Zdravotní péče v Jižní Africe aneb jak se léčí v místě fotbalového šampionátu?


Nelsona Mandelu propustili z vězení před 20 lety, po dalších několika letech se konaly svobodné demokratické volby. V zemi, kde žije cca 49 miliónů obyvatel, však klesla po změně režimu střední délka života u mužů na 50 let a u žen na 53 let. Jedná se o ekonomicky nejvyspělejší zemi afrického kontinetu. Výdaje na zdravotní péči jsou ve výšce cca 8,6% HDP a výdaje na zdravotní péči na obyvatele 869 US dolarů (údaje WHO z roku 2006), což je přibližně polovina výdajů v ČR.

Největším problémem je epidemie HIV/AIDS, což je onemocnění velmi nákladné na péči. Ve věkové skupině 15-49 let je HIV pozitivních 17,6%, v těhotenských klinikách, kam je koncentrována péče o těhotné, je HIV pozitivita 29,1%. HIV/AIDS postihuje převážně černošskou populaci s velkým počtem úmrtí, což představuje významný i sociální problém. Odhadovaný počet tzv. HIV sirotků  je 1,2 miliónu. Vysoká je mateřská mortalita (150/100 tis. živě narozených dětí - u nás 2,6/100 tis. ) a dětská úmrtnost. V Jižní Africe zemře do 5 let 65 dětí z 1000 narozených, u nás jsou to přibližně 4 děti. Významným problém je dále malárie a úmrtí v důsledku násilné trestné činnosti. Nejrychleji však v poslední době roste nemocnost na kardiovaskulární onemocnění.

Tento vzestup podle prof. Myosiho z Univerzity v Kapském městě, jak jej uveřejnil European Heart Journal, nelze vysvětlit postupující urbanizací. Naopak nárůst mortality na kardiovaskulární onemocnění je patrný mezi nejchudším obyvatelstvem ve venkovských oblastech. Oproti západnímu světu je stálý nárůst neischemických chorob typu revmatické choroby srdeční a dilatační kardiomyopatie. Mezi černošskou populací vyšetřovanou v nemocnicích pro srdeční onemocnění je zastoupení ischemické choroby srdeční pouze 10%. Zde je zajímavá souvislost mezi nízkou hladinou celkového cholesterolu a naopak vysokou hladinou HDL-cholesterolu v této populaci.

Složitost situace v kardiovaskulární oblasti ilustruje situace nemocnic v Sowetu s jedním tonometrem na 500 pacientů, a tak se těmto pacientům prostě tlak neměří. Dalším problémem je koncentrace systému zdravotní péče na tuberkulózu, HIV, ale např. i problematika hypertenze v Jižní Africe v převážně státem vlastněných zdravotnickým zařízeních.

Zdravotní péče je státem poskytována dětem a těhotným zdarma. Veřejný sektor poskytuje 80% péče převážně 41,5 miliónům obyvatel, zbytek (pojištěných cca 8 miliónu) je pokryt privátním sektorem. Stát  ale kryje  pouze  40% výdajů na zdravotní péči, zbytek je financován soukromými prostředky. Výdaje za léky na osobu byly v roce 2000 cca 10x nižší než u nás (10 oproti 98 US dolarům).

Jižní Afrika je příkladem země rozvojového světa, kde místní obyvatelstvo ví zatím velmi málo o zásadách prevence kardiovaskulárních onemocnění, jako je nekouření, zdravý životní styl, ale často řeší základní otázky jako je elektrifikace domácností. Je to však země, kde došlo k významným technologickým i medicínským objevům - připomeňme první transplantaci srdce C.Barnardem v roce 1967 nebo technologie CT A.Cormack oceněná Nobelovou cenou.

V roce 2004 byl počet obyvatel na 1 lékaře 1250. Pro zájemce o práci v této zemi přidáváme formulář mistního ministerstva zdravotnictví. Možné je si zde najít práci i v soukromém sektoru, např. pro oblast Maputo se hledají pediatři, kardiologové, anesteziologové s měsíčním platem 5000 dolarů a zajištěným ubytováním.

Autor: MUDr. Martin Opočenský, Ph.D.