Akce Děkujeme, odcházíme pomohla zvýšit platy lékařů českých nemocnic. Na tom se shoduje ministr zdravotnictví, předseda LOK, ředitelé pojišťoven i ředitelka fakultní nemocnice, které s pěti otázkami oslovil server IHNED.cz. Ale co ostatní výtky na konto nemocného zdravotnictví?
Čeští lékaři před rokem bouchli do stolu a chtěli přidat dlouho slibované peníze. Když žádosti nepomohly, dala pětina doktorů v českých nemocnicích výpověď. Pár dnů před tím, než začaly výpovědi platit, vláda peníze na zvýšení mezd lékařů našla.
Jeden z hlavních cílů akce Děkujeme, odcházíme se naplnil. Splnil se tak, jak bylo dohodnuto? A co dalšího protest lékařů změnil?
Server IHNED.cz oslovil pět osobností spojených se zdravotnictví. Ministra resortu Leoše Hegera, ředitele VZP Pavla Horáka, předsedu LOK Milana Kubka, ředitele Odborové zdravotnické pojišťovny Ladislava Friedricha a ředitelku VFN Danu Juráskovou.
Položili jsme jim pět shodných otázek.
1) Lékaři protestovali proti tomu, jak se ve zdravotnictví nakládá s veřejnými penězi (chaos při nákupu zdravotnických potřeb, předražené zakázky...). Co se z vašeho pohledu změnilo k lepšímu a v čem jsou ještě největší rezervy?
2) Hlavním bodem kampaně se staly neodpovídající platy. Jsou už dnes podle vás platy lékařů adekvátní?
3) Čekáte, že dojde v příštím roce k dalšímu výraznému růstu platů všech zdravotníků a považujete případné další zvyšování za vhodné?
4) V Memorandu je uvedeno, že více peněz musí jít ruku v ruce s reformou a vyšší efektivitou. Jsou už podle vás tyto podmínky splněny?
5) Kampaň Děkujeme, odcházíme hrozila odchodem lékařů do ciziny. Je to stále reálná hrozba pro české zdravotnictví, nebo spíše nafouknutá bublina?
Pavel Horák, ředitel VZP
1) Podle mého názoru se některé věci k lepšímu změnily. Rozšiřují se elektronické aukce jako forma realizace 
veřejné zakázky, snížila se investiční aktivita k pořizování drahé a z pohledu systému nepotřebné přístrojové techniky, zejména se spoluúčastí evropských fondů, a managementy nemocnic si uvědomily nutnost zajistit zdroje pro krytí personálních nákladů. Uspořádanost systému se však nezvýšila.
2) Je řada zařízení, kde adekvátní jsou. Existují nepochybně zařízení, kde jsou stále nízké, ale paradoxně jsou zařízení, kde jsou neadekvátně vysoké a to zejména tam, kde z důvodu nedostatku lékařů si je nemocnice přetahují a přeplácejí a to navíc mimo ekonomické možnosti těchto zařízení. To se děje místo toho, aby se péče rozumně soustředila a nároky na počty vysoce kvalifikovaného personálu se snížily.
3) Nevím o jiných zdrojích, než zvýšení efektivity zdravotnictví, které by se pro to daly použít. Navyšování platů středního zdravotnického personálu není třeba, dnes až na místní odlišnosti není problém s jeho získáním za současných platových podmínek a u lékařů je třeba zejména změnit strukturu jejich příjmů – od závislosti na přesčasové práci, nadúvazcích a soubězích k dobré odměně za běžnou pracovní dobu závislou na kvalifikaci, výkonu, odpovědnosti a kvalitě práce konkrétního lékaře. To si vyžaduje změnu sítě (koncentraci) a zejména změnu v organizaci práce lékařů. Lékaři nemají vykonávat práce, které může zastat pracovní síla s nižší kvalifikací. Musí se také zvýšit kompetence a odpovědnost primární péče a zdravotních pojišťoven v organizování a koordinaci péče a také odpovědnost a informovanost pacienta.
4) Nejsou, spíše vidíme, jak by se situace mohla ještě komplikovat s blížícími se dalšími volbami. Jenže postupně končí ono dobrovolné období, kde se řada věcí dala připravit a realizovat postupně a přichází období, kdy nás ke zvýšení efektivity donutí ekonomická realita.
5) Povolání lékaře znamená nejdelší studium jaké existuje, plnou kvalifikaci a slušný plat získává lékař za dalších 5 až 10 let po promoci. Je to povolání s vysokou odpovědností a také vysokým rizikem a proto bez ohledu na tuto akci dochází jak ke snižování zájmu absolventů středních škol o studium medicíny, tak k tomu, že lékaři, kteří již často za studií vyjíždějí na zahraniční pobyty v rámci Evropské unie, vidí svoje uplatnění v Německu, Rakousku a Velké Británii. Jedná se o pozvolné, ale dlouhodobé trendy, které až se díky velmi nevyhovující věkové struktuře lékařů, na nichž dnes stojí poskytování zdravotní péče demaskují, nebude je možné rychle zvrátit a budeme muset jejich důsledky akceptovat. Nedostatek lékařů není jen ve vyspělých státech Evropské unie, ale i v USA, kam je nyní migrace minimální, ale kde podle některých prognóz potřeba nových lékařů ze zahraničí může znamenat potenciální nabídku všem nově plně kvalifikovaným mladým lékařům z Evropské unie.
Leoš Heger, ministr zdravotnictví
1) Změnilo se mnohé. Spustili jsme strategii boje proti korupci, kterou postupně rozšiřujeme: rozjíždíme elektronické aukce na veřejné zakázky, centralizujeme nákupy v nemocnicích. Legislativním procesem prochází jednotlivé reformní zákony, které přináší do českého zdravotnictví jasná pravidla a pořádek. Rezervy jsou stále v restrukturalizaci sítě poskytovatelů a smluvní politice, což nyní bude naše priorita.
2) Platy lékařů jsou dnes zcela určitě na vyšší úrovni, než tomu bylo před rokem. V tomto ohledu došlo k výraznému posunu, přesně, jak jsme slíbili v Memorandu. Mzdy v reálu stouply o 20% a z původních přibližně 50 000 hrubého se průměrná mzda lékaře zvedla na více než 60 000.
3) Uděláme pro to maximum, i když otevřeně říkám, že ekonomická situace není dobrá. Ve všech sektorech ekonomiky se šetří a zdravotnictví na tom není jinak. Peníze na platy proto nemohou přijít nalitím dalšího balíku peněz do systému, ty prostě nejsou, ale vnitřními úsporami. A pevně věřím, že při jejich hledání pomohou i zdravotníci.
4) Myslím, že řada schválených zákonů je důkazem, že ministerstvo na reformě pracuje na plno. Kromě toho se snažíme hledat další vnitřní rezervy, například omezením toku peněz do investic i díky zpomalení rozvoje medicíny. Je ale třeba, aby rezervy hledali všichni poskytovatelé i zdravotníci nejen ministerstvo.
5) Nepovažujeme to za reálnou hrozbu. Na základě výzvy Děkujeme, odcházíme žádná masa lékařů ve finále neodešla. A pokud někteří kvalitní do zahraničí odcházejí „na zkušenou,“ nejde o nic negativního, ale naopak o blahodárný stav.
Milan Kubek, předseda České lékařské komory
1) K lepšímu se bohužel nezměnilo nic. Boj s korupcí v podání vlády, kterou samu o sobě zmítají skandály a podezření z korupce, působí tragikomicky. A ani ministr Heger nemá zájem nebo odvahu řešit byť třeba jen ty 
případy předražených zakázek a korupce, které byly dokumentovány ve sdělovacích prostředcích. Pokud vím, tak prakticky všechny kontroly prováděné ministerstvem zdravotnictví končí závěrem, že vše je a bylo v pořádku.
2) Přestože v drtivé většině nemocnic došlo ke zvýšení platů lékařů v souladu s podepsaným Memorandem, zůstává ohodnocení kvalifikované práce lékařů i ostatních zdravotníků tragické. Dokud se platy lékařů za základní pracovní dobu, tedy bez přesčasů, nedostanou na úroveň obvyklou ve vyspělých státech, tedy na požadovaný 1,5 – 3násobek průměrné mzdy v závislosti na dosažené kvalifikaci, bude nespokojenost lékařů oprávněná.
3) Zvyšování platů lékařů je naprosto nezbytné. V opačném případě nebude mít za pár let naše pacienty kdo léčit. Ostatně sehnat kvalifikovaného lékaře je problém již dnes.
4) Ministr Heger se v Memorandu zavázal, že bude na reformě zdravotnictví spolupracovat s Lékařským odborovým klubem i Českou lékařskou komorou. Tento slib nesplnil. Za neschopnost ministra a vlády však my lékaři neneseme žádnou zodpovědnost. Není naší chybou, že neproběhla restrukturalizace lůžkového fondu, že neexistuje zákon upravující transparentním způsobem tvorbu cen a úhrad léků i zdravotnického materiálu, není naší chybou, že neexistují standardy, že nebylo vytvořeno připojištění… Byl to ministr Heger, nikoliv lékaři, kdo dopustil, že díky zvýšení dolní sazby DPH vysaje státní rozpočet jen příští rok ze zdravotnictví 4 miliardy korun, a byl to také ministr Heger, kdo vůbec ani nenavrhnul valorizaci plateb pojistného za takzvané státní pojištěnce. Lékaři i ostatní zdravotníci mají právo požadovat po vládě splnění závazku zvýšit od 1. ledna 2012 platy lékařů o 10% a valorizovat zároveň platy ostatních zdravotníků.
5) Akce Děkujeme, odcházíme skončila úspěchem, hromadný odchod lékařů z nemocnic byl v dané chvíli zažehnán a exodus do ciziny se alespoň na čas zpomalil. Bohužel v současnosti jsme svědky opět postupného nárůstu počtu kolegů, kteří hledají a nalézají uplatnění v zahraničí, neboť ztratili víru v to, že se poměry v této zemi v dohledné době zlepší. Jen do konce srpna požádalo Českou lékařskou komoru o dokumenty potřebné pro práci v zahraničí 380 lékařů s praxí a 130 čerstvých absolventů lékařské fakulty. Díky rozvoji medicíny a stárnutí populace totiž roste potřeba lékařů ve všech vyspělých státech a bohatší země se nerozpakují řešit své vlastní problémy nákupem odborníků v těch zemích, které si jako Česká republika vzdělaných lidí neváží.
Ladislav Friedrich, ředitel Oborové zdravotní pojišťovny
1) Efektivita vynakládaných nákladů v jednotlivých nemocnicích je vždy předem věcí vlastníka. V privátních 
zařízeních si majitel náklady určitě hlídá velmi obezřetně. Ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel největších zdravotnických zařízení také postupně schvaluje změny. Na vyhodnocení jejich účinnosti je asi ještě brzy. Konkrétní námitky a poznatky by proto lékaři, zvlášť pokud jsou odborově organizovaní, měli uplatňovat přímo v jednotlivých nemocnicích. Zde však zatím informace o zásadních konkrétních aktivitách nemám.
2) Systém nárokových tarifních mezd považuji za velmi neefektivní. Nutně musí vznikat případy, kdy je vzhledem k celkovým výsledkům lékař placen zbytečně moc, nebo naopak málo. Plošné úpravy mezd v této kategorii pak dále zvyšují nároky i v oblasti smluvních platů, do které by stát vůbec neměl zasahovat. Celkově se domnívám, že bez vyvážených úspor někde jinde není možné plošné navyšování mezd profinancovat.
3) Doufám, že v příštím roce porostou platy lékařů jen v těch zdravotnických zařízeních, která si to budou moci na základě vlastních úspor dovolit – tedy bez plošného navyšování úhrad zdravotní péče.
4) Systémově a plošně zatím tuto vyšší efektivitu nevidím.
5) Skutečný exodus lékařů do zahraničí podle mého názoru nehrozí. Platy nyní nerostou ani jiným profesím a ani zde hromadně nikdo neodchází.
Dana Jurásková, ředitelka VFN
1) Pravidla pro veřejné zakázky jsme ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze nastavili již v minulém roce a řídíme se jimi. Zvýšili jsme počet elektronických aukcí a plánujeme v tomto trendu i nadále pokračovat.
2) Celkově se domníváme, že platy lékařů jsou v současné době již v adekvátní výši. S tím, že u mladých lékařů by se mohly ještě nacházet určité rezervy.
3) Obáváme se, že na zvyšování platů lékařů nebudou dostatečné zdroje. V každém případě se nám nezdá vhodné plošné zvyšování platů bez ohledu na výkon jednotlivce. Pokud dojde k dalšímu zvyšování platů, mělo by být individuální.
4) Nemyslíme si, že jsou všechny podmínky splněny.
5) VFN nezaznamenala žádné zvýšení odchodů lékařů do ciziny. Individuální odchody jsme zaznamenaly, ale ne ve zvýšené formě, zůstávají na úrovni předchozích let.
Zdroj: www.ihned.cz
RSS/Atom: