V den, kdy ve Washingtonu udeřil shutdown, prezident Barack Obama ve zvláštním projevu v Růžové zahradě Bílého domu nešetřil silnými slovy. "Je to otázka života a smrti," pronesl prezident. Zavřené vládní budovy, administrativa bez peněz, ochromený výkon státní správy - to je velmi vážná věc, ale otázka života a smrti? Vždyť dříve či později se najde řešení a věci začnou fungovat. Nepřehnal to prezident?
Ale teď už musíme s pravdou ven. Prezident nemluvil o shutdownu, ale o jiné, zásadnější a pro řadu Američanů skutečně životně důležité věci. Ozdravotním pojištění.
Patnáct procent amerických občanů, zhruba 48 milionů lidí, dnes nemá žádné pojištění. Právě v úterý ale ve Spojených státech začal fungovat jeden z úhelných kamenů Obamovy zdravotní reformy, kterou v zákonné podobě prezident podepsal v březnu 2010. Na federální úrovni a v jednotlivých státech unie byly v úterý spuštěny takzvané zdravotní burzy, na kterých si Američané mohou pořídit pro ně nejvýhodnější pojišťovací plán.
Toužebný "individuální mandát"
Podstatné je, že pro dosud nepojištěné nejde jen o "možnost", ale přímo o "povinnost". Tento takzvaný "individuální mandát", který v USA zavádí všeobecnou pojišťovací povinnost, je klíčovým prvkem celé složité legislativy, a právě na tom, zda se tuto část zákona podaří uvést do praxe, záleží osud celé reformy.
V příštích šesti měsících, kdy mají lidé čas, aby si takto obstarali pojištění, se rozhodne o tom, zda z hlediska hodnocení celého Obamova prezidentství zůstane jen u ambiciózního pokusu, z něhož nakonec zbudou jen dílčí změny, nebo zda půjde o historický mezník. Jakým předtím byly například program penzijního zabezpečení, prosazený ve třicátých letech minulého století za prezidenta F. D. Roosevelta, nebo program zdravotního zabezpečení ve stáří (Medicare), schválený před padesáti lety za Lyndona Johnsona.
Pro Obamu bylo úspěchem už samotné zákonné prosazení reformy, ale zároveň to byl jen začátek velmi složité cesty k jejímu uvedení do praxe. Už samotný mimořádně kostrbatý způsob, kterým Obama na začátku roku 2010 protlačil legislativu Kongresem, byl na hraně - ve Sněmovně reprezentantů pro zákon nezvedl ruku ani jeden republikán. To také předznamenalo následný odpor nemalé části veřejnosti, který vyústil ve vznik konzervativního hnutí Tea Party a v těžkou porážku demokratů v kongresových volbách na podzim 2010, kdy republikáni převzali kontrolu ve sněmovně.
Schválení reformy zdravotnictví, kterou Tea Party záhy pejorativně přejmenovala na "Obamacare" (spojení: Obama a health care), prezident zaplatil tím, že svých dalších velkých cílů, které avizoval s příchodem do Bílého domu na začátku roku 2009 - jako měla být především imigrační legislativa -, se musel vzdát. Už nemá šanci prosadit tyto návrhy v Kongresu, kde kvůli reformě zdravotnictví ztratil většinu v dolní komoře.
Reforma Obamovi komplikuje i řadu jiných věcí, jak ukázal právě vládní shutdown. Možnou dohodu o financování administrativy totiž konzervativci podmínili tím, že prezident nejméně o rok odloží otevření systémuzdravotních burz. Na nic takového Obama nemohl přistoupit,zdravotní burzy se v úterý rozběhly. Ale administrativa se zavřela a prezident teď musí s Kongresem složitě licitovat o rozpočet, místo aby se věnoval jiné agendě.
Je to v rukou Američanů
Připomeňme, že reforma už také přežila ústavní žalobu, když Nejvyšší soud USA loni v létě rozhodl, že "individuální mandát" se nepříčí americké ústavě. A přežila také více než padesát hlasování v Kongresu, kde se republikáni při každé příležitosti snaží reformu odvolat.
Jde sice jen o demonstrativní gesta, neboť demokratickou většinou v Senátu by takový návrh neprošel, ale dokládá to, že politický odpor proti reformě neoslabuje, že republikáni věří, že legislativu, respektive její uvedení do praxe, ještě mohou zastavit.
V tomto kontextu a po všech úskalích, která reforma překonala, je vlastně spravedlivé, že její osud teď konečně mají v rukou ti, kterých se nejvíce týká. Tedy desítky milionů v současnosti nepojištěných Američanů. Pokud vstoupí do Obamou nabízeného systému, ospravedlní tím jeho smysl nejen morálně, ale také fakticky. Neboť pro zdárné fungování zdravotních burz je nutné, aby se jich účastnilo co nejvíce lidí.
Ze zákona by nepojištění Američané ani neměli mít jinou volbu. Kdo nebude do konce března roku 2014 pojištěn, vystavuje se pokutě, která bude v příštím roce činit nejméně devadesát pět dolarů nebo jedno procento z příjmu.
Zdravotní burzy, kde na jednom místě své plány nabízejí desítky pojišťoven, se také zdají být - i když zatím jen podle modelových kalkulátorů cen - finančně výhodnější než programy, které šlo dosud získat u komerčních pojišťoven.
Na zdravotní burze například zákon zakazuje, aby pojišťovna při sjednávání pojistky do ceny promítla zdravotní stav nového klienta nebo aby jej na základě zdravotních problémů odmítla pojistit. Pojištění nazdravotních burzách navíc bude pro chudší klienty státně dotováno, což ještě jen sníží jeho cenu ve srovnání s běžnou komerční konkurencí.
Válka slov
Zdálo by se tedy, že nepojištění Američané nejen nemají na vybranou, když jim hrozí pokuta, ale že ani není moc o čem přemýšlet, když s největší pravděpodobností mohou získat levnější pojištění, než jaké dosud nabízel trh.
Jenže tahle logika ve vztahu k Obamově zdravotní reformě nefunguje. Z reformy, coby věcného problému, se stalo politické, ideologické téma, o něž se vede tvrdý souboj. A je to, jak v politice obecně platí, především souboj o veřejné mínění.
Barack Obama má na své straně sílu a "megafon" prezidentského úřadu. Pracují pro něho dobře vycvičené aktivistické organizace, které prošly ohněm ve dvou prezidentských kampaních. Má na své straně i některá velká média, hollywoodské hvězdy a obecně velkou část umělecké scény.
Přesto je to málo. Většina lidí, dle průzkumů aktuálně v poměru 60 : 40 procentům, zdravotní reformu odmítá. Odpor je nesmírně silný. Ideově vedený přesvědčením, že Obamova reforma nepatří do americké společnosti, založené na svobodném občanském rozhodování.
Lidé mají zaručenou svobodu zdravotní pojištění nemít, stejně jako mají jiní Američané svobodu platit si drahé kvalitní zdravotní zabezpečení. Odpůrci reformy tvrdí, že by americkou zdravotní péči tato změna znivelizovala, tedy zhoršila.
K pochopení intenzity občanského odporu stačí do internetového vyhledávače zadat heslo "Obamacare". Nestačíte pak žasnout nad lidovou tvořivostí (jejíž ukázky na této straně přetiskujeme), která kromě jiného karikuje oficiální kampaň a loga Bílého domu. Vedle občanského aktivismu jsou na straně odpůrců i silné komerční zájmy velkých pojišťoven.
Za televizní inzerci proti reformě bylo v uplynulých třech letech utraceno 400 milionů dolarů, zatímco na její podporu pouhých 75 milionů. A stejně jako za prezidenta Obamu se i tady angažují dobře organizovaná sdružení. Velice aktivní v boji proti reformě je například vlivný washingtonský think-tank Heritage Foundation.
"Garantuji vám, že až reforma začne opravdu fungovat, její odpůrci už ji nebudou nazývat Obamacare," pronesl prezident Obama minulý týden. Původně hanlivé pojmenování Obamacare teď už Bílý dům používá jako jedno ze signálních slov vlastní proreformní kampaně. Zda mu ale tenhle malý úspěch může pomoct k vítězství v celé válce, není zřejmé.
Všechno teď záleží na Američanech, kterým je zdravotnická reforma určena. Oni sami ale rozhodnuti nejsou. Podle v pondělí zveřejněného průzkumu Gallupova ústavu mezi nepojištěnými Američany se většina z nich (65 %) "pravděpodobně" pojistí, zatímco čtvrtina chce spíše zůstat nadále bez pojištění a raději zaplatit pokutu.
Pokud by se tento průzkum skutečně promítl do praxe, Barack Obama by měl své velké vítězství na dosah. Ale počítat s tím, že by teď druhá strana složila zbraně, určitě nemůže. Spíše to bude naopak, s úterním otevřenímzdravotních burz bude velká občanská válka o reformu dále gradovat.
AUTOR: Daniel Anýž
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
Zdroj: www.ihned.cz
RSS/Atom: