je především ministrem reformní vlády napravující enormní dluhy z minulosti a jeho prvořadou úlohou je hájit zájmy občanů a zároveň i potenciálních pacientů této země. Zdravotnictví podle něj bylo „opakovaně masivně podpořeno“(cestou navýšení platby za státního pojištěnce, která se ale již nyní 4. rokem nemění), což již nebude do budoucna možné. Ministr poté připustil, že nese odpovědnost za nenaplnění 3. časti memoranda, ale nezapomněl dodat, že stávající průměrná mzda lékaře 57 tis. je 2,34 násobek průměrné mzdy v ČR a bez započítání mladých lékařů se blíží požadovanému trojnásobku. Opět se však vyhnul srovnání průměrné hodinové mzdy, které by vše objasnilo. V podobném duchu se neslo celé vystoupení pana ministra, kterého evidentně uspokojuje 15. místo ČR mezi 34 hodnocenými zeměmi v rámci European Health Consumer Index.
Autor: MUDr.Martin Opočenský, PhD.
RSS/Atom: