WHO oficiálně ohlásila konec pandemie virem H1N1


Prezidentka WHO, Margaret Chan, oficiálně ohlásila 10.srpna konec pandemie chřipky H1N1. Pandemie, která vyvolala mnoho otázek a diskuzí, zvláště pak ohledně otázky jejího možného nekorektního vyhlášení pod vlivem zájmů farmaceutického průmyslu. Podle údajů Světové zdravotnické organizace zemřelo celosvětově v důsledku infekce virem H1N1 18 500 lidí.WHO však uvedla, že v této tzv. post-pandemické fázi nebezpečí infekce stále trvá a dokonce  může dojít k jejímu opětovnému vzplanutí, i když zřejmě pouze v lokálním měřítku (viz. Nový Zéland).

V posledních měsících se WHO stala terčem ostré kritiky za svůj přístup k problému infekce virem H1N1 a koncem června se tímto problémem zabývalo i parlamentní shromáždění Rady Evropy. Mezi hlavní kritiky činnosti WHO patřil britský labouristický poslanec Paul Flynn a šéfredaktorka prestižního odborného periodika British Medical Journal, Fiona Godlee. P. Flynn prohlásil: „ Jednalo se o pandemii, která ve skutečnosti žádnou pandemií nebyla". Hlavním předmětem kritiky je dlouhodobá neochota WHO zveřejnit jména členů expertní skupiny, která hrála klíčovou roli v rozhodnutí o vyhlášení pandemie. Ukazuje se, že WHO si buď neuvědomovala nebo přinejmenším podcenila možnost vzniku konfliktu zájmů u členů této komise, kteří podle výše uvedených kritiků měli získat v minulosti honoráře od zainteresovaných farmaceutických firem. Jedná se o experty, kteří se podíleli jako účastníci studií např. na vývoji antivirotických preparátů, jako např. oseltamivir (firma Roche) nebo zanamivir (GlaxoSmithKline). WHO se brání tím, že nepublikování jmen těchto expertů je mělo naopak chránit od komerčních „tlaků" a dále konstatováním, že „otázku konfliktu zájmů bere velmi vážně".

Dalším sporným bodem je okamžik vyhlášení pandemie. WHO se brání prohlášením, že vyhlášení pandemie vycházelo z konkrétních epidemiologických a virologických kritérií a že stávající pandemický plán byl přijat po dvouletých přípravách v únoru 2009. Tedy v době kdy se ještě vůbec o pandemii H1N1 nemluvilo. Faktem však je, že WHO změnila začátkem května dlouholetou definici pandemie a vypustila z ní větu, že pandemie je událost s enormním počtem úmrtí a onemocnění (a to se už o onemocnění H1N1 dobře vědělo). Je nepochybně velmi složité se orientovanost v nejisté situaci a přijímat takováto rozhodnutí. Podle Gerda Gigerenzera, experta na rizikovou komunikaci německého Max Planckova Institutu, je ale potřeba tuto nejistotu dát najevo. Podle něj neexistoval vědecký poklad pro odhad WHO o možných 2 miliardách infekcí H1N1, natož o efektivitě a škodlivosti vakcín. A navíc se WHO tohoto odhadu držela i ve chvíli, kdy proběhla „zimní chřipková sezóna" v Austrálii a na Novém Zélandu, kde se nakazil infekcí H1N1 1-2 obyvatel z tisíce.

WHO tuto kritiku odmítla a označila ji za „konspirativní" teorii. Prezidentka WHO M. Chan však připustila, že tato „normativní" instituce bude muset být flexibilnější v hodnocení závažnosti událostí a označovat je v budoucnosti stupněm závažnosti: lehký, střední a těžký. Podle odhadů investiční banky JP Morgan se celkový obrat prodejů pandemických vakcín a adjuvancií očekává okolo 6,9 miliard dolarů (auditované výsledky firem za rok 2009 hovoří  o částce 2,5 mld, rok 2010 zatím chybí ). Podle poslance P. Flynna, jehož kritickou zprávu podpořilo hlasováním i parlamentní shromáždění Rady Evropy, bylo výsledkem netransparentních událostí, ke kterým došlo okolo vyhlášení pandemie virem H1N1, pokroucení priorit veřejného zdravotnictví v celé Evropě a plýtvání obrovskými prostředky veřejných peněz, dále pak vytvoření neoprávněné atmosféry strachu a zdravotních rizik aplikací nedostatečně testovaných vakcín. Co je však ještě závažnější, možný pokles důvěry při příchodu další vážné epidemie by mohl mít katastrofální důsledky.

Evropští poslanci vyzvali vlády, aby podpořily vznik veřejných fondů, jejichž úkolem by bylo financovat nezávislý výzkum včetně nezávislých studií a expertních závěrů. Dále vyzvali i farmaceutický průmysl, aby změnil způsob své komunikace a spolupráce s veřejným sektorem.

Autor: MUDr.Martin Opočenský, Ph.D. s využitím www.bmj.com a www.pharmatimes.com